V údolí Elah

Paul Haggis. Již svou režijní prvotinou dokázal, že v něm něco je. U Crashe si to však pohnojil místy příliš vykonstruovaným frontálním útokem na city. V případě jeho nového filmu je třeba přiznat, že se poučil a od velkých emocí a desítek školometských příběhů přešel do pozvolného, takřka až rozjímavého, vyprávěcího tempa, ve kterém výrazněji netlačí na pilu (snad pouze scénu s držením ruky ve vaně si mohl odpustit). Co mě překvapilo je, že si vybral látku jakou jste již na plátně viděli tucetkrát. Kriminálka ve stylu Generálovy dcery s důrazem na postavy a v podobě, která obvykle zaujme Akademii. Ze začátku mi vadil ten násilně naroubovaný "irácký" přesah. K tomu, že válka je svinstvo a dělá s lidma divy by šlo použít i poněkud méně doslovného příměru. Tentokrát to však není vyloženě laciné, je to s citem natočené a od všech bravurně minimalisticky zahrané. I ty nejposlednější vedlejší role jsou skvěle vystihnuty. In the Valley of Elah není bezchybným filmem. Není dokonce ani typem snímku, který by ocenilo tak široké publikum jako Crash. Má spoustu vad na kráse, ale obsahuje v sobě strašně sympatický staromilský "klid". Navzdory všem mým výtkám se mi to líbilo. A sám sobě musím přiznat, že moc. (09.02.2008)

V údolí Eláh je pro mě jednoznačně pěti hvězdičková záležitost. Snímek mi nabídl perfektní zápletku v dobrém zpracování, výborné herecké výkony (T. L. Jones, Ch. Theron), zajímavé prostředí, dobré dialogy a také trochu ukázal, co se může stát z vojáků, kteří prochází hrůzy válek - řečeno jinak - jak válka může ovlivnit (negativně) chování vojáka. Tento film pro mě tedy byl rozhodně příjemným překvapením a dle mého je mírně podhodnocený, dal bych mu 78-82%. (11.08.2010)

Víte co znamená, že je vlajka pověšena obráceně? Je to vzkaz světu že jsme v prdeli a nezbývá nám než se modlit a čekat jestli nám někdo pomůže.... Jedna z vážnějších reflexí na Irák, kde si hlavní roli střihnul Tommy Lee Jones a stále nádherná Charlize. Ne vše mi sedlo (postupně dávkovaná videa a krapet rozvleklý děj), ale celek byl fajn. Závěr hovoří za vše a nejednomu patriotovi v USA asi spadla v kině čelist. (13.05.2011)

Docela jsem se Paula Haggise po vykalkulovaném dramatu Crash obával. Zbytečně. Opět totiž klade důraz na jednotlivé postavy, které se divákovi postupně dostávají pod kůži. Ten s přibývajícími minutami totiž víc prahne po tom, dozvědět se další informace o hlavních postavách. S emocemi, které ze sebe doslova rval vypjatý Crash, je to ale u tohohle dramatu horší. Víc totiž trvá na atmosféře, než na samotném ději. S tím je to o poznání obtížnější. Vysloužilý voják hledá svého syna, který se měl vrátit z Iráku. Respektovaného muže ale všichni poslouchají tak maximálně na jedno ucho, dokud synovo zohavené tělo neobjeví kousek od základny. Rozjede se tak nesnadná podívaná, kterou diváci, čekající dunivou akci a nálož emocí, asi odsoudí. Pod tou velmi vkusnou kritikou války se ale skrývá nakonec velmi osobní a silné drama, které táhne nahoru bez patetických gest životem ošlehaný a vojensky disciplinovaný Tommy Lee Jones s výborně sekundující Charlize Theron. Nejen pomalu budovaná atmosféra, Haggisova soustředěná režie, výteční herci i kamera legendárního Rogera Deakinse stojí za to si tyhle dvě hodinky pomalého tempa dát. (07.09.2011)

// Další válečná PTSD depka, tentokrát s Haggisovým civilnějším přesahem a rukopisem, který však není o nic míň zdrcující v tom, jak dopady války vyobrazuje. Ke konci se vzhledem k tématu trochu zbytečně tlačí na emoce, kamenná tvář Tommy Lee Jonese naštěstí propouští jen kapky krve, nikoli slz, takže to ve finále nesklouzlo k ničemu horšímu. O dva roky mladší Mariňák shodou okolností taky nasnímanej Deakinsem je ale přece jen jinde. 8/10 (02.09.2023)