The Fall
Pád
The Fall
The Fall
The Fall
Režie:
Tarsem SinghScénář:
Dan GilroyKamera:
Colin WatkinsonHudba:
Krishna LevyHrají:
Catinca Untaru, Lee Pace, Justine Waddell, Daniel Caltagirone, Robin Smith, Jeetu Verma, Marcus Wesley, Leo Bill, Ketut Rina, Kim Uylenbroek, Aiden Lithgow (více)Obsahy(2)
Zraněný kaskadér, který leží v nemocnici v Los Angeles, vypráví pětileté Alexandrii fantastický příběh pomsty pěti dávných hrdinů z Indie. Chce však za to protislužbu a dívenka, toužící uslyšet příběh až do konce, mu za to nosí ukradené morfium. Filmaři na železničním mostě natáčejí starý němý film, při němž se těžce zraní kaskadér. Tak začíná koprodukční film Pád, zasazený do fascinující nádhery indických paláců, jehož děj se odehrává ve dvacátých letech minulého století v nemocnici v Los Angeles. K lůžku ochrnutého kaskadéra Roye Walkera přichází pětiletá dívenka Alexandria s rukou v sádře. Kaskadér jí začne vyprávět fantastický příběh o pěti dávných hrdinech, kterým ublížil zlý guvernér Odious, a oni se proto vydávají na cestu pomsty. Do těchto postav promítá Roy sebe, lidi z nemocnice i mrtvého Alexandriina otce. Když je vyprávění nejnapínavější, přestane a pokračuje dál jen tehdy, když mu holčička prokáže „službičku“ a přinese mu ze skladu s léky morfium, jímž chce Roy vyřešit svůj tragický osud. Koprodukční dobrodružné fantasy drama natočil indický režisér Tarsem Singh. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (269)
Hlavní devizou tohoto snímku je vizuální ztvárnění dětských představ, jež je plné barev a naivních motivů, přičemž velmi silně spoléhá na krajinné pozadí a na zajímavou architekturu (jeden z hrdinů příběhu v jedné chvíli například skáče z Karlova mostu). Bohužel je tato pastva pro oči obalem dětsky jednoduchého příběhu a v kontextu celého díla působí po chvíli dojmem samoúčelnosti. Reálná rovina filmu není nezajímavá, je však velmi útržkovitá a zjevně má tvořit kontrapunkt mnohem barevnějšímu a přitom ploššímu příběhu z vyprávění. Osobně bych se raději díval na dva filmy: jeden velmi barevný a jeden velmi tklivý. Takhle dohromady to není úplně ono. Ale za podívání Pád rozhodně stojí. ()
Tohle je panečku podívaná!! A jde to i bez digitálních efektů a 3D, že jo? Stačí story, fantasie a natáčení v 18 zemích světa. Vizuálně vskutku podmanivý, a i jinak docela dobrý film... ()
Nemotali se okolo tohoto filmu nějací Fincher a Jonze? Motali.V kombinaci s panem Singhem jako šéfíkem.-- Dalí na to kouká a povídá- ,,to by docela šlo,ale u nás v Andalusii máme taky móc hezký reálie,nejen v indii. A i psi jsou u nás mnohem větší." ()
Nádhera! Krásné barvy, úžasné kostýmy a přesvědčivá hlavní dvojice. Catinca Untaru je naprosto dokonalá a přirozená, Lee Pace je moc dobrý herec a ještě ke všemu fešák :-). Film sice nenabízí vyloženě hluboké myšlenky, ale nenudí a příběh mě opravdu chytnul za srdce. ()
Klipar si, klipar zostanes, aj ked mas za kamaratov spikea jonesa a d.finchera. Faunov labyrynt bol sice na pohlad desivy film, ale stale bol urceny detom. Pad sa zda, ze je urceny detom, ale na to je tazky, hororovy. A pre dospelych je to detska tema. Je to uletene, to ano. Aj nechutne. Aj celkom vizulane napadite. Ale chyba tomu dalsie aj. ()
později ()
Takže Pád...v souvislosti s tímhle mě napadá označení...zklamání...VELKÉ ZKLAMÁNÍ. Pád byl po Cele teprve mým druhým setkáním s režisérem Tarsem Singhem, po shlédnutí traileru jsem čekal delikatesu a místo toho se mi dostalo kostrbaté vyprávěnky v luxusním obalu. Samotný nápad filmu, kdy ochrnutý herec (v tomto případě i vypravěč) uzavře s malou holčičkou obchod "budu ti vyprávět dobrodružný příběh za trochu toho morfinu" není vůbec špatný, jenomže už někde v polovině PÁDU prostě dochází dech, finále už jsem jenom apaticky dokoukával. Navíc mě dost iritovala ta malá šišlající holčička co hrála Alexandrii ( v průběhu filmu jsem si říkal, že ten vyprávěč má pořádnou trpělivosti...uf). Takže u mě 60% za úchvatnou titulkou sekvenci + vizuální orgie alá Salvador Dalí. ()
Tak dabovaný film som už hooodne dávno nevidela a silno premýšľam, ako som sa konkrétne k tomuto filmu dostala, keď z Indiou nemá nič spoločné. Tak či tak, za veľa nestál, áno na tomto filme sa vybúrili všetci členovia štábu od režiséra až po posledného kulisáka. Je to nejaká podivná zmes všetkého čo práve mysľou autora preplávalo a vážne ho podozrievam, že tiež fičal na MORFIN3 ako hlavný hrdina.... príbeh by tomu zodpovedal.... ()
Ne tolik dojemné jako Big Fish a tak vizuálně propracované jako Cela, ale přesto krásný. Asi poplavu proti proudu, nebo je někde chyba ale mě se příběh líbil víc ze začátku, určitě by šlo ho dovyprávět takovýmhle stylem do konce, ale to by z toho pak byla asi jen pohádka pro děti. ()
Zvláštní, ale nádherný film, který vodí diváka emocionálně celým dějem, až po závěrečné rozzuzlení. Musím tu především vychválit tu malou holčičku Alexandru, která to snad sama zažívala. Dále krásnou kameru a tu nádhernou krajinu, která se filmu objevuje. Prostě se na to hezky dívá. Co se týče děje trochu mi to připomíná Del Tora ve svých filmech princ bez království a faunův labyrint, ale toto má také něco do sebe. Rozhodně povedené fantasy, které naštěstí není tolik profláklé jako některé jiné. The Fall dostal si mě. ()
Pád lze vnímat jako cestu očistcem vlastní duše. Nebo vypořádání se s partnerským rozchodem. Viděl jsem osobitější i extrémnější okultní seance. Fantazijní stránka vyniká vizuální monumentalitou a barevností. Propojení reality s představou je děláno pečlivě, a přesto ne zcela nápaditě. Značně se pokulhává v odvaze i v možnostech extravagantní výlučnosti. Nevyrovnaný manifest se občas ztrácí ve velikášských gestech a nerozhodnosti při určování směru. Osloví okamžiky a výtvarný manýrismus, setřou se slzy a jedinou jistotou zůstane dětská bezelstná bezbrannost. Hlavní postavou příběhu očistné cesty duše je malá Alexandria (zajímavá Catinca Untaru), bezprostředně upřímná ve svém pohledu na život. Život je láska, možnost smrti nahání strach. Ze všech sil se zahání čelem vpřed. Hlavní mužskou postavou je duševně i tělesně zlomený mladík Roy Walker (dobrý Lee Pace), který v postavě Černého bandity hledá záchranu a vysvobození. Cesta pomsty se dostává do roviny platonické symboliky. Hlavní ženskou postavou je Evelyn (atraktivní Justine Waddell), jako laskavá nemocniční ošetřovatelka i symbol přetvářky proradné ženy. Hlavním padouchem je Royův kamarád Sinclair (zajímavý Daniel Caltagirone) v roli symbolu všeobecného zla se jménem guvernér Odious. Další spolubojovníci na cestě spravedlnosti jsou zásobovač ledu alias hrdý iniciátor vzpoury otroků Otta Benga (sympatický Marcus Wesley), jednonohý Royův přítel alias ostrakizovaný expert na výbušniny Luigi (příjemný Robin Smith), laskavý sběrač ovoce alias udatný indický vznešený bojovník (pozoruhodný Jeetu Verma), nemocniční zřízenec alias odhodlaný přírodozpytec Charles Darwin (zajímavý Leo Bill) a starý sběrač pomerančů alias mytologický symbol vnitřní síly Mystic (pozoruhodný Julian Bleach). Z dalších rolí: starostlivý doktor alias legendární Alexandr Veliký (příjemný Kim Uylenbroek), Alexandřin otec alias Modrý bandita v tragédii života (Emil Hostina), či Alexandřina utrápená matka (Elvira Deatcu). Filmové dílo nedokáže vstoupit do hloubky a ani cesta fantazie neznačí přirozený talent, jako spíše sklony k patetickému velikášství. Škoda nerozhodnosti, zůstalo torzo myšlenky a pyšné obrazy. ()
Vizualne nadherne dielo, ktoreho pribeh je vsak uplne klasicky, viac krat videny, a okrem specifickosti obrazoveho ponatia, neprinasa nic nove. Kazdopadne som pri filme stravil v celku prijemne dve hodiny. ()
Milovníci filmů á la Faunův labyrint zpozorněte. Vypravěčsky a obsahově jsou si filmy velmi podobné. Zato tento je o poznání méně pochmurný a asi tak o 100% více barevnější. Popisovat nástin děje nebudu (ten už tu beztak je), ale musím říct, že tohle je pro mně určitě filmový zážitek měsíce. Tak trochu příběh o lidské vůli, zhrzené lásce (a to zatraceně pravdivý příběh - dívka vždycky odejde za tím kdo je bohatší!), přátelství, několika snech a lidské představivosti. Výborně zvolené interiéry, natáčecí lokace (poušť, moře, různé chrámy rozeseté různě po Zemi), děj od kterého se vám nechce odtrhnout oči a hlavně pekelně autenticky hrající hlavní malá herečka. Scéna s rozhovorem po "pádu" a dokončení příběhu byla asi nejsilnější. Hudba taky skvělá. Filmaři si vyhráli. Úspěšně. ()
Trhá mi srdce keď udeľujem Pádu priemerné tri hviezdičky, ale štyri by boli priveľa. Film je síce plný prenádherných kamerových záberov, krásne fantastických scén a farieb v takých množstvách, aké nestíha ani Sony BRAVIA; no miestami je zároveň príliš nezáživný a hlavne sú jeho fantazijné časti plné chaosu, v ktorom sa divák trochu stráca. Je síce pravda, že ani ľudská fantázia nedáva vždy zmysel, ale prístup k tejto záležitosti vo filme by nemusel byť tak precízne realistický (veď v iných filmoch tiež nesledujeme postavy počas celého dňa, hoci svoj život by tých 24 hodín žiť mali). Tarsem (Singh) je veľmi nadaným režisérom, ktorý má rozhodne veľa vynikajúcich nápadov, ale mal by ešte zapracovať na ich podaní divákovi. Pád je surrealistickým gulášom všetkého možného, na ktorý sa na jednej strane veľmi príjemne pozerá (a počúva), ale na strane druhej je nutné vziať do úvahy trochy plytký a v podstate ničím výnimočný obsah. [68%] ()
Všechno by bylo super, hlavně vizuální stránka, jen kdyby člověk neměl pocit, že už to všechno někde viděl. A u některých záběrů je jisté, že to není pouhý pocit. Film je navíc koncipován podobně jako Fontána, jen bohužel postrádá hlubší příběh. Takže i když se to na první pohled možná nezdá, jedná se o celkem zajímavé, ovšem neoriginální dílko. ()
Je vyprávění pouhý eskapismus neboli útěk před realitou, nebo nás příběhy ve své archetypálnosti překračují a přežívají? Může současná reklamní fotografická či klipovitá poetika ve své kýčovitosti a vyprázdněnosti nést myšlenky či dokonce hodnoty? Tarsem vypráví jednoduchý a věčný příběh o neúprosné realitě nemilosrdného života a o potřebě příběhů, jež nám tento neustále měnící se svět, kde vše živé nakonec zaplatí pokutu času, dělají trochu snesitelným. A též dokáže barevnou falešnou reklamní plochost na způsob kalendáře Pirelli přetavit do smyslupného příběhu Cameron s podobně výtvarně laděným Avatarem zůstal u technicky dokonalého kýče. Tarsem ho jen využil jako jednu z mnoha složek. ()
Mnohovrstevnatý příběh z pera režiséra Tarsema Singha je opravdovou lahůdkou. Ochrnutý kaskadér Roy, navíc opuštěný ženou, kterou miloval, vypráví v nemocnici zvláštní pohádkový příběh malé holčičce Alex, s níž se zde sblížil. Pohádka je plná barev a neotřelých nápadů a obrazů v nichž se prolínají různé kultury – indická, španělská a další. Samozřejmě, že obsahem dobrodružství je potrestání zla – zde symbolizovaného guvernérem Odiousem (s tváří muže, jenž „přebral“ Royovi jeho milou) a že je toto zlo po jisté dávce dobrodružství, napětí a prolité krve právoplatně potrestáno – i když velkou zásluhou malé Alex. Ta je navíc obdařena po čertech roztomilým bezzubým úsměvem. ()
No, co k tomu? Obraz a zvuk interesantní, ale to pojetí ve stylu Faunův labyrint mě vrcholně nebavilo. Křížit sebevražednou depresi s akčním velkofilmem umí jen ti největší mistři filmového plátna a mezi ty Tarsem Singh opravdu nepatří. S vypětím sil dokoukáno do konce. 50% ()
Vizuálně napumpované drama má skutečnou a snovou rovinu. Oba příběhy jsou zajímavé a strhující, i když ten skutečný začne mít postupně převahu. Barvičky se totiž časem okoukají. Škoda ovšem uplakaného, protahovaného závěru, který dojem kazí. ()
Já vím, některé záběry už jsme viděli v předchozím Tarsemově díle Cela. Ani po druhé a třetí projekci však nemůžu slevit ze svého hodnocení. Krásný film jak příběhem, tak vizuálním pojetím a v neposlední řadě i hudebním doprovodem. Už teď se nemůžu dočkat dalších filmů tohoto indického režiséra. 95%. ()