Nic takového

Netradičně pojatý příběh o netvorovi a krásce, kteří jsou zde však vyobrazeni ne tak idealisticky, oba chladní a naivní. Režisér pojal zcela odlišný přístup a rozhodl se lásku, přátelství, zradu a sobeckost ukázat v ne tak kýčovitém stylu, čímž zůstávají lehce skryty. Emotivně je film přesně tam kde má být, studený Island asociuje s dějem, který bohužel místy zamrzá a je poněkud šedý. Jelikož je film právě nevtíravý a nijak nenucený, pár zamrzlých míst pookřeje až ve vás. I přes tyto klady se ale mohla během filmu budovat mnohem větší myšlenka, i když to už je možná můj problém. (28.11.2008)

Film tedy rozhodně není horror. Je to něco mezi pohádkou, společenskou satirou a metaforou. Má to kousek z Krásky a zvířete, z Věci Makropulos a celé je to prokládané filosofickými úvahami. Nešťastný tvor, vypadající jako monstrum, trpí nesmrtelností a nedokáže se jí nijak zbavit. Mladá dívka, které zabil snoubence, se rozhodne mu pomoci. Do toho se dozvídáme, že monstrum vlastně neexistuje, že si jej lidé vymysleli, aby dodali do svých životů dimenzi strachu a vybavili jej pamětí až k počátku vzniku lidstva. Film je trochu nevyvážený, chvílemi převládá dojem pohádky, jakmile ale monstrum přijde mezi lidi, atmosféra se přemení ve společenskou satiru. Přesto je film nějakým podivně naivním způsobem odzbrojující a něžný. A monstrum je jednoznačně fešák. (30.11.2008)

No Such Thing je jakousi zpovědí netvora alkoholika, trpícího depresemi, nespavostí a nenávistí vůči celýmu lidstvu. Jediný po čem touží je smrt. Jenže jak se zdá je nesmrtelnej. Už začátek mi napověděl, že tohle bude přesně film pro mě. Netvor si mě hned získal. Po úvodu sice netvor na chvíli zmizí z obrazovky a na scénu nastupuje sympatická Beatrice(Sarah Polley), která je roztomilá a k nakousnutí. Od 45 minuty ale o5 nastupuje na scénu netvor a začíná jakási variace na Krásku a zvíře. Je to vskutku zvláštní a originálně pojatej film, kterej mně neskutečně sedl. Už teď vím, že jsem ho neviděl naposledy. Tady nemám co řešit. 5hvězd. Za sebe vřele DOPORUČUJU. Nemusí ale sednout všem. (11.07.2023)

Nepříliš povedená nepohádka o tom, že věčný život není žádný med, že člověk může být krutější než Netvor, ale zároveň se občas dokáže řídit i vznešenějšími pohnutkami - soucitem, láskou a odpuštěním. První polovina filmu není špatná, ale s příchodem Netvora do civilizace solidní atmosféra příběhu postupně někam vyšumí. Proměna v chování Beatrice je příliš náhlá a tím pádem nepravděpodobná vzhledem k tomu, co prožila - tedy pokud ta dobrá duše netrpí rozdvojením osobnosti. V samém závěru se film - i hlavní hrdinka - přece jen trochu vzpamatují, ale na výsledném dojmu už se nedá moc změnit. (10.12.2008)

Film s nesporně zajímavým námětem a velkým potenciálem, který ve výsledku dojel na příliš velké ambice svého tvůrce. Nepodařilo se mi rozluštit, co přesně bylo záměrem Hala Hartleye, protože snímek osciluje mezi několika žánry a žádný nenaplňuje, ale předpokládám, že právě tak to režisér chtěl a snažil se natočit temnou satiru na zvrácené poměry dnešního světa, existenciální drama o bytosti, jejíž údělem je žít věčně, a zároveň nenaplněný milostný příběh dvou zcela odlišných postav. Potíž je v tom, že všechny tyto ingredience nedokázal dobře sladit, takže kdykoliv se na plátně objeví Helen Mirren, sklouzává to do komediální polohy, kdykoliv se objeví netvor, jde o ono temné drama, a nešťastná Sarah Polley střídá polohy, ani ne tak sexuální jako spíš emocionální, až groteskním a především nedůvěryhodným způsobem. Hartley je nepochybně talentovaný režisér a scénárista současnosti, ale chybí mu kázeň a možná i dohled producenta. Filmu nelze upřít atmosféru zejména v první části, kdy podivní obyvatelé odlehlé vesnice a netvor obklopený nehostinnou islandskou přírodou bodují, jenže v momentě, kdy se děj přesune zpátky do civilizace, snímek sklouzává zase do průměru. Celkový dojem: 55 %. (01.03.2009)