Tři kamarádi

Úvodní titulky hlásají, že se jedná o optimistickou veselohru. Že by budovatelský film již před Únorem? Zděšení diváka demokrata nebere mezí při slovech úvodní velmi optimistické písně: "hola héj, my zvítězíme, hola héj, kdo by se bál". Obavy se naštěstí nepotvrzují, ve filmu se nebudují železárny, ale pouze spravují auta. A to hodně zvesela. Největší prostor má výborný Pešek. Dlouho jsem přemýšlel, kdo jsou vlastně oni tři kamarádi. Pešek, Zvarík a třetí do party není jejich pomocník Mareš, ale v automobilce pracující Gruss. Ten má na svědomí nejlepší gag celého filmu a to když do telefonu předvádí, že mluví s generálním ředitelem (samozřejmě tykačka) a generální (Nedbal) ho při tom přistihne. Následný rozhovor mezi oběma nemá chybu. Velkou radost má i pokrokový divák vědecko-fantastického ražení, když veselohra nabízí originálně hned dvě scény s globusy a to první odehrávající se v 18. století a druhou již z aktuálního 20. století, kdy již je vše vědci vědecky prokázáno. Naopak milovníci dobrého zpěvu a půvabných žen si příliš neužijí při pění Manon Chafour (alespoň mě nesedla). Ale píseň Tři kamarádi je nádherná. (17.01.2021)

Po právu zapomenutá komedie. Mezi léty 1945 až 1948 se znárodněná česká kinematografie potácela mezi záblesky svobody a přituhujícím socialistickým realismem. Tento film je toho smutným dokladem. Pokus o jakousi "politickou" angažovanost v kulisách prvorepublikové konverzační komedie je mimořádně nevtipný, občas i trapný. Jeho přehlednosti nepřispívá ani nedokonalý střih. Za celý film jsem se zasmál jen Peškově gagu se stolním větrákem, a jednou či dvakrát pochválil kompozici záběru. To je vše... Film opět směřuje do zapomnění... (12.03.2008)

Ano, ano tento dnes již polozapomentý film (ještě že máme tu ČT) stojí za připomenutí jednak kvůli návratu Ladislava Peška před kameru asi po třech letech odmlky a také kvůli Ireně Kačírkové-debutance-tehdy ještě studentky pražské konzervatoře. Jinak bych ocenil i líbivou Stelibského hudbu a Huňkovu kameru. Půměrná nenáročná komedie, tehdy již znárodněné kinematografie.. (09.03.2008)

Zapomenutá pohodová komedie, pravděpodobně se nepromítala především proto, že jeho hrdiny byli veteráni ze západní fronty. Kdesi na továrně jednu chvíli vlály vedle sebe vlajky USA i SSSR, ale na večírku byla na stole jen vlajka americká, což mohla být slušná provokace. Výkony herců byly průměrné, snad Pešek a Nedbal stojí za povščimnutí. Možná poslední role Járy Kohouta, Film jsem viděl poprvé a docela mě pobavil, i když jeho obdoba (s motocykly) byla natočena jako Pětistovka. (08.02.2021)

Jeden z posledních "záškubů" staré české kinematografie. Film nemohl být hrán v kinech déle než jeden, dva roky - už proto, že hlavní hrdinové jsou soukromí podnikatelé, na stolech postávají nejen české a sovětské, ale i anglické a americké vlajky a ke všemu byli všichni tihle "tři kamarádi" na západní frontě - inu fuj. Film je to zapomenutý, snad i právem, ale odpad to určitě není. - - Hrál zde také Vladimír Řepa. (09.03.2008)