Režie:
Gregor SchnitzlerScénář:
Jane AinscoughHrají:
Paula Kalenberg, Franz Dinda, Hans-Laurin Beyerling, Carina N. Wiese, Gabriela Maria Schmeide, Tom Wlaschiha, Claire Oelkers, Jennifer Ulrich (více)Obsahy(1)
Havárie v atomové elektrárně nedaleko Frankfurtu vyvolá v místních obyvatelích paniku. Nad elektrárnou se utvoří obrovský radioaktivní mrak, který se řítí na město Schlitz. Všichni obyvatelé bezprostředního okolí elektrárny jsou okamžitě ozářeni a 38,000 lidí během krátké doby umírá. Ti šťastní, kteří bydlí trochu dále, se snaží před radioaktivitou uniknout. Mezi jinými se o útěk pokouší i šestnáctiletá Hannah a její přítel Elmar. Elmarovi se podaří uniknout v poslední chvíli, ale Hannah se zdrží a je kontaminována. Jejich hluboká láska je však i nadále drží pohromadě: Almar umístí Hannah do sanatoria, líbají se, objímají, milují…Almar brzy zjišťuje, že je taky kontaminován. Ačkoliv se jejich situace zdá být beznadějná, jejich láska jim pomáhá překonat všechna úskalí. Možná, že nebudou žít navždy, ale budou bojovat za každý kousíček naděje a štěstí – a nakonec zjistí, že krátký život naplněný opravdovou láskou, může znamenat hodně… (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Zdá se mi, že se Němci oklepali když přišli na to, že i v jejich zemi může vzniknout světově oceňovaný film a tak se pustili do opravdu velkolepé záležitosti zfilmovat biologickou katastrofu, která se jim rozhodně povedla. Evidentně se snaží o co největší sblížení filmové reality s divákem a tak do toho dávají opravdu vše, jen to vše je opravdu hodně málo, protože zfilmovat biologickou havárii snad ani jinak než špatně a průměrně nejde. Každopádně herci stojí za starou belu stejně jako tento film. Snaží se být kůl a dobrý, protože Německo je dobré, ale opak je pravdou. ()
Nikdy bych neřekl ,že součanému německému filmu dám za 5 mimo Bílého pekla. Ale tohle se mě prostě líbilo. Má to velice sugestivní náladu a člověk u toho zůstává docela dost pohnutý.Začátek byl poněkud nudný ,ale na štěstí trval jen 20 minut a pak to přišlo. Bylo zajímavé sledovat chování lidí před blížící se radioaktivitou místy dost bezohlednými ,ale kdo z nás by se asi choval jinak. První zásadní moment přišel ,když přejeli malého kluka a jeho sestra ho na silnici mrtvého drží v náručí a auta na ní troubí a pouze jedno z nich se jí snaží pomoc. Pak je velice smutná ta část kdy je Hannah v nemocnici ozářená a začnou jí padat vlasy.A když začne chodit do školy jak na ní lidi koukají a jsou poměrně zlý. Osobně bych čekal mnohem víc solidarity v takové situaci. A nakonci kdy i její kluk zjistí ,že je ozářený a jedou spolu do míst kde v kukuřici leží její mrtvý bráška ,aby ho pohřbili ,vzhledem k tomu ,že tam jedou asi měsíc až dva po havárie to asi není zrovna hezký pohled. Tenhle tip filmů mám rád at už to je Den Poté či Vlákna ,který se přímo zabývají atomovým výbuchem ,tady se jedná jen o ozáření. ()
Obrovské sklamanie, príbeh sa vôbec nedrží knihy, to by ani nebol veľký problém, ale tá úplná beznádej a nesmierne veľká tragédia, ktorú zažila Hannah mi ani vôbec nepripadala tragicky, ako keby tvorcovia sa chceli vyhnúť tej tragickej časti filmu a nahradiť je nejakou love story, čo si myslím, že bolo obrovskou chybou. ()
Od tohodle filmu jsem opravdu vůbec nic nečekal a nakonec jsem byl docela mile překvapen. Jde o velmi laciný film ve kterém v podstatě nejsou žádné digitální efekty a přesto dokáže zapůsobit. Totiž samotná skutečnost že vás na životě ohrožuje něco jako obyčejný mrak který vidíte každý den na obloze, je přinejmenším zajímavá. Je to taky asi jediná působivá scéna filmu, která vyčnívá jinak z velmi průměrné lovestory s katastrofickou zápletkou. Celkově to není špatné ale mohlo by to být samozřejmě mnohem lepší. ()
Protivně debilní film, s mizerně vystavěným dějem, stupidními postavami a pokleslou zápletkou. Při sledování mě iritovala téměř naprostá absence jakékoli logiky v jednání postav a celkový punc filmařského diletantismu, kterým je tato podívaná prodchnuta. Film je těžké zařadit i žánrově - navzdory názvu snímku je zde katastrofický element spíše upozaděn a film postupně sklouzává do povrchního melodramatu variujícího ohraná filmařská klišé o lidech, kteří navzdory blížící se smrti neztrácejí radost ze života. Tenhle film je prostě jen blbé béčko, které nestojí vůbec za pozornost. Přijde mi mimochodem zajímavé, že takový film vůbec v Německu mohl vzniknout, ale kdo ví - možná už tehdy v německé společnosti kulminovaly obavy z jaderné energie, které o 5 let později po jaderné havárii v japonské Fukušimě vyvrcholily v rozhodnutí německé koaliční vlády zavřít do roku 2022 všech tamějších 17 jaderných elektráren. ()
Reklama