Krycí jméno: Farewell

Hodně špatný pokus o kombinaci Bourneovek s The Company a kupodivu se pod to podepsala francouzská režie. Téměř dvě hodiny ztraceného času, vleklý děj, jestli se to tomu tak dá říkat, žádné vykreslení psychologie hlavních charakterů ve "špionážním" thrilleru mi přijde jako velký problém, příběh žádný, napětí žádné, bratři sověté majíc IQ tykve si nechají nafotit dokumenty nějakým lojzou Seržou, který je předá přes svou žaboužroutskou spojku američanům? Na to vše režisér potřeboval 113 minut? Mám takový pocit, že tento film musel distributor schvalovat do kin a na dvd v hodně pozdních hodinách z pátku na sobotu jinak nechápu.... absolutní ztráta času (03.07.2012)

Své kouzlo tento film bezesporu má. To by v něm hlavní roli nesměl hrát Emir Kusturica, který dokáže bez problémů uhranout na režisérské stolici, s kytarou v ruce, ale i za kamerou coby herec. Počítat se ale musí s nesmírně pomalým tempem, kterému délka filmu taktéž nijak závratně nepřihraje do karet. Pokud se ale do příběhu dostanete, což není úplně tak obtížné, odmění se Vám upřímnou výpovědí špionážního světa v KGB a CIA. Kam se po pravdě hrabou akční selanky hollywoodského vzezření. Tenhle francouzský špionážní thriller nemůže být realističtější. Počítejte ale, že s realističností přichází méně akčních zvratů. Na druhou stranu si tvůrci mohli odpustit nudu a přibrat do takového námětu trošku napětí. To by se v takovém případě doslova nabízelo. Nehledě na to, že od počátku je patrné, kam celý ten špionážní kusanec směřuje... (11.10.2017)

Trochu jinak Životy těch druhých nebo Pouta. Určitě se ani Farewell neobejde bez určité stylizace a lehkých nepřesností (ne každý den chodili pionýři ve slavnostním po ulicích v organizovaných průvodech; myslím, že dítě vyrůstající v Rusku, respektive v jakémkoliv autoritářském systému, by svého rodiče nevykázalo ze svého pokoje; těžko by Grigoriev věřil, že jeho syn dostuduje, když hodlal podrazit své chlebodárce apod.), ale jinak se jedná o další nečernobílý pohled na fungování totalitního systému. Kusturicovi lze plukovníka věřit. Ze špionáže se nedělá zbytečné drama. Naopak právě ten zdánlivý klid působí hrozivě, když cáry papíru i psychologické tlaky pohybují bezejmennými úředníky a jejich rodinami, manipulují se jimi prezidenti, šéfové rozvědek i světové dějiny. Nejhorší zůstávají ty základní principy, u nichž mi něco říká, že se od osmdesátých let zásadně nezměnily. (01.05.2014)

Není to špatné zachycením nálady a příjemně pomalu to plyne. Je to trochu jiné pojetí špionážního thrilleru. Méně akce, více psychologie. Velmi jasně to ukazuje cynismus velmocí. Bohužel ale spousta zajímavého se ve skutečnosti odehrála zcela mimo film a teprve v závěru se divák dozví, co se vlastně dělo. Což je velká škoda, neboť pokud by se alespoň v náznacích něco objevovalo v průběhu filmu, mohlo to být daleko zajímavější. (28.04.2014)

Netypický špionážny thriller vychádzajúci zo skutočných udalostí. To je asi hlavným dôvodom, prečo milovníkom bondoviek a iných akčných špionážnych filmov nesadol a nedočkal sa zaslúženej pozornosti. Napriek tomu, že film má pomalé tempo a množstvo odbočujúcich dejových línií bol som s ním nadpriemerne spokojný. Ukazuje, že pripodobnenie niečoho neobvyklého a neuveriteľného k tomu, že je to ako vo filme je oprávnené. Ale u iných filmov, než je Farewell. Pretože skutočné príbehy sa odohrávajú iným tempom, nelineárnym smerovaním a zvratmi, ktoré si dokáže vymýšľať iba sám život. (14.05.2016)