Rules of Lies
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Robert SedláčekKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Tomáš KymplHrají:
Jiří Langmajer, David Švehlík, Petra Jungmanová, Klára Issová, Martin Trnavský, Igor Chmela, Jan Budař, Martin Stránský, David Novotný, Jaroslav Plesl (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Dvanáct lidí se nechalo dobrovolně zavřít na statku na Šumavě. Dobrovolně se zřekli svobody. Manuálně pracují, živí sami sebe a navzájem si pomáhají překročit svou minulost. Na jeden rok. Vztahy jsou rovnoprávné; nikdo nemůže mít hlavní slovo. Zakázány jsou sexuální vztahy. Ale vydržte to, když muži a ženy jsou pohromadě a témat k hovoru je tak málo! Za porušení pravidel komunity ale hrozí vyloučení. Pracují nervy a pudy. Jolana (Petra Jungmanová) je slabá holka a Milan (Jiří Langmajer) zase silný chlap... Porušovat pravidla tam, kde se tolik hraje na pravdu, znamená rozvrátit všechno a ohrozit všechny. Brzy mezi ně přijde někdo nový (David Švehlík). A někdo další (Igor Chmela) si pak vzpomene, že jedna smrt tam venku byla vražda. Náhody nejsou. Zabil někdo z nich. Co mělo být dávno mrtvé, se vrátilo. Nálož pod barákem začala odpočítávat. Jde o to, jak rychle se ze zmatku vynoří konkrétní jméno... a jestli to jméno je opravdu jméno vraha. (Bontonfilm)
(více)Recenze (415)
Nejlepší český porevoluční film ()
Na hodnoceni jsem si nechala nekolik shlednuti. Povazuji ten film za jeden z nejlepsich u nas, zejmena po strance scenaristicke. ()
Dvě hodiny opravdu velmi intenzivní nudy. Film je složen ze stupidních dialogu, ale je klidně možné, že to takto v těchto léčebnách chodí. Bohužel Ale ovšem je to tak nezáživně natočeno, i když možná to jinak ani nejde, ale v takovém případě takovýto film asi neměl nikdy vzniknout. Z mého pohledu film nebo seriál má být především zábava, tady se měl co dělat abych neusnul. ()
Na české poměry po přelomu tisíciletí dost povedená záležitost. Jen si nemůžu pomoci, chyběl tomu nějaký pořádný závěr. Asi bych se nebál udělat druhý díl. ()
K Sedláčkově prvotině jsem se dostal až sedmnáct let po natočení a byl jsem příjemně překvapen. Vybral si poměrně početnou skupinu tenkrát ještě nepříliš známých herců, z nichž se mezitím zrodily hvězdy, a vhodil je do studené vody realistických dialogů, které věrně evokovaly specifickou komunitu. Čekal jsem postmoderní filozofování nebo vztahovou tuctovku, a místo toho přišel plnohodnotný thriller. Potvrdilo se mi, že Roberta Sedláčka filmařina baví jako málokoho jiného a že jejím prostřednictvím chce pokaždé skutečně něco sdělit. ()
Související novinky
Všechny cesty vedou do Varů
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (více)