Inland Empire
Inland Empire
Inland Empire
Režie:
David LynchScénář:
David LynchKamera:
David LynchHrají:
Laura Dern, Jeremy Irons, Harry Dean Stanton, Justin Theroux, Scott Coffey, Cameron Daddo, Jerry Stahl, Kristen Kerr, Grace Zabriskie, Diane Ladd (více)Obsahy(1)
Herečka Nikki Graceová dostane vytouženou roli v novém filmu režiséra Kingsleyho Stewarta. Před natáčením se dozví několik zneklidňujících věcí: připravované dílo je remakem polského filmu, který nebyl nikdy dokončen. Jeho dva hlavní protagonisté byli totiž zavražděni. Nikki se během natáčení postupně začne převtělovat ve svou hrdinku Sue a setkává se s mnoha záhadnými lidmi, včetně podivné lidsko-králičí rodinky z ještě podivnějšího sitcomu. Do natáčení se navíc prolíná příběh původního filmu… Taková je ústřední situace, na níž vystavěl své tříhodinové dílo kultovní americký režisér David Lynch. Ve vytváření nejasných, halucinačních a významově mnohovrstevných obrazů zašel autor ještě dál než ve svém předcházejícím díle Mulholland Drive. Inland Empire z názvu odkazuje na skutečně existující obydlenou pouštní oblast nedaleko Los Angeles, avšak má samozřejmě i přenesený význam: Lynch se při tvorbě koneckonců inspiroval svými zážitky z transcendentální meditace. Film vznikal bez scénáře, herci měli k dispozici každý den jen několik stránek s textem. Tvůrce tentokrát použil digitální kameru, u které chce podle vlastních slov již zůstat. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (373)
Lynch je šialenec. A očividne je na to hrdý. Od TWIN PEAKS sa váľa vo svojom psychedelickom svete plnom chodieb, závesov a dverí... MULHOLLAND DRIVE bol prekvapivo umiernený, no tentoraz je to opäť ťažké sústo. Lynchove filmy zvládam pozeať hlavne preto, že v ich napokon vždy nájdem príbeh. Aj tentoraz sa mi to podarilo... Ale režisér očividne skúša, čo všetko divák vydrží... A tie posledné zábery slúžiace ako doslovný dovetok bol naozaj piamočiary výsmech... ()
"Tak se probudit a přijít na to, o čem byl včerejšek..." Mystery příliš nevyhledávám, naplat ale musím říct, že poměrně dost filmů tohoto žánru mi už dokázalo přinést osobitý zážitek. Zdobí-li film hned na několika pozicích za kamerou jméno Davida Lynche, bylo mi jasné, že zážitek to bude ještě více nezapomenutelný. Lynchův nezaměnitelný tříhodinový náhled do nejtemnější říše lidského vnitra plného zvrácené fantazie a divokých nočních můr, je si možné užít v patřičném rozpoložení a sledovat (mimo kina) opravdu jen pozdě večer s přesunem do hluboké noci. Jsme v říší divů mnohem divočejších, než jaké zažívala Alenka. Postavičky králiků se sice objeví už hned v úvodu, ale dobrodružství, jaká následující dění přinese hlavní hrdince i divákovi, budou mít daleko blíže k horrorovému prožitku. Hlavní zápletka kolem ženy-herečky, proti své vůle zamilované a plně vžité do nové role ve filmu, kolem něhož se začíná stále odhalovat jeho nekompromisní historie, slouží jako funkční odrazový můstek k celému spektru bizardních situací na pomezi reality, fikce a podvědomých představ. Divák se stejně jako ona stává obětí této podivné spleti šíleného světa... a jestli jsem se dočkal v závěru vysvobození, předchozí prožitek ve mě stejně dlouho doznívá. Nesnažím se chápat význam každé scény, pokud působí děj na někoho zmateně, tak v případě stělesnění světa snů a nočních můr to nevnímám jako zádrhel, neb logiku zde dotváří kompozice s pravidelným střídáním a vystupňováním jednotlivých propojených motivů. Myslím, že případné čtení teorií odborníků by mi nejspíš jenom zkazilo zážitek, založený v první řadě na celé škále pocitů od překvapení, přes těžké záchvaty smíchu (scény s prostitutkami :)) až po zděšení a momenty, ze kterých mne silně mrazilo. K těm nejsilnějším patří určitě pravidelné rozhovory herečky a psychiatra, Laura Dern v nich předvádí fascinující herectví plné různých odstínů. K těm nejhumornějším (mimo jednu svéráznou taneční vložku) pak třeba úvodní epizodka s prozřetelně dotěrnou sousedkou. // Obrovské díky ČT Art, sám bych se od sebe na podobný film asi neodhodlal... Ufff, ať žije surrealismus i v digitální éře! ;o) 90% ()
Mám rád v podstatě všechny filmy Davida Lynche před Inland empire. Nikdy mi nevadila jeho snaha odkrývat lidské podvědomí a tím znepřehledňovat samotný děj. V jeho předchozích snímcích byla krom touhy experimentovat a natočit něco originálního ale i snaha vyjít s divákem. Ta v Inland empire naprosto chybí. Tři hodiny dlouhý snímek postrádá režisérův typický humor (pokud to tedy humor kdy byl:), vizuálně je až odpudivý (rozmazaná digitální kamera je na plátně příšerná), a nejoriginálnějším motivem jsou několik let staré příběhy rodiny králíků. Je sice jednoduché říci, že Lynch nenatáčí samoúčelné experimenty, ale že jeho dílo je výsledkem dlouholeté autorovy snahy pohrávat si s lidskou psychikou. Jenže Inland empire na mně vůbec nepůsobil jako film. Spíš jako slepenina zdlouhavých záběrů postrádající schopnost vtáhnout diváka do děje. Myslím, že celému projektu by slušelo spíš rozdělení na části a uvedení na internetu. Doporučit někomu, aby na to šel do kina bych se asi neodvážil. ()
Totální výmaz. David opět vysadil prášky a seznamuje nás se svou další nádhernou noční můrou. Můrou krajně nevhodnou pro kardiaky, nedočkavce a především "normálně" či "racionálně" přemýšlející osoby. Někdo nebude s to dokoukat do konce, někdo zatouží zhlédnout Inland Empire okamžitě znovu (ať už kvůli touze topit se ještě chvíli ve skvostně schizofrenní atmosféře snímku, či proto, že mu Lynch jednoduše rozerval mozek na kusy a udělal z diváka nechápající slintající trosku, která se však přesto nechce jen tak lehce vzdát a hodlá dál pátrat po smyslu...nesmyslu) - žehnám druhé skupině a pokorně si stoupám do řady... ()
Galerie (77)
Zajímavosti (15)
- Inland Empire měl být původně experimentální film, kde si Lynch měl vyzkoušet digitální kameru. Jako první byla natočena scéna, kdy se postava Laury Dern vyzpovídává mlčenlivému psychiatrovi. Lynch poté natáčel další krátké filmy a začal si všímat, že se propojují. Nakonec vznikl více než tříhodinový film. (Othello)
- První film Davida Lynche, který byl zcela natočen digitální kamerou (Sony DSR-PD150). Lynch byl tak nadšen, že po skončení natáčení řekl, že již nikdy nebude točit na filmový pás. (contrastic)
Související novinky
Všechny cesty vedou do Varů
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (více)
EDIT po druhém zhlédnutí: V podstatě jednoduchá historka o nevěře, vině a trestu (dva muži, dvě ženy, dvojnásobná vražda šroubovákem), založená na údajné polské legendě, která se prolíná časem. Čímž mi to hodně připomnělo film Zemřít znovu od Kennetha Branagha - včetně motivů a podobnosti vražedné zbraně (zde nůžky). A krapet to odkazuje i na Dickensovy duchy minulých a budoucích Vánoc. Zde jen místo duchů Vánoc cestu za prozřením vlastních chyb začíná a zakončuje podivná vědma. Historka je však podaná ozvláštňujícím Lynchovým rukopisem, který navíc jednotlivé časové roviny prolíná (přičemž celá střední část je věnovaná opět svéráznému převyprávění oné údajné legendy (skutečně netuším, jestli existuje, nebo si ji Lynch vymyslel). Překvapilo mne množství biblických odkazů - nejen to vyprávění o apokalypse, ale třeba ten shluk holek, co průběžně tancují disko, odkazuje na Ježíšovo „kdo by na ženu jen žádostivě pohleděl, už v srdci zhřešil“ - tedy zde máme sbírku holek, s nimiž muž (Billy) zhřešil. Jinak je dobře, že jsou odlišeny postavy jakoby reálného života a filmu, protože Billy víme, že je filmová postava ze scénáře napsaného podle oné údajné polské legendy, a hned do sebe scény, kde se mluví o Billym zapadají. Vnitřní říše je náš vnitřní svět, naše myšlenky, to, co jsme kdy udělali špatně, svědomí. Laura Dern zde vypadá až nezvykle staře, s povislými koutky rtů, ale hraje výborně - často není poznat, kdy hraje svou postavu, nebo kdy hraje, že její postava hraje svou roli. Ale jinak tedy je hodně znát, jak moc na ní Lynch ujíždí. :-) Velmi dobrá je její „zpověď“ (a opět tu máme křesťanské téma), kde opět hraje trochu jinak, ale velmi dobře. Film nabízí i určitá další drobná témata navíc - např. jak moc nás ovlivňuje naše minulost, náš včerejšek, a pokud to nevíme, jestli má smysl myslet na budoucno. To mi přijde jako zajímavá myšlenka. A pak samozřejmě ten závěr - určitá nutná vlastní oběť pro nápravu křivd, které dotyčný člověk způsobil. -------- Původní starý komentář: Režisér David Lynch si nějaké filmové servítky nebere. Přesto jeho sugestivní, někdy až raušový styl vyprávění přitahuje mnohé fanoušky. Tentokrát však asi poněkud přestřelil. Pokud jste někdy četli na FFFilmu recenzi Františka Fuky na tento snímek, musím říct, že nic výstižnějšího mne nenapadá a rád bych jeho originální recenzi zopakoval. Žel, nejde to. Inland Empire je zvláštní sled scén, které spolu navzájem nesouvisejí už od počátku ani vzdáleně. Sledujeme jakési rape home video se znásilněním, jakýsi sitcom, možná že dokonce divadelní, kde místo lidí chodí a mluví králíci (tedy lidé za králíky převlečení), posléze se konečně objeví jakýs takýs náznak příběhu herečky, které se její role začínají prolínat do všedního života... Celé to však působí neskutečně nabubřele a zbytečně, navíc snímané zrnitou digitální kamerou, ze které samotné už je na zvracení. A pokud Southland Tales vypadají jako sebeukájecí film pro pana režiséra, tady by se to dalo říci dvojnásob. Navíc tříhodinová stopáž totálně odbourává jakýkoliv pokus o soustředění se na dění na plátně (resp. obrazovce), a to i kdyby největší Lynchův fanda chtěl pochopit, oč vlastně jde. Pouze pro těžce otrlé fanoušky Davida Lynche, kteří i zde budou chtít - naprosto zbytečně - hledat a najít nějaké souvislosti. () (méně) (více)