Darwinovy ceny

Vyborne som sa bavil pri sledovani tohto snimku, ktory mozem iba doporucit. Myslim, ze je velmi podhodnotena tato ex-komedia ostatnymi spolukomentatormi. Rozhodne mu nechyba originalita, ktora sa tazko nasava vdaka tomu ciernemu humoru, ktoreho je dostatok. Jednoznacne zaujimavy pocin, ktrory neoslovi kazdeho. (25.03.2009)

Darwinovy ceny spočívající v obohacení genofondu lidstva vlastní naprosto dementní smrtí jsou velmi zajímavým fenoménem, skutečně bizarním v pravém smyslu toho slova. Podobně bizarní jako předmět filmu vyzníval i film sám. Ústřední postava, Joseph Fiennes bývalý policista, posléze vyšetřovatel pojišťovny, omdlévající při pohledu na krev a chrlící během filmu neúnavně a mnohdy až úmorně nejrůznější statistiky tvořil dvojici s neslanou nemastnou vyšetřovatelkou pojišťovny Winonou Rider, která působila dojmem, že si svoji roli příliš neužívá. Tuto dvojici doplňoval všudypřítomný kameraman, z jehož očí jsme film převážně sledovali. Film se nám snaží prostřednictvím vyšetřování pojistných událostí přiblížit osudy a osobnosti adeptů i laureátů Darwinových cen. Z úst Fiennese v jednom dialogu zazní, že když nic jiného měli ti lidé alespoň fantazii. Tedy v porovnání s ostatními obyčejnými (normálními) lidmi. O motivaci nositelů Darwinových cen by bylo možné vytvořit zcela určitě mnoho set stránkovou existenciální, filosoficko-psychologickou esej a obávám se, že motivace fantazií by byla na jenom z posledních míst, alespoň pro mne. Ta fantazie totiž mnohdy hraničí s prostou i naprostou blbostí. Film je svým žánrem paskvil, koškopes. Jednak se v jedné linii snaží věnovat Darwinům, to je asi ta nejzábavnější, aby v další linii rozehrál šestákovou detektivku i introspekci hlavního hrdiny a jeho pokusy o obyčejný život, sex či vztah. Záveřečný happyend kdy hrdna dopadne vraha, vyspí se s kolegyní, získá práci v pojišťovně už moc Darwinovský není. (15.06.2009)

V obsazení figurovali semé známé osoby. Darwinovi ceny jsou zajíavý materiál pro zpracování, neboť ti ocenění jsou opravdový idioti. Zde bylo, za prvé vybrané celkem špatné a méně vtipné příklady a za druhé zasazení do děje, kde je hlavní postavou divný člověk s hemofobií, trochu divné a pošetilé. Asi nejvtipnější z vybraných byli ti dva borci co se chtěli podívat na Metallicu a ten typ co zkoušel to okno. (08.02.2008)

Rád se dívám na lidi, kteří si nechávají na čele rozseknout zářivku křovinořezem nebo metají salta z paneláku do sněhu, ale ti se v tomto snímku nevyskytují. Tady si musí divák vystačit s výbušnou výrobou děr v ledu, s raketovým pohonem osobního vozidla či s karavanem s autopilotem a to jistou zábavnost taky má. Její míra však není nijak závratná a připočteme-li k tomu, že případy vyšetřuje nudný týpek, který se zavěšuje na jistící lana i při sprchování, tak mi z toho vychází pouze průměrný průměr, který mi rozhodně vyjít neměl. Tohle prostě mohla a měla být smršť humoru na téma lidské debility a nikoli fádní detektivka s několika vtipnými momenty. (17.09.2015)

Darwinove ceny sú značne netradičný film, na ktorom vidieť, že chce vyzerať ako nezávislý film v štýle Coenovcov, ale takisto obsahuje veľa vecí typických pre mainstreamové filmy. Táto kombinácie nie je vôbec šťastným riešením, pretože funguje iba v prípade scén osudov laureátov Darwinových cien, pri ktorých pohodová hudba a podobne robená réžia vôbec neprekáža, keďže tam ide najmä o vtipnosť týchto scén. Keby niet týchto častí, tak film by bol úplným prepadákom. Našťastie je ale film postavený práve na nich, aj keď režisér mohol dať viac scén ocenených. Alebo lepšie urobiť vcelku zbytočné výplne. Takto to ale vychádza na úplne priemerný film, pri ktorom vcelku nechápem nasadenie v našej distribúcii, ale čo už. (15.12.2012)