Melodie mého srdce

Začínam byť sentimentálny. Viete aké to je keď sa muž prvýkrát miluje zo ženou. Myslím úplne prvý krát. Lenže potom ak sa teda nestane teplým sa zo ženou miluje druhý, tretí raz a tak ďalej a tak ďalej a presne taký je aj tento film. Mohli ste vidieť milión filmov o hudbe. Mohli ste obľubovať filmy z beatles, môžete zbožňovať Boba Dylena a Elvisa Preslyeho a to vám len a len slúži k dobru pretože ak máte aspoň spolovice radi hudbu tak ako vyššie spomínaný a hudba je pre vás niečo neskutočne nadprirodzené a pomáha vám obohatiť váš všedný život a pomáha vám keď je vám najhoršie, tak vám garantujem že tento film bude pre vás nadpozemský zážitok. Ale ako som už povedal začínam byť sentimentálny. Aj u tohoto filmu je možné badať určitú sentimentalitu a hlavne som sa bál že to všetko skazí dych berúci koniec aký som nevidel od Pokánia. lenže našťastie je to ukončené skôr ako sa niečo začne a práve koniec je tak epický, tak krásny a tak neskutočne, nadpozemsky pôsobivý že sa vám začnú triasť kolená a vy to pocítite. Sledujeme počas celého filmu putovanie Augusta, Lyle a Louisa a všetky tri sa stretnú v central parku pri finále a dielo je zavŕšené. Jedná sa bezpochyby o najlepší film o hudbe aký som mal možnosť vidieť a aj keď je sentimentálny je natočený s ľahkosťou a láskou je to cítiť sakramentsky z každého políčka filmu. Hudba je asi najlepšia akú som mal možnosť za celý život počuť, a podobne ako v pokání sa hudba vytvára pomocou okolitých zvukou čo je ešte lepšie ako v prípade pokánia pri písaní na stroji. pre mňa je to neskutočne krásny film a Higmore dokázal že dokáže zahrať aj vážnejšie role a vôbec nepôsobil ako jeho kolegovia, a prajem si viac takýchto úloh pre neho pretože jeho prejav ma rozplakal a úprimne fantasy filmov s ním som sa dáko presítil. ale ako vravím začínam byť sentimentálny (31.10.2008)

Když žijete hudbou nemáte jinou možnost než dát plný počet. Toto je, jak psal Anthony, pohádka, s úžasným hereckým výkonem Freddieho Highmorea. Pokaždé když se začalo na něco hrát, dostal jsem takovou husí kůži a všechno ze mě spadlo. Kdyby jen za AUGUST'S RHAPSODY, nebo každý moment, kdy se August dotkl jakéhokoliv hudebního nástroje, tak si to zaslouží 5* / 100% Vítej nový člene mé "TOP 10" (19.07.2008)

Nevím, komu byla tahle přeslazená pohádka určena, mě ale do svých spárů nechytla. 82% (srpen 2008)? Podivné motivy jednotlivých postav, dialogy, co tahají za uši, gesta, která se v dnešním světě už dávno nenosí a sny, které se plní možná v těch pohádkách. Rád se nechávám strhávat kýčovitými momenty v lecjakém cajdáku, ale August Rush je až příliš – navíc, pokud máme po všech (ne)možných dějových peripetiích přijmout fakt, že dvanáctiletý chlapec, který předtím nikdy neviděl noty a nezahrál ani jeden akord, teď vypomáhá na prestižním newyorském Juilliardu a čeká ho vlastní koncert před tisícovkami posluchačů. Nejsem skeptik, ale.. No, když už na to člověk tak nějak přistoupí, rozjíždí se tu osudový příběh Lyly a Louise, dvou nadějných muzikantů, kteří se na jedné newyorské střeše kdysi potkali, a tak trochu nevědomky zplodili hudebního génia, který chce být především "nalezeným". Roky se neviděli, hudba je ale dokáže znovu spojit. Právě famózní hudba tahá snímek do vyšších pater. Takhle skvěle poskládané hudební styly se často nevidí. Je tu jedna nominace na Oscara (skladba Rise It Up – skvostná Jamia Simone Nash & Impact Repertory Theatre), John Legend nebo několik písní od samotného Meyerse. Právě charismatický Jonathan Rhys Meyers vyzařuje takové charisma, že se ho kamera nemůže nabažit, naopak Freddie „Karlík Bucket“ Highmore je mi ze současných dětských objevů nejméně sympatický. Keri Russell je jenom pěkná, Terrence Howard prakticky nedostane větší prostor (i když by si ho zasloužil) a zrzek Robin Williams snad ani selhat neumí!! (17.08.2008)

Byl jsem okraden. Na dvě hoďky si lehnu k filmu a chlapáctví fuč, tvrďáctví fuč a cynismus taky fuč. Přiznávám, že jsem si při nadělování zapomněl k Všemohoucímu dojít pro hudební talent a od té doby jsem majitelem mimořádně vyvinutého hudebního hluchu, ale hudbu prostě miluju. A sledovat Evana, kterak všechny pazvuky světa přeměňuje na hudbu, bylo naprosto úžasné. Zbytek považuji pouze za pohádkový doprovod ke skvělému zvuku, který mé obstarožní reproduktory již léta nedokázaly vyloudit. (03.12.2013)

Příběhově by to byl film za tři hvězdičky, je však výborně zahraný. Freddie Highmore v roli kluka hledající své rodiče a věřící, že ho chtěli a jednou se k němu vrátí, Jonathan Rhys Meyers v roli muže, který kdysi nalezl ženu svého života a zas ztratil, Keri Russell v pozici matky, která (SPOILER) věřila 11 let, že její dítě zemřelo při porodu a náhle zjistí, že žije a je odhodlána udělat cokoli, aby ho našla (KONEC SPOILERU), ti všichni jsou uvěřitelní. Zajímavý je Robin Williams v pozici záporáka (přestože i na něm je maličko sympatického). To celé podtrhnout faktem, že se jedná o hudební a hudbou emoce burcující film. Příjemné. Sice maličko nerealistické, ale když budete očekávat pohádku (která při extrémní shodě okolností nemusí být vyloženě nereálná), podíváte se na to docela rádi třeba ještě jednou. (28.01.2012)