poster

Urideului haenbokhan sigan

  • Jižní Korea

    우리들의 행복한 시간

  • anglický

    Maundy Thursday

Drama / Romantický

Jižní Korea, 2006, 120 min

  • Aky
    ***

    Když vražda, tak trojnásbná, když znásilnnění, tak v patnácti, příbuzným a ženatým s dítětem, když hádky s matkou, tak až do fyzického zhroucení... Zkrátka je toho moc. Tolik, že už to nepůsobí, alespoň na mne. Film, který si umanul, že mne za každou cenu citově zvalchuje, přestal někde v polovině působit, protože podvědomí člověku říká, že takhle život neběží, a tudíž se tomu nedá věřit. Škoda - profesně je to hezky udělané.(30.12.2011)

  • Hellboy
    ***

    Zajímavé drama, které ale (u mě) doplatilo na přílišnou délku. Kdyby to bylo trochu zhuštěnější, tak bych tomu asi dal i 4****, takle jsem se občas i nudil. A ani jeden z hlavních hrdinů si mě moc nezískal, což také nepomohlo. Stejně jako to křesťanství. Skoro se za sebe stydím, když to má 89%, ale mě to prostě moc nesedlo:)(15.2.2009)

  • molotov
    *****

    Pozn. Byl jsem upozorněn, že možná prozrazuju víc než bych měl. S čím nemůžu úplně souhlasit. To, co jsem napsal je jasné každému, kdo viděl prvních deset minut filmu, pokud náhodou viděl upoutávku, tak je mu toho jasného mnohem víc. Ale dobrá, kdo chce být maximálně překvapen, ať si to přečte až po shlédnutí, kdo chce trochu vědět, do čeho jde, může už teď. Dle mého názoru mu to zážitek nezkazí, ale ať si to zváží:) Hodně silný zážitek, který ve mě zůstane asi ještě hodně dlouho. Film jsem viděl na Štědrý den a svou depresivní atmosférou, přesně opačnou současnému všeobecném veselí mě úplně převálcoval. Film natočený podle slavného románu vypráví příběh chlapce odsouzeného na smrt a dívky, která se již několikrát pokusila o sebevraždu. Dívka na přání své tety jeptišky navštíví chlapce ve vězení a postupně si začínají být blízcí. Celý film zachycuje jen velmi krátké časové období a odehrává se většinou jenom v jedné místnosti, kde si hlavní hrdinové povídají. V dvou velkých flešbecích se dozvíme, za co je on ve vězení a proč se ona pokusila o sobevraždu a proč tolik nesnáší svou matku. I díky své nevelkoleposti ve stavbě příběhu a jednání postav na mě ten příběh působil maximálně reálně a o to víc mě zasáhl. Tísnivou atmosféru nevyhnutelného konce, ale zároveň plnou naděje ze vznikajícího vzájemného porozumnění umocňuje nejen nádherný soundtrack, ale i stylizace jednotlivých scén. Neustále buď sněží, nebo prší, vše je zabaleno do světlých barev s kterými kontrastuje barevné ladění flešbeků. Velkou pochvalu si rozhodně zaslouží oba hlavní představitelé, nádherná Lee Na-yeong a přesvědčivý Kang Dong-won. Nečekejte rozvernou romantiku typu My sassy girl, tady se asi mockrát smát nebudete, mnohem častěji na vás padne splín. Navíc film obsahuje několik nezapomenutelných scén, ať už se jedná oba flešbeky, celý závěr či setkání vraha s matkou oběti. Bez mučení se přiznám, že závěr jsem napoprvé probrečel jako malé dítě a na podruhé to nebylo o moc lepší.(27.12.2006)

  • kitano
    *****

    Iked tento film prekypuje laskou, nieje to romanca. Je to predovsetkym melodrama, ktora vas zaplni pocitmy ako su bolest, tuzba, nenavist a laska k zivotu, lutost, odpustenie...je to drama o zivotoch, ktore prinutili ludi urobit to, co by inak nechceli. A je to o sile, ktoru clovek v sebe dokaze najst, ak sa najde niekto, kto ho chape a z pod povrchu ztvoreneho z chyb a omylov dokaze na svetlo vyniest to krasne, co sa tam ukriva. (9/10)(10.5.2008)

  • PetrPan
    odpad!

    Příběh dvou zmučených duší, - bohaté dívky a odsouzence na smrt, kteří se potkávají ve světě, kde vězení je rajskou zahradou, kde dozorci pláčou, kde se odpouští smrt vlastního dítěte, kde vykvete láska, která je krutě přerušena... Tahle korejská tragická romance obžalovávající trest smrti se mi nelíbila ani jako odpůrci tohoto trestu, prvoplánový útok na divákovi city v podobě vyvolávané lítosti nad nešťastnou láskou odsouzence a dívky, která jej navštěvuje a proti tomu nestojí nic, žádná kontroverze v podobě životných obětí jeho hrůzného činu - divák si prostě nemůže vybrat mezi vrahem a jeho obětí, zůstává mu jen ten politováníhodný vrah, jehož čin přece bledne ve srovnání s hloubkou jeho a jejích citů a kór když si to ona vůbec, ale vůbec nezaslouží...mám chuť dát za tohle odpad a nakonec jej i dám i přes to, že si uvědomuju, že to takhle vyznívá možná jen mně a celý je to o něčem jiným, o neodvratnosti našich osudů, odpuštění a smíření se s ním...(7.2.2013)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace