Vlkodav z kmene Šedých psů

Blue, to bylo na hovno. Naprosto typická představa "drsného" fantasy světa v očích dvanáctiletého nadšence. Tvrdý nemluvný hrdina se srdcem na tom nejlepším možném místě, uřvaná hysterka, vetchý staroba, který je více než se zdá, proradný zrádce, platonická láska, krvavé bitky. Klišé nad klišé. Když SPOILER Volkodav stál s největšim hajzlem na okraji propasti a ten mu, přestože se mu na poslední chvíli hlavní hrdina snažil pomoct, vrazil meč do břicha, čekal jsem, že alespoň řekne "Co si ty krávo čekal od zákonně zlý postavy?" KONEC SPOILERU. Prostě na pytel. Jediné co za něco stojí jsou svižně natočené souboje a krásné přírodní reálie. Holt drsná fantasy nemůže být černobílá, což tahle je. (13.07.2010)

„Zovi menja volkodavom.“ Jestli se mi v poslední době těžce hodnotilo přísně, tak to bylo v případě Vlkodava. Tato temná fantasy má totiž skoro všechno, co by měla mít - mlhu, déšť, kamení, správně „slovanskou“ filmovou atmosféru, putování blaty a smíšenými lesy... prostě věci, které mám jako dávný milovník S&S žánru rád. Našlo se i pár dost silných (v rámci žánru) scén - patřím ke staré drsné škole, která chlapáctví ve filmech hodnotí spíš podle zarputilosti mlčení a podmračenosti pohledů hlavních kosičů. Jenže bohužel - až příliš mnoho věcí má tento film navíc. Přes co jsem se nedovedl přenést, není ani tak „předigitalizovaný závěr“ (Kordus), pasáže z Conana, Aragorn a nakonec snad ani ten netopejr (zoologové prominou), co chytá v letu půlkilové šutry. Deus ex machina (Mi Nü-Chai) k žánru tak nějak taky patří. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Proč si rozpočtem (a nakonec ani fantazií) nikoli chudý projekt musí vypomáhat tak zoufalými klišé, polopatičností hodnou pětiletého diváka (především úvod), kreténským střihem (snad v každé bitce si toho všimnete) a všudypřítomnými veskrze debilními oslími můstky, to nepochopím. Snaha „dohnat a předehnat“ (gudaulin) je tak zoufalá a křečovitá, že jsem to neustál - mimochodem „velkovlastenecká“ hudba mi v tom také moc nepomáhala. „Srdceryvný happy end“ (monolog) mi nevadí (kde jinde než v pohádce má příběh končit šťastně), ale úplně bych předělal začátek, vynechal velké množství scén (letící slaměný pták - wtf k čemu to?, uřvanou scénu na můstcích v Lidojedově hradu, flashbacky, rádoby komickou vložku u jezerních lidí jako vystřiženou z Mrazíka a mnohé další - půlhodinové zkrácení by film možná zachránilo), tomu vyžehlenému staříkovi bych zakázal křísit všechny na potkání a v neposlední řadě bych propustil z týmu vlásenkářku. Potom by to nebyla pouhá přitroublá (ale zase zbytečně přecákancovaná) pohádka pro menší děti.             V této podobě předloženou práci jsem nucen hodnotit jako nepřiměřeně eklektickou, bez vlastního přínosu a trpící přemírou formálních nedostatků. (03.08.2010)

Po dlouhé době mě zase nějaký film dostal místy do rezonance, kdy jsem dýchal tak mělce, až jsem skoro zapomněl úplně. Bohužel jen místy, celek byl dost nevyrovnaný, tak nějak nestřídmý a neprostříhaný (i když práce se střihem byla intenzivní jako v reklamě -- čtvrtvteřinové bliky na detail, kterého si máme ve scéně všimnout, hodně názorné, až jako pro blbce). Jakoby se tímhle archetypálním slovanským eposem pootevřely dveře něčeho, co by možná mohlo existovat, tedy proudu fantasy z dosud trestuhodně nevytěžené slovanské mytologie a pololegend (Vnímáte, jak blízko do minulosti je úplně nezřetelná historie a mlhavé kořeny? Mizerných pár set let, to většina národů nemá...). Oba palce nahoru za to občasné trefení naprosto správné noty, po které si řeknete, jak je ten Pán prstenů vlastně sterilní (tím, že je tak okatě umělý...). Jen by mohli Rusové ještě maličko vyzrát, aby ustáli skutečné velkofilmy. (27.03.2013)

Nejsem příznivcem fantasy s čaroději, draky, hrdiny a zloduchy... Čekal jsem trochu víc středověku ani nevím proč snad díky coveru DVD. Ale i tak musím říct, že se vyzuál podařil a já to v klidu nezívajíc dokoukal. Rusové jsou evidentně ve formě a zatím vše co jsem viděl nově natočeno stálo za vidění. * * * (22.01.2012)

Výtečná fantastika, kterou kazí jen rychlá prostříhanost (film by klidně zvládl být ještě o hodinu delší) a místy trapný a klišoidní scénář, jehož vrchol nadchází ve směšném finále. No ale neva, vizuál je nádhernej a ta slovanská, resp. ruská, syrovost, dřevěné chatrče a špinavost postav společně s povedenou muzikou, která občas přejímá hlavní roli vyzdvihává krásno tohohle snímku. A vyzdvihává jej společně s krásnem Oksany Akinshiny. Další čtyřhvězdičkárna, které nakonec dávám pět a odesílám objednávku na DVD.[TV] P.S. Musím si to koupit, dabing stál upřímně řečeno za houby. A edit: Po shlédnutí původního znění zvyšuju na pět. (14.08.2010)