Slepota

Máloktorý režisér má všetky filmy tak výnimočné ako Fernando Meirelles. Vizuálna stránka opäť rovnako dôležitá ako postavy a situácia. K záveru to možno trochu zakolísalo v tempe, ale inak veľmi dobrý film. Nie je dôležité, prečo sa to všetko deje. Je to skôr o tme v ľudskej duši ako o slepote. Inak Drama / Thriller / Mysteriózní? Je to sakra scifíčko ako hrom... (13.03.2011)

Odhodlám-li se ke srovnání s Darabontovou Mlhou, fanatičtí vyznavači ve spojení se sci-fi příšerkami zcela vítězí. Meireless sice předkládá solidní rozjezd, ale zhruba v polovině upadá do letargického průměru a nechá film skončit o půl hodiny déle než by bylo záhodno. Zajímavá sonda do temných lidských zákoutí, leč víceméně nedotažená. (15.02.2009)

Sníval jsem dlouho o tom, aby někdo natočil animovaný film pro dospělé, který si bude hrát inteligentním způsobem s nějakým žánrem, a když jsem ho v podobě Ranga spatřil, byl jsem poměrně slušně zklamaný. Když jsem svého času viděl Smrtící epidemii, tak jsem si říkal, že tohle je typická hollywoodština, a jak by bylo fajn, kdyby to někdo zkusil udělat realističtějším způsobem jako kruté psychologické drama. Tak jsem se v podobě Bílé tmy dočkal a byl jsem za své sny náležitě vytrestaný, protože sice schvaluju filmové směřování Slepoty, jenže její výsledná podoba je bohužel rozpačitá. Film je scénáristicky roztěkaný, v zásadě chce být něčím, jako jsou Potomci lidí, jenže k tomu schází především bravurní Cuaronova režie. Meirelles si sice dává záležet při vykreslení města zasaženého apokalypsou, jenže atmosféra stejně nějak chybí, a ten film může být považován za přímo unikátní příklad toho, jak se nemá pracovat s postavami. Uvažoval jsem o třetí hvězdičce, ale ta by v tomto případě byla jen za snahu a námět. Celkový dojem: 45 %. Je škoda, když už někdo takový film natočí, že to dopadne tak neslaně nemastně. (25.03.2011)

Jen na chvilku zavřete oči a představte si, že už to tak zůstane napořád....Opravdu zvláštní psychologické drama, jenž mi s některými vyhrocenými scénami bralo dech. Obzvláště zajímavé bylo sledovat, jak se po oslepnutí začala projevovat pravá povaha hl. hrdinů... Jak jsem čekal, moje oblíbenkyně ( Julianne Moore ) předvedla neuvěřitelný výkon a díky tomu jsem s ní prožíval každou minutu. Z ostatních herců mě nejvíc potěšil Mark Ruffalo, kterého jsem po vynikajÍcím dramatu What Doesn't Kill You začal detailněji sledovat. Abych to shrnul.. obsazení i hudba na výbornou, ovšem pátou hvězdu si netroufám dát kvůli zdlouhavému začátku ( tuším, že se jednalo o druhou půlhodinovku ), bez které bych se klidně obešel a zažil bych svižnější podívanou s o 30 min. kratší stopáží... takže dnes už po druhé slušných 80%. (19.06.2009)

Působivé dílo ve své přímočarosti, relativní jednoduchosti a jisté povrchnosti. Film se divákovi snaží navodit pocity a vnímání postav jak na rovině vyprávění (omezené vědění postav - divák ví stejně jako postavy nebo jen o málo víc), tak na rovině stylu (stížená orientace diváka v prostoru, silně přeexponované záběry, filtry), přičemž se soustředí téměř výhradně na interakci mezi postavami/skupinami (v uzavřeném prostředí, kdy se vytváří jednoduchá společenství a "kastovní systém"), která se postupně zvrhává v boj o ukojení základních lidských potřeb a pudovost je jeho hlavním jmenovatelem. (08.09.2014)