Nobuta. O produce

Nobuka je dívka chodící neustále se sklopenou hlavou, což zároveň zrcadlí její slabou sebedůvěru. S lidmi komunikuje velmi křečovitě a to nejen verbálně, ale i neverbálně. Je velice citlivá, emočně nestálá, uzavírá se do sebe a žije jen se svými vlastními myšlenkami. Prostě maximální introvert a pro okolí typický podivín. ■ Shuji je přesný opak Nobuky. S lidmi komunikuje s přirozenou lehkostí, ale všechny vztahy vnímá povrchně. Jde mu jen o to být populární a stále se přetvařuje. ■ Potom tu máme Akiru. Ten je ze všech tří nejkomplikovanější. Viděl bych ho spíše na člověka introvertnějšího, ale oproti Nobuce ve společnosti obratnějšího. Přátelství pro něj znamená hodně a dle toho se také chová. Jednoho dne se sblíží s Shujim a Nobukou, která začne chodit do jejich třídy. Ta je zpočátku šikanována a Shuji s Akirou se rozhodnou, že z ní udělají nejoblíbenější osobu na škole. ■ Nobuta je seriál kladoucí důraz na sílu přátelství a jeho síla je převážně ve spoustě barvitých charakterech. Co se mi však špatně snášelo, tak to byl japonský humor. U dosti scén jsem se upřímně smál, ale celková šílenost s jakou tento seriál útočí, není nic co by mě zrovna oslňovalo. (16.02.2015)

Ha! Koukám, že jsem Nobutu asi hodnotila v době, když jsem ještě nepsala komentáře. Ale i když je to už cca dva roky, co jsem ji viděla, tak si troufnu na pár slov: Nádherný a duši hladící příběh, kterému věříte od začátku až do konce. A ten Yamapi... Můj první a přesně si pamatuju, co jsem po pár minutách jeho prezentace na monitoru utrousila ke své spolukoukatelce: "Hele, není on permanentně ožralej?" Nebyl, ale někdy by si podobnou roli mohl zase střihnout. Už by to chtělo, aby ukázal víc než jenom tu věčně našpulenou pusu. A jak zmínila Zíza - i speciál stojí za to. Na tříkolkách, bo co to bylo, to oběma chlapíkům fakt slušelo. :^) (17.11.2014)

Tak tohle j-dorama se skutečně povedlo. Myslím, že málokterý jiný japonský hraný seriál by tenhle předčil. I když se zpočátku může zdát, že Nobuta wo produce je spíše obyčejný a povrchní seriál o přetváření nespolečenské a stydlivé holky ve hvězdu školy, vůbec to tak není. Hlavním tématem je zde přátelství mezi třemi středoškoláky, které je zachyceno tak přirozeně a s citem, že se mi nakonec po zhlédnutí posledního dílu stalo to, co už tady psala Geminia. Po třech hlavních postavách se mi začalo stýskat. Ať už mají jakkoliv odlišné charaktery, člověk se s nimi v průběhu sledování seriálu musí chtě nechtě sžít a prožívat celý příběh s nimi. Opravdu mě to dostalo. Výsledek je jasný: Silných 5 hvězdiček: ~(4,8★)~ (28.01.2010)

Jedná se o první japonský hraný seriál, co jsem viděla, a hned takto dobrý. Kdyby u země původu byla napsána jiná země, ani by mě nenapadlo se dívat na nějakou proměnu osamělé dívky v tu nejpopulárnější hvězdu školy. Ale vím, že Japonsko dokáže udělat i s hloupým a ohraným tématem divy. Nobuta wo produce mě chytlo už od první epizody, a to natolik, že jsem měla chuť si ji hned celou pustit podruhé. Naštěstí mě seriál s dalšími epizodami nepustil, naopak mě naprosto dostal a stýská se mi po něm už teď, několik hodin po zhlédnutí poslední epizody. Seriál v sobě mísí prvky dramatu, ale také komedie plné neodolatelného šíleného humoru. Je to přehlídka těch nejšílenějších postav. Ne vše, co se tam odehrálo, jsem zcela pochopila, ale myslím, že to byl i záměr. Svět v Nobuta wo produce je takový trochu jiný svět, v němž jsem se ale velmi ráda ztrácela a nechala se unášet jedinečnými nápady japonských tvůrců. Těch 10 hodin jsem nemohla strávit příjemněji. (03.01.2010)

Po prvních třech epizodách jsem to chtěl dropnout, ale pak se to začalo vyvíjet vskutku zajímavým směrem, bylo to skutečně bez patosu a působilo to hodně opravdově, ne že bych potřeboval kapesník, ale dojalo mě to někdy. Obsazení(Horikita Maki, Yamashita Tomohisa, Kamenashi Kazuya) a některé hlášky byly výborné. Nikdy by mě nenapadlo, že lze ohranou zápletku tak civilně a citlivě zpracovat, aniž by byla snaha od tvůrců citově vydírat diváka, už chápu proč se to považuje ze jedno z nejlepších doramat. Něco takového prostě není časté. (25.02.2009)