Kdo je tady ředitel?

Hodně zajímavá myšlenka, ovšem pro mě trochu méně zajímavě podaná, takže jsem se místy vysloveně trápil, než se snímek dostal k nějaké další replice či posunu v ději. Příjemné bylo, že nejde přímo o komedii, ale takové lechtání a zkoušení divákova důvtipu. Samozřejmě nejzábavnější byla účast ředitele, který o firmě a lidech nevěděl zhola nic, ale ani to vše nestačilo než na průměr. A je to škoda. (24.03.2013)

Herecky naprosto dokonale zvládnutý film (Thór v roli Finnura trochu připomíná Stiga z Království...) s geniálním scénářem, který místy přímo bere dech. Bohužel však trochu rušivě působí velmi zvláštní střih, takže hodnocení musím trochu srazit. Nu, někteří chtěli víc, někteří méně...dostali to, co chtěli, a co si zasloužili...:) (15.09.2009)

„Zasraný Dánové!“ Kdybych bral vážně Trierova úvodní slova o komedii prosté jakékoliv reflexe, usilující pouze pobavit diváka, jsem teď zklamaný. Ale copak lze brát Triera vážně? V souvislosti s Ředitelem Zeměkoule musím stejně jako dříve u Dogville a ještě dříve u Tance v temnotách napsat, že něco podobného jsem ještě neviděl. Podle IMDb byla použita speciální kamerová technika nazvaná Automavision, kdy jsou záběry a pohyby kamery vybírány počítačem. V praxi to vypadá jako hrozný bordel. Plynulá návaznost záběrů? Hovořící postava vždy dobře viditelná? Nějaký kameramanův zájem o to, co se děje v pozadí? Zapomeňte! Tenhle cílený amatérismus v pojetí zkušeného filmaře měl asi být sekundárním (jestli ne primárním) zdrojem humoru, pro mne byl zprvu provokatérskou snahou o svéráznost za každou cenu, postupně jsem si na něj zvyknul a bral jej nanejvýš jako (ne)příjemné zpestření děje. Vlastně spíš jednoduché, nepříliš promyšlené zápletky vystačující nanejvýš pro jednu epizodu sitkomu (třeba Kanclu), přesto ideální coby základ pro trierovsky krutou satiru. Kancelář jako na lžích postavený mikrosvět, kde má upřímnost cenu platiny – výstižné a, minimálně jde-li o přetvářkou neobalenou prezentaci dánsko-islandských vztahů, velice odvážné. Trier si nadále udržuje pověst režiséra, jehož filmy nemůžu vystát, ale stejně mě fascinují. 75% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, HAL (09.06.2010)

Ze samotného námětu o vytvoření a zastupování fiktivního ředitele mohla za jiné kostelace tvůrců vzniknout svěží a vtipná komedie. To by se ale námětu nesměl chopit takhle sebestředný režisér, který výsledek promění v pseudouměleckou výkladní skříň plnou nezáživných herců, neumětelsky křečovitého podání či jakýchsi rádoby-intelektuálních úvah nad možnostmi filmového média a komedie. Už dlouho jsem nic tak otravného neviděl. Jestliže největší invence Ředitele spočívá v naprosto nesmyslných a trapně výstředních záběrech kamery, je něco hodně špatně. Jestliže mě z celé komedie rozesmálo pouze to, jak po víc než půlhodině nezajímavých keců o informačních technologiích a firemní administrativě začne jeden pár ve stejné kanceláři ve stoje souložit, je to trapas ještě větší... Chtělo by se mi říct vono je to tak blbý, až je to vtipný, ale s výjimkou té jedné choulostivé scény jsem to nedokázal vnímat ani tímto způsobem. Jestliže má takhle vypadat reprezentativní snímek jednoho z nejuznávanějších současných evropských režisérů, tak se s dovolením zase na dlouhou dobu filmově vrátím o pár dekád zpátky. 10% (13.11.2020)

Trier opět nezklamal... Z ponuré Manderlay odjel zpět do Dánska a otrokářské drama vystřídala bláznivina hodně těžkého kalibru... Lars von Trier si znovu hraje nejen s divákem, ale neskutečně si pohrává i s hlavními hrdiny, které smaží v pekelně horkém oleji a dává jim minimum možností. Chudák Kristoffer, jehož smyslem života je ultraminimalistický Gambini, se musí pohybovat v pro něj naprosto odtažitém světě, z čehož musí nutně vznikat absurdní situace, které balancují buď na hranici frašky ("Podzim na venkově je dusný...") nebo se drsně dotýkají hořkosti života, jenž "je jako Dogma95"... (tiskárna...). Trier opět boduje s dogmatickým pojetím, narušuje kontinuitu obrazu, překvapuje dokonale vybroušeným scénářem s nečekanými zvraty. Svými vlastními vstupy do filmu a komentováním děje snímek zdánlivě zlehčuje, což potvrzuje úvodním konstatováním, že za touhle komedií není nic jiného, než se pobavit a zapomenout. Ale to by nebyl Lars von Trier... Už jen vztah Ravn - Kristoffer stojí za hlubší zamyšlení... Pro mě zatím jednoznačně nejlepší komedie roku (včetně toho minulého..:-) (03.04.2007)