Bakaláři - Série 4 (1975) (série)
Obsahy(2)
U nás o tom rozhoduje maminka... Hedvika (L. Šafránková) je těhotná. Vzhledem k tomu, že ještě není plnoletá, rozhoduje o osudu dítěte tedy její matka (I. Kačírková), která nesouhlasí s tím, aby si dcera dítě nechala. Na interrupci je již podle lékaře (M. Růžek) pozdě, a tak matka zařídí bez domluvy s dcerou adopci. Hedvice hned po porodu dítě odeberou, aby ho neviděla. Dívka ale přemluví sestřičku (M. Motlová), aby jí miminko ukázala. Když ho Hedvika uvidí, rozhodne si ho nechat a být se svým přítelem Lukášem (V. Preiss), a to i přes nesouhlas své matky... (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Irenu Kačírkovou jsem hodnotil v povídce Kapesníček. A opět je za tu zlou. I když tentokrát možná trochu s rozumem, když si myslí, že má její dcera na dítě času dost. Zařídit si za socialismu odebrání dítěte asi nebylo úplně jednoduché. Výborné obsazení sice nepředurčuje k tomu, že konec není neočekávaný, ale zase se na mladou Libušku pěkně dívalo a Viktor Preiss byl za ten zábavný prvek, i když jen lehce. ()
Jednoduchý, ale silný příběh. Super herci. Dobrý, fakt jo, tohle už dneska TV nedělá. ()
"Tak on je to komplot !! Vy jste na mě domluveni !!" ;) ()
Jeden z nejkrásnějších a nejdojemnějších bakalářských příběhů..." Já po kom to dítě je, že z táty a mámy nic nemá a ona je to celá babička", to by zjihl každý. To vše nádherně podbarvené hudbou Jiřího Maláska ()
Před kamerou se sešly tři VELIKÉ herečky. Mladičká Libuše Šafránková, Irena Kačírková ve středním věku a bába Marie Mottlová. A každá z nic je tak přesvědčivá, že tuhle bakalářskou povídku vyzdvihují z průměrného hávu mnohem výše. ()
Povídka, stojící na pohledech Libušky Šafránkové a Marie Mottlové. Její replika "Já přece nejsem krutá, já jenom... .", byla tak dojemná, že jsem musel nejdříve utřít slzy a poté jsem teprve mohl napsat tento komentář. ()
Chvílemi přeslazené...hlavně návštěva u miminka, ale herecky exceluje Maruška Mottlová, pak Růžek a Preiss jako ustrašený 18iletý kluk je super....já bych tu maminu zfackoval hned, jak by mi tykla. ()
Něžné oči Libušky Šafránkové ani zdánlivá drsnost ostatních žen nedělají z tohoto příběhu nic víc, než čím je, a tím je moralistní agitka proti potratům, která je v kontrastu se stavem tehdejší sexuální osvěty. ()
ANO... ()
Velmi dojemný příběh se skvělou Irenou Kačírkovou. Rozhodně to lepší z mnohdy plytké bakalářské produkce. ()
Sila materstvi. ()
dobře zahraná bakalářovinka. Nejlepší je Kačírková, i když rychlý obrat její postavy v závěru je poněkud nepravděpodobný. Na ploše 20 minut to ale asi jinak nešlo (?). ()
"Taky si myslím, že bych se vám do toho neměl plíst." Porodnický příběh, natočený podle zadaného tématu "Mami, já se musím vdávat", vyprávějící o nejsilnějším poutu, které se v tomto případě dokázalo postavit i arogantní autoritě. ()
"Prosím vás, nemáte padesátník?" "Na co padesátník?" "Na telefon." ()
Motlová válí! ()
Irena Kačírková tu hraje sobeckou, necitlivou kurvu, co chce jen řídit život svý dceři. Místo aby byla ráda, že její dcera čeká miminko, tak chce, aby potratila. Když je už pozdě, tak zařídí adopci. Jenže její dcera se nedá, a tak ze svý huby vypouští jednu sprostější větu za druhou. Prý se nedokáže o dítě postarat. Prý jí bude za pár let dcera vděčná, když dá dítě pryč. Prý o jejím dítěti musí rozhodnout jiní. Je mi z ní zle.... Ale zahrála to dobře, ostatně jako všichni herci. Je to dobře napsané a opravdu pravdivé. Takové necitlivé hyeny se najdou i v reálném světě... [168. hodnocení, 11. komentář, 76%] ()
Hluboce citová bakalářská povídka o nechtěném těhotenství a jeho řešení. Tento příběh je asi krapet neobvyklý, ale ono co kdyby. Přísnost matky nad dcerou a rozhodování o jejím osudu a osudu dítěte v tomto případě vyvolává otazníky a je takřka na diskuzi. Jaroslavu Dietlovi se podařilo v necelé půlhodinové stopáži poukázat na vše podstatné a hlavně vyobrazení typického ženského mateřského pohledu. Závěrečný obrat je tímto sice tak trochu naivní, ale poselství příběhu bylo naplněno a o to tu šlo především. Troufám si tvrdit, že je tato povídka pro mnoho generací takřka nestárnoucí. ()
Velmi dobře zahraný příběh. Hodnocení: 75 % ()
Kdyby Hedvika otěhotněla o pár let dříve, stačil by jí i 25-ti haléř a mohla kecat do alelujá. Závěr: doporučuji. ()
Uvěřitelná bakalářská povídka, s rodičovstvím navíc získá na síle. Libuška je jako vždy k zulíbání. Nicméně těchto 20 minut patří Marii Motlové, přestože ona sama se tam vyskytuje dohromady tak možná minuty tři. "Já přece nejsem krutá ...". ()