Délka polibku devadesát

Moskalykova snaha po satirické komedii? Zasmál jsem jen jedinkrát při vyplňování dotazníku - Vaše činnost za okupace... Kolikrát jsme takové nesmyslné formuláře vyplňovali. Dnešnímu divákovi tenhle film neřekne vůbec nic, já se ho aspoň snažil pochopit v kontextu poněkud uvolněné doby 60. let, kdy bylo dovoleno do nepravostí tepat, ale jen opatrně, soudruzi; takže socialistický byrokratismus vytvořil Úřad, který sledoval, jak se budou rodiče paterčat chovat po svatbě, aby ho mohl prezentovat jako zářný příklad. Současně však pan Hofman (scénárista) vytvořil nevědomky viagru půl století dřív, než byla skutečně objevena. Místy mi to trochu připomínalo nepovedeného Felliniho (Cabiriny noci?), stříknutého surrealismem. Jedna hvězdička s přimhouřením oka. (03.01.2016)

Připadá mi, že na konci roku zbylo na Barrandově v rozpočtu spousta peněz, a tak se narychlo přemýšlelo, co s nimi. Scénárista dostal za úkol během dvou hodin vymyslet děj, tak si zašel do restaurace na vydatný oběd, hodinu a půl se prospal a během maximálně posledních 10 minut naházel na papír všechny představy, co ho právě napadly. A podle toho film také vypadá. Smršť vzájemně nijak zvlášť navzájem pospojovaných scének a nešetření s penězi (např. jsem v žádném jiném českém filmu neviděl, aby v jednom obraze bez souvislosti s dějem jen tak přistál vrtulník). (12.02.2012)

Moskalykova sžíravá satira, nemilosrdně válcující (ne)reálný socialismus, skvělým způsobem odráží absurditu tehdejší doby, která byla natolik schizofrenní, že nakonec musím ten poněkud krkolomný nápad s paterčaty a moderní vilou vzít na milost a vnímat to jako určitou formu umělecké nonkonformity. Nejde o to, že se útočí na socialismus, ale spíš JAK! Vládní výbor pro paterčata, dotazník, svačinka (fakt viagra?!), dvacet let v podnájmu, vyměřovací komise... vrcholem je bezesporu demolice vily, během níž jsou odhalena mnohá nahrávací (nebo odposlouchávací) zařízení. Cenzura byla tehdy buď slepá anebo totálně imbecilní, jinak si to nedovedu představit. Hofman jako scénárista je překvapením, nečekal bych, že to je jeho práce. Vlach a Syslová sympatičtí, Libíček, aby se neřeklo, ale stejně se mi nejvíc líbil poťouchlý Krejča. Více iniciativy! (06.09.2016)

Překvapuje mne nízké hodnocení (zatím hodnoceno 15 uživateli). Film pokládám za zdařilou satirickou komediii, nesklouzává do nepřijatelné trapnosti, což může být u satir problém. Za hereckou jedničku zde pokládám O. Krejču, který zde ve své postavě jednoznačně zářil se svými pohotovými funkcionářskými frázemi a klišé. Já jsem se bavil. (14.08.2009)

Strašná, totálně nesmyslná komedie. Sálá z ní křečovité budovatelské nadšení, jak kdyby se psal rok 1950. Povinný optimismus a jásání na povel. Komunističtí papaláši v černých brýlích (v čele s nepříjemným Krejčou), jak nějací zápaďáci - jak pěst na oko. Hloupé vtipy, které se opakují třeba pětkrát za sebou (zkraty - toto slovo se hodí na celý film). Maminka porodí paterčata, ale jako by je neměla. Po nastěhování do rádoby chytrého domu se o ně okamžitě přestane starat a spolu s nešikovným tatínkem, rekordmanem ve výrobě zmetků, zkoušejí vesele mačkat různá tlačítka spíše v hotelu než ve vile, protože vedle rodinky tam bydlí i pět sestřiček, prostitutky a další pakáž. S velkým sebezapřením jsem vydržel do půlky, ale dokoukat se to fakt nedalo. Zkusil jsem ještě pár sekvencí z druhé poloviny a tam šlo zase o nějaké rozmnožování králíků nebo co, takže nesmysl na entou pokračoval. (19.11.2017)