Fate/stay night

Jedna velká bojová hra, která od začátku do konce překvapuje. Nejprve tím, jak pomalu odhaluje jednotlivé Pány i Služebníky, později intenzitou napětí a vydařenými zvraty u finálních cliffhangerů a nakonec tím, jak pozitivní dojmy po sobě zanechá i přes fatální neschopnost hlavního hrdiny. Snad nikdy jsem se v anime nesetkal s někým, jako je Emiya Shiró. Od začátku do konce na něj kladou nároky spojenci, nepřátelé i on sám a on se s neomylnou přesností pokaždé zachová přesně naopak, než by bylo záhodno. Je proto vážně zarážející, že i přes řadu jeho zoufale rozčilujících činů mi válka o svatý grál nakonec přirostla k srdci, za což můžu připsat zásluhy zejména udatné Saber a tajemným (avšak notně nevyužitým) bojovníkům Archerovi a Lancerovi. Když se totiž někdo z této trojice dá za doprovodu dokonalého Kawaiova soundtracku do válečného tance, začne běhat mráz po zádech při prvním nárazu kovu o kov. (08.08.2014)

Hmm, čím bych začal? Asi varováním, abyste vydrželi prvních pár dílů. Začátek je zde příšerně nudný a jen díky silné vůli jsem přežil. A vyplatilo se to! Odměnou mi byly vizuální orgie v dílech následujících, bitvy servantů skutečně stojí za to, stejně jako jejich výběr. (i když bych ocenil ještě trošku větší širokost třeba i ČR, když tam řecko má 3) Hudební stránku bych příliš nevychvaloval, sice s obrazem ladí hezky, ale bohužel samostatně nefunguje. Tolik do audiovizuální stránky. Příběh je zde hezky rozvržený (no bodejť by ne když to má hru,film,knížku i mangu) a vše k sobě sedí hezky. Nejlepší servant? Archer. Nejlepší hláška? EX-KALIBÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!! (09.02.2008)

Japonština je nejen na poslech velmi krásný jazyk, o tom žádná, ovšem při málokterém anime jsem si tak užil hlasové obsazení jako právě ve Fate/Stay Night. Že začínám tento koment vyzdvihnutím poněkud nezvyklého opěvování seijú? Vskutku, jenže když hlavního hrdinu dabuje Noriaki Sugijama (ano, on opravdu dabuje kladného hrdinu!), Saber je vynikajícně namluvena paní Ajako Kawasumi a její jméno je hlavním hrdinou vyslovováno tak… fantasticky (prostě dokud neuslyšíte na vlastní uši ono kouzelné "seibá, seibá", nepochopíte mě), nedá mi to a musím tento koment začít právě tímto trochu nezvyklým pozitivem. Jak už bylo řečeno v mnoha komentářích (a vlastně i nemálo naznačeno mnou), hlavním tahounem seriálu je postava Saber. Tempo seriálu je poněkud pomalé, rozvláčné a nikam se nespěchá, ovšem právě postava Saber, která umí svým svérázným, vznešeným jednáním – nutno však dodat, že nikoli trapným – ozvláštnit a přidat náboj nejen momentům akčním, ale i scénám konverzačním, dokáže diváka navnadit na sledování dalších dílů. O hlavním hrdinovi sice nemůžu tak úplně říct, že by byl nudný a sral mě, ovšem nebýt právě hlasu Noriaki Sugijamy, nebyl by pro mě dvakrát zajímavý a jen stěží bych mu přál získat Svatý Grál. Podobně jsou na tom souboje; nebýt hudebně podkresleny tradičně pěknou hudbou Kendžiho Kawaie, sáhnu po nejbližším hrnku s čajem či kávou a také po nějakém dobrém sucharu na zakousnutí, abych si bojové sekvence mohl vychutnat. Doslova. Fate/stay night mi připomíná takový pěkně vysoký domeček z karet; pokud bych z něj odebral jednu kartu, spadl by. V tomto případě by se z něj mohla stát docela pěkná nuda, která by asi jen těžko mou pozornost kdy získala. Jako mnozí jiní váhám mezi třemi a čtyřmi, ale nakonec jsem se rozhodl pro lepší 3*. (19.03.2013)

Přiznám se, že prvních asi deset dílů jsem se chvílema dost nudil. Akční a napínavé až hororové pasáže byly fantastické, stejně tak i povídání o pravidlech a tak, ale pokusy o komedii byly jak z jiného světa. Asi se hold někdo chtěl zavděčit i další skupině diváků, do které rozhodně nepatřím. Každopádně kvůli soubojům a výborným postavám pomocníků stojí za to seriál vidět. Jejich výběr na mě udělal skvělý dojem. Nějak si nedovedu představit, že bych našel někoho, kdo by se tam víc hodil. Normální lidi jsem až tak nemusel, ale takovou Saber nebo Archera snad musí zbožňovat každý. (15.09.2009)

V prvom rade sa musím tomuto serálu ospravedlniť za predsudky, ktoré som mal po prvých troch častiach. Tieto naozaj vyzerali ako Pokémon pre starších a pokročilých, keď sa servanti mlátili na pozadí kriku mastrov. Tiež ma rozčuľoval komentár Emiya Shiru v miestach kde sa dalo rozprávať obrazom, ako je to už v anime dobrým zvykom. Všetky výčitky však zmizli s prvým zamrkaním zelených očí slečny Saber. O čom to celé je ? Raz za desať rokov sa koná takzvaná vojna o Svätý grál, ktorej účastníkmi sú siedmi mágovia „masters“ a ich siedmi sluhovia „servants“. Keď ostane len jeden jediný team, zjaví sa Svätý grál garantujúci obom členom víťazného teamu jedno želanie. Znie to stupídne ale na pozadí tohto podradného nápadu autori vystavali perfektné urban fantasy s pekelne príťažlivými charaktermi. Nemrkaj na mňa , Saber !!!! Masters ako takí zaujímaví nie sú, hoci i medzi nimi si každý nájde toho svojho. Podstatní sú práve servants, ktorých si tvorcovia vypožičali snáď zo všetkých bájí a legiend sveta. Servants sú totiž rozdelení do tried: Saber, Archer,Assassin, Rider, Mage, Lancer a Berserker. Každý servant je postavou z bájí a zároveň má jednu z tried. Jeho skutočná identita však odhaľuje jeho slabosti a preto ju musí chrániť. Nemrkaj na mňa Saber!!! Nedám desiatku! Odhaľovanie identity servantov aj mastrov je to čo ma udržalo v pozornosti (heh a vážne, kto uhádol kto je ten zlatý šaško skôr než ja ?) po celý seriál a keď už bolo jasné, kto je kto, začala sa druhá pasca na diváka – rozplietanie minulostí a motívov jednotlivých servants a masters. Toto je presne to čo mi na anime sedí a tak – kua Nemrkaj, nedám desinu! – som kúzlu tohoto komplikovaného príbehu podľahol rovnako ako Shirou kúzlu Saber. Čerešničkou pre mňa bolo zistenie, že je to natočené podľa PC hry a musím povedať, že tak kvalitný príbeh a postavy extrahovať z hry musela byť poriadna fuška. Animačne je FSN výborné hlavne čo sa týka dizajnu postáv, dizajnéri sa museli poriadne vyblázniť. Saber je proste supersexy tvrďáčka, ktorej nikdy nebol dovolený život bežného smrteľníka, Archer pripomína Vasha the Stampede z Triguna, akurát že pôsobí omnoho coolovejšie a rozvážnejšie, Assassin je absolútnym stelesnením ronina a tak by sa dalo pokračovať donekonečna. Výborne sú prepracované aj akčné scény a podľa môjho názoru museli byť robené spolu s odborníkmi na šerm, pretože techniky, ktoré používajú napr. Saber a Assassin pri vzájomnom boji sú veľmi realisticky prevedené. Pokiaľ ide o tú vychvaľovanú hudbu, je podľa mňa veľmi dobrá a snahou o monumentálnosť tak trochu pripomína veci od Kaoru Wada. Je do seriálu skvelo zakomponovaná avšak podľa môjho názoru na samostatný posluch nevhodná. No dobre, dobre Saber…10/10 (02.11.2006)