Bestiář

Hlavním problémem je už předloha, která je naprosto neadekvátní pro plnohodnotný film a ve výsledku tak jde o natahovaný sled mnohdy kuriozních scén, které vypovídají o tom, že všichni muži jsou pošahaní. Kladem je snaha o světovost, která čiší z každého záběru, ale bohužel i ten divák, kteří se chce kouknout jen na nový český film v něm nic českého a ani realistického nenajde a film se tak stává nezajímavou romantikou, která nevybočuje ani svým původem. (05.10.2008)

Film je bez úvodu, a přímo diváka hází do děje, který je hluchý v každé minutě. Na to, že to má pouze 100 minut, je to "delší" než Návrat krále ve speciální edici, vůbec to neutíká a milion WTF momentů, ze kterých mě bolí obočí, jak jsem ho pořád zvedal. Příběh jako takový určitě není špatný a věřím, že román Nesvadbové je dobrý, ale jako film to moc neobstálo. Ale i tak je to rozhodně jeden z těch lepších filmů, které jsem za poslední léta z české produkce viděl. Za Danicu Jurčovou jsem rád, trošku něco nového a nekonvenčního, ale svojí proměnu v bestii nezvládla vůbec, což na druhou stranu vůbec nevadí, jako by to tak mělo být. __ Na druhou stranu mám chuť dát celkem vysoké hodnocení. Ale nedám. (04.10.2008)

Pokud je tohle pohled do duše českých "feministek," tak tedy potěš koště. Nebo to jsou opravdu všechny úspěšné ženy u nás tak krátkozraké? Čím je výjmečná ta Bára Nesvadbová, kromě toho, že je to dcera naší sci-fi legendy a měla za manžela jednoho z ministrů a plnila tak stránky nejrůznějších bulvárů? U mě totiž ten nejzákladnější fakt, totiž to, že dialogy zní, jako kdyby je napsal dvanáctiletý člověk, přebíjí všechno ostatní. Ano, občas se našel nějaký ten povedený záběr, zejména historické Prahy, ale WTF, to fakt nestačí. Metoda "teď to natřeme všem chlapům" (jo pardon všem ne - viz věta "Já vím, kdo je to Elfriede Jelinek"), je vysoce trapná a jenom potvrzuje, že ony stereotypy, proti kterým ženy tak často (ne)úspěšně bojují, jsou v nich samotných zakořeněny více než pevně. Stačí se jen podívat, že třeba Irena Obermannová je jednou ze scénáristek Ordinace v růžové zahradě. Tolik potřebný nadhled neexistuje, nebo se válí někde v hloubi jakési špinavé žumpy a vy ho musíte rozšifrovat. Jediný decentní herecký výkon předvedl Miroslav Etzler a to je taky kromě tří, čtyř záběrů kamery snad další, osamocený klad! (24.05.2007)

Tak tohle bylo silné kafe. Člověk zdaleka nepotřebuje denně sledovat Felliniho nebo Wajdu, ale tohle? Co to mělo být? Je tu s nepříjemnou pachutí na patře cítit, že se tu neopisovalo ze života, ale jen četlo z nepříliš dobrého scénáře. Ba přímo příšerného. Karolína je sličná (dle vkusu) studentka filosofie a školitelka v nonverbálním chování. Jejímu životnímu bilancování chybí už od samého počátku jiskra i náznak ironie, stejně jako v tuzemské kinematografii toliko potřebný nadhled a PŘIROZENOST. Alex je nevyzpytatelný pracháč, nečitelný a náladový čtyřicátník, který se stává Karolíniným osudovým mužem. Tihle dva se náhodou potkají a prožijí vztah plný vzletů a pádů. A milostné drama je na světě. Ale ouha - brzy to začne (nejen v jejich (ne)vztahu) náležitě skřípat, nastupují další muži (takový farmář Matonoha, seč se snaží, vyznívá naprosto zbytečně), kteří mají zoufalé Karolíně pomoci zapomenout a ona má opačnému pohlaví nadělit stejnou mincí. Začneme se motat v kruhu, dialogy budou otravně šustit, zrovna jako zbytečné vnitřní komentáře hlavní hrdinky. Neznám ze svého okolí JEDINÉHO člověka, který by v daných situacích něco tak směšného a absurdního vyslovil. Pointa je v nedohlednu, mnohdy umělé postavy jsou neukotvené v příběhu, žánrově to celé minimálně tápe, camea jsou křečovitá (Marta Kubišová, Miss Doleželová atp.) a product placement náležitě děsí. Sebevědomé vysokoškolačce horko těžko uvěříme, že se nechá neustále podrážet ze strany náladového Alexe. Jejich milostnému poutu nelze věřit. Tvůrci se nás pokouší naladit na hru, jak že to ve světě mužů a žen funguje, ale každý ve výsledku víme, že to chodí „kapánek“ jinak. Film ze života, ale bez života. Bulvárem štvaná Bára Nesvadbová a její komerčně úspěšná kniha se nakonec staly špatnou volbou. Herecky to je tak padesát na padesát. Pánové Roden i ministerský předseda Vašut potěší, naopak slovenská herečka Danica Jurčová je pro svůj mužský protějšek nedůstojným partnerem. Snesl bych i afektovaný český dabing její postavy, ale nerealistické kompletní postsynchrony jsou už neuvěřitelným klopýtnutím!! Z technické stránky potěší snad jen kameramanským nadstandardem viděná Praha F. A. Brabce. Díky němu vypadá Bestiář jako svižná, moderní a lechtivá záležitost, v hloubi je však jen nemastným zklamáním, které mnohdy srovnávanému a rovněž vypulírovanému Románu pro ženy nesahá ani po kotníky. Umělý a emočně nadobro prázdný svět v dalším zbytečném českém filmu!! Hodně usmolené **. (05.10.2008)

Ačkoli je film velmi amatérsky natočený, špatně zahraný (všechny ženské role), uboze zrežírovaný a scénář dává občas hrdinům do pusy nemožné repliky, výsledný dojem není vůbec špatný. Hlavní hrdinka je pěkná (příšerně zahraná navíc předabovaná), ale zároveň úžasně pitomoučká a naivní. Sbírka můžů točících se kolem ní je také velmi zdařilá sebranka rozdílných individuí, z nichž si nejlepší a nejšťavnatější part vychutnal Marek Vašut, jehož pošahaný ministr Jarmil je to nejlepší na celém filmu. Přes všechny nedostatky jsem se nakonec vcelku dobře bavil. (26.01.2008)