Rozpolcený

Skvělá hra, v níž se náznaky zdají relativně jednoznačné, ale na druhou stranu to člověka svádí k otázkám, zda to nejsou jenom falešné návnady, a tak stále přemýšlí, jestli to naznačovaným směrem skutečně povede nebo ne. Ať tak či onak, ve finále je jasné, že právě tak to muselo být. Jsem rád, že po tolika letech můžu opěť říct: Bravo! (19.04.2017)

Hleď bezvěrče, jež si tvrdil, že geniální vizionář a režisér indického původu M. Night Shyamalan už je dávno za zenitem. Po sérii komerčně ne příliš úspěšných (ale podle mě vůbec ne špatných) filmů totiž přichází s filmem, který se opět babrá v šíleně zajímavé myšlence a tu zároveň podporuje prakticky naprosto stoprocentní herecký výkon Jamese McAvoye. Nevím, co má Shyamalan v hlavě, když vymýšlí tak náročné náměty, ale musím říct, že to z té hlavy dostává na plátno naprosto úžasně a hlavně ve mně vytváří takové pocity, že podobné bych si sám nikdy nevymyslel. Během tohoto filmu jsem měl dokonce pocit, že sleduju něco, co přepisuje filmové dějiny a o čem se jednou bude přednášet na vysokých školách. Až tak na mě tento film zapůsobil. (22.01.2017)

Split má hodně blízko k tomu být označený za nejlepší film, jaký M. Night Shyamalan kdy natočil. Není to ani tak díky Jamesi McAvoyovi, i když ten na tom má taky svůj podíl, ale hlavně díky konci, který dokáže vyrazit dech a přehlušit předchozí události. Vypadá to, že kariéra kdysi nadějného Inda zase začíná pomalu nabírat ten správný směr a jsem upřímně hodně zvědavý na to, s čím příjde příště – jen těch jedenáct let plných zklamání prostě jeden zatraceně dobrý film vymazat nemůže. (08.04.2017)

Říká se, že tímhle filmem je Shyamalan zpět. Ja mám však pocit, že nikdy tak úplně neodešel. Točí až na výjimky stále stejné věci. Duchařiny, nebo minimálně thrillery, mnohdy s napřirozenými prvky, kde hlavní prim hraje 90 procent délky filmu kristalizující pointa, která na konci více či ménně šokuje. Když se ale jednou nastaví pravidla, je dobré se jich držet. A tak když se celý snímek nese v podtónu reality fyzikálních zákonů současného světa, je dobré se jich držet celou stopáž. Protože ten závěrečný game-changer mne vyloženě iritoval. A je to jeden z důvodů, proč propadlo třeba Now You See Me, které svými digitálními trikovými eskapádami nejednoho filmového fandu nasralo. Snad alespoň McAvoy dostale nějakou cenu za jeho výkon, byl totiž bravurní ! (29.01.2017)

Nekompromisní thriller o tom, že všechno zlé je pro něco dobré. McAvoy září naplno, vedlejší charaktery mu adekvátně přihrávají a nebýt toho, že scénář občas přitlačí na pilu až příliš, odcházím div ne s potleskem. Mně profesně blízký námět je navíc tak akorát přepálený na hranici nadpřirozeného pomrkávání, aby třeba dokázal pár lidem otevřít oči. Shyamalan je k mé velké radosti u veřejnosti opět za krále, ale vítat ho zpět nemám v plánu. Pro mě totiž nikdy neodešel. (19.01.2017)