Půlnoční vlak

Přestože jsem jen tichý zedník na věčném božím CSFD-staveništi, jeden zásadní problém Půlnočního vlaku bych zmínil: Hlavní hrdina a divák zakouší v průběhu dění diametrálně odlišnou zkušenost – divákovi je sice slibován horor, respektive obskurní urban legenda, ovšem hrdina svým konáním ustavičně překlápí film do detektivky. Nesnaží se vyhnout nebezpečí, jak je u postav v hororech zvykem, ale směřuje k němu; snaží se dopátrat pravého stavu věcí. Vede to k tomu, že není hrůznými událostmi tak natěsno obemknut, protože z nich střídavě a navíc libovolně, jak se mu zachce, vypadává (když chce řešit vztah s přítelkyní, řeší vztah s přítelkyní, když chce pátrat po vrahovi, pátrá po vrahovi), a film proto nedrží kontinuitu v napětí, v níž tak vynikaly kupř. Hory mají oči nebo Blair Witch. To by až tak nevadilo, jenže film staví především na podle mě nevhodně zvoleném Vinnie Joneseovi (roztomilá perzifláž herecké šarže, tj. ještě o stupínek přepálená reminiscence na ostrého hocha z ritchieovských gangsterek). Vinnieho hodili producenti i na poster, aby jim zajistil rentabilitu snímku, a ještě před natáčením jistě sepsal čestné dobrozdání, jako se v Hollywoodu sluší. Divákovi je tedy pravý stav věcí zřejmý víceméně od začátku, zatímco hlavní hrdina se k němu musí dopátrávat, protože film mu řadu informací odpírá, na rozdíl od diváka, jemuž poskytuje vodítek až moc; zřejmě proto, aby se mohl v klidu opájet brutálními intermezzy. Samozřejmě, spousty filmů kombinuje horor, detektivku a gore scény (dva nejslavnější za všechny: Mlčení jehňátek a Sedm), ale tenhle to dělá dost pokoutním, totiž ne zcela funkčním způsobem. P.S. Jestliže by se podoba mezi hlavním hrdinou a Clivem Barkerem dala přičíst náhodě, jak vysvětlit jejich totožné, pouze prohozené iniciály? (06.04.2009)

Ďalší film, ktorý využíva atmosféru metra v nočných hodinách, stiesnenú, nepokojnú a mrazivú. Podzemné vlaky sú vďačnou obeťou horrorových príbehov, no a pokiaľ ide o mňa, vždy si ich rád pozriem. Príbeh začína hneď poriadne z ostra a behom pár minút sa dočkáme poriadneho nárezu. A je hneď jasné, komu vyhovovať bude a komu nie. Brutálne scény by miestami zaslúžili aj špeciálne označenie R*, pretože podobné zverstvá sa málokedy dočkáme aj od sadistických horroroch od šikmookých, ktorí sa v nich niekedy doslova vyžívajú. Okrem klasických vyvražďovačiek sa postupne dostane k slovu aj thrillerový žáner s náznakom vyšetrovania, veľmi rýchlo nás však Vinnie Jones so svojim kladivom a železným hákom uistí, že dej bude nekompromisný a že sa ešte máme na čo tešiť. Tešiť som sa však prestal v posledných minútach, kedy tvorcovia záver naozaj nezvládli, zaslúžil totiž oveľa lepšiu a možno jednoduchšiu pointu, originalita za každú cenu bola citeľná a a zbytočná. 75%. (01.05.2009)

Jako kdyby šli dva režiséři proti sobě. Jeden tvrdí muziku s každou další vraždou, zatímco druhý pobízí mistra Coopera, aby hrál tím dramatičtěji a seriózněji, čím krvavější je celé vlakové podloží. A jakkoli mám Bradleyho herectví rád na sto způsobů, sem s výjimkou několika romantických scén zkrátka nepasuje. Navíc kvůli překvapivě špatné Leslie Bibb a celou druhou polovinu očekávanému závěru nepřišlo žádné překvapení nebo fajn pointa, jen přehnaně výživná barkerovina. (15.07.2013)

Bacha! Posledni noční vlaky metra v NY vozí zaměstnance a materiál do masokombinátu. Luxusní syrovej atmosférickej krváček, kterej nenudí od začátku do konce. Umělecký fotograf bez práce pronásleduje profi řezníka, který po nocích zpracovává lidský v posledním nočním vlaku. Napětí se vyváženě střídá s řezničinou a postupně připravuje půdu pro finále, které překvapí. Naprostá spokojenost. (26.09.2012)

Prekvapivo fungujúca kombinácia atmosféry a brutality. Skoro mi to v tomto ohľade pripomínalo najlepšie veci od Argenta. Gore je skutočne monumentálne, taký brutus ani nepamätám - asi najlepšie sú vypadávajúce očné buľvy Teda Raimiho. Finále môže niektorých zaskočiť, ale je presne v duchu predlohy a Barker sa práve takýmito bizarnými nápadmi preslávil. MMT nie je zápis do zlatého fondu žánru, ale je to rozhodne lepší horor než drvivá väčšina súčasnej americkej produkcie - všetky tie remaky, teenagerské slashery a otravne naťahované série typu Saw s prehľadom rozdrví svojím mäsiarskym kladivom. (10.03.2009)