Metropie

Atmosférou vítězící kousek s originálním a koukatelným zpracováním, avšak slabým příběhem. Onen příběh jsem ale tentokrát hravě spolkl. Nebyl sice nejoriginálnější, zato neobsahoval žádné očividné chyby a stupidity (Od té doby, co jsem shlédnul nové Titány, dívám se na příběhové zpracování úplně jinak:)) 85% (19.07.2010)

Film je věnován památce asistenta režiséra Markusovi Lindeenovi, který tragicky zahynul roku 2008 ve věku 37 let. Evropa 2024 a propojení všech podzemních drah celé Evropy, které se nazývá prostě Metro. CITÁT - Rogere ? Myšlenky nezastavíš......... Roger je tak trochu jiný. Místo Metra používá kolo, jenže je jediný a tak nějak nezapadá do všeobecných tabulek. My se s ním setkáváme v době, kdy mu někdo kolo rozbije a on musí jet Metrem. A zrovna v té době mu někdo začne mluvit v hlavě. CITÁT - S jakým magorem to mluvím ?.......... Moc jsem tomu nepřišel na chuť. Příběh dobrej, ale chování hlavního hrdiny bylo v některých fázích podivné až nelogické. Grafika taky pokulhává a možná to chtělo méně tmy. Myšlenka, že televize nejen vysílá, ale i přijímá signál sledovaného objektu je mrazivá. Ponuré, ale mě to nějak neoslovilo. (06.06.2012)

Dost dobrá schíza s výborně zpracovanou atmosférou tak trochu postapokalyptického světa v němž žije - nikoli společnost - ale množina od sebe izolovaných individuí a ve kterém nikdo nemůže věřit nikomu. Výsledný dojem z příběhu, jímž minimálně u mě byla pořádná zmatenost z motivací, cílů a vztahů postav, není omylem a skvěle vyjadřuje myšlenku toho, že ani s odstupem není jasné, kdo byl vámi, kdo proti vám a kdo vás jen využíval a že jediný, jehož úmysly znáte a můžete mu věřit, jste vy sám, případně hrstka vašich nejbližších. (24.05.2010)

Dopravní společnosti vládnou světu (resp. velké sjednocené Evropě) a systém metra pod Evropou je v jistém ohledu velmi unikátní (cesta z Moskvy do Madridu je pak jen otázkou několika minut). Roger má ale k metru nedůvěru, a tak dává přednost cestování po vlastní ose (kole), až do okamžiku, kdy mu kolo někdo zdevastuje, a tak Roger musí vzít zavděk globálním dopravním prostředkem. Jenže jakmile vkročí do podzemí, zaslechne ve své hlavě tajemný hlas ... U některých filmů si stačí přečíst popis, a zbytek si jen tak představovat - dopadne to lépe než sledování vlastního filmu. Po zajímavém začátku se vše začne docela brutálně zamotávat (co má společného šampón na vlasy, metro a tajemné hlasy, hm) a ke konci jsem nevěděl ani jak se vlastně jmenuju. Na druhé straně je celé prostředí (příjemně) depresivní, chladné a šedivé, a tomu odpovídá i celková animace (chvilku trvá, než si člověk zvykne - ale pak je to bomba). Film měl určitě mnohem větší potenciál, než nakonec nabídl... (29.07.2010)

Šedá, studená, pomalá - krátce řečeno typicky severská animovaná historie v konečném důsledku o tom, že posloucháme hlasy ve své hlavě, kterými je Sebevědomí a Mindrák, k nimž se během života přidávají hlasy venkovního světa, ať již se jedná o propagandu, autority, volání přírody nebo rádio FM. Chce to účinný filtr a sebepoznání. Nezaujalo. Zato mne zaujalo to, že efekt Kulešova funguje nejen mezi záběry, ale i mezi pořady. Soudím to z toho, že jsem po předchozím dokumentu "Tajemství sexappealu" viděla v Metropii samá sexuální nastavení, potřeby a strategie, nikoliv politicko-antiutopický pamflet na totalismus kapitálu. ___ P.S. Podstata Kulešovova efektu spočívá v tom, že tentýž záběr herce je vždy kombinován s nějak významově jiným snímkem. To umožňuje pozorovat různé účinky na diváky: první účinek je ten, že člověk již podvědomě zařazuje sérii záběrů do jednoho logického celku; druhý spočívá v tom, že člověk má podvědomou tendenci očekávat od člověka na plátně tutéž psychologickou reakci, jakou má sám. Tak pokusné obecenstvo uvedlo, že výraz obličeje herce se vždy měnil v závislosti na emotivním náboji, který vyzařoval ze snímku, s kterým byl snímek herce kombinován, ačkoliv se snímek obličeje herce neměnil. Jednodušeji řečeno stejný záběr hercovy tváře vypadá jinak ve spojení se záběrem talíře polévky či záběrem dětského hrobu. (06.02.2012)