Daleko od ní

Realisticky natočený snímek, který má i přes zdánlivě nepříliš nosný námět hodně co říci a který asi při hodnocení trochu doplácí na to, že víc jak polovina diváků pevně věří, že se jich nikdy (nebo aspoň ještě dlouho ne) týkat nebude. Celé téma je velice citlivě zpracováno a naprosto nesouhlasím, že kvalitu filmu poznamenává "Hollywood". Ano, sentiment se tady opravdu mohl pěkně zabydlet, roztáhnout, vyřádit a pohltit realitu, ale buďme objektivní, nestalo se tak. Výborné herecké výkony jsou samozřejmostí a najde se pár momentů, které pohladí a osvěží (co udělá Alzheimer ze sportovního komentátora je tedy docela síla). Nezapomenutelný zážitek to není, ale hodně obsažná exkurze do doposud zapovězených míst ano. (02.03.2008)

Jak už jsem tu jistě psal u některého filmu s podobnou tématikou (rozuměj lidské utrpení atd), mám pro tyto a podobné kousky od jakživa slabost. Takže když se najde další snímek, který je natočen natolik neuměle, že prostě věříte konkrétní bolesti, či lidské ztrátě, pak nemohu jít nikdy s hodnocením pod 4*. Film se točí kolem Alzheimerovy choroby vlastně od začátku a vy jenom očekáváte ten krutý moment, kdy Vás milovaný člověk postupně přestane poznávat...pravdou je, že na rozdíl od korejského "a moment to remember" děj neubíhá tak plynule, i tak je to ale natočeno nadstandardně citlivě a lidsky, kloubouk dolů....................moje hodnocení = 8 z 10. (05.09.2014)

Narozdíl od Zápisníku jedné lásky netrpí prvotina Sarah Polley přívažkem obří homole cukru. Je civilní, je ze života. Bude ale film atraktivní pro ty, co jdou třikrát do špajzu a nevědí proč, nebo pro ty, co si na konci už nebudou pamatovat začátek, protože zájem dozvědět se jim kalí fakt, že už mají na Alzheimera solidně našlápnuto? Potíž je i v tom, že Daleko od ní nedisponuje hvězdami a musí si vystačit s kultivovanými hereckými výkony a inteligentním scénářem, což neni málo, ale není to ještě dost. A nebo jinak: vykašleme se na film o nemoci a podívejme se na film o lásce, protože o tom to je - o lásce k člověku, který už není tím, koho jsme si vybrali, ale balvan citu zůstává a tak ho valíme do vzpomínek, které přetrvaly. 3,5*. (02.12.2008)

Nepříliš známý snímeček o tajích Alzheimera a o, v dnešní době nepředstavitelné, lásce přikrmované už pouze vzpomínkami, která však ani po 43 letech nesnížila intenzitu. Vzhledem k tomu, že příběh plyne hlemýždím tempem, tak má divák fůru času přemýšlet o této prapodivné nemoci a načerpat tak cenné rady a triky, které třeba zužitkuje v důchodovém věku. Bude-li mít tu smůlu. S pomalu plynoucím tempem je bohužel spojeno i to, že se člověk stíhá nudit, a to poměrně intenzivně a často. Jedná se o těžký nízkorozpočťák, který je určen velmi omezenému okruhu diváků, do kterého zkrátka nepatřím. I přesto je nutné ocenit nulovou sentimentalitu a velice citlivé pojetí. Více než hvězdu ze sebe asi nevymáčknu. Přesto to nebylo až tak zlé, jak jsem očekával. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (15.04.2016)

Variace na alzheimerovské téma, kde se tentokrát nikdo neposral... tento průvodní jev by zvlášť zamrzel, kdyby jím utrpěla důstojnost té přenádherné ženy, která jí zůstala až do konce. Filmu, rozumí se. Citlivě předestřené důkazy lásky v období, kdy už je vlastně ani nečekáte, o to jsou krásnější... Umocněno tichem zimní krajiny i zvláštním smutkem Youngova Harvest Moonu. (18.02.2021)