Reklama

Reklama

Co kdyby se všechna metra světových metropolí propojila v jeden světový obří dopravní systém?
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se svět potýká s nedostatkem ropy a všechna městská metra v Evropě byla propojena v obří podzemní dopravní systém. Ve Stockholmu žijící Roger má však zvláštní starost. Kdykoli sestoupí pod zem, pohodlné cestování mu znepříjemňuje neznámý hlas v hlavě. Obrací se proto k tajemné Nině, aby mu pomohla utéci ze znepokojujícího prostředí spletitých tras metra. Čím se však dostávají dál, tím hlouběji je Roger zaplétán do neznámého spiknutí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (91)

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně silný film, který vyniká brilantní atmosférou a kde vizuální stylizace (sama o sobě se nejednoznačně pohybující mezi dojmy flashové animace, hraného filmu a loutek a navrch obohacená o pokřivené proporce na reálném základě s důrazem na veliké hlavy a oči) skvěle koresponduje s depresí, paranoiou a nejednoznačností dění samotného. A hloupý scénář? Nemyslím si... Jen soustředěný na poněkud nitěrnější stavy hlavního hrdiny, než na globální problém jako takový. Některé momenty jsou každopádně brilantní a skoro animovaná erotika zde dostává velmi zajímavý rozměr... P.S.: Bůh žehnej Febiofestu, ještě nedávno by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl Metropii vidět na velkém plátně... ()

Crawler-D 

všechny recenze uživatele

Futuristická vize světa, kde jsou evropské metropole propojeny podzemním systémem metra, které umožňuje neuvěřitelně rychlý transport. Do toho se svět topí ve všeobecné krizi, díky čemuž povrch vypadá jak po nukleární válce a korporace se ještě snaží pomocí šampónů našeptávat lidem. Kdyby to všechno nedržela pod jednou střechou tísnivá atmosféra, od začátku do konce by se člověk ptal proč. PROČ? Veškeré futuristické nápady ztroskotávají na banálních logických úvahách. Základem máme to úžasné metro. K čemu slouží? No aby se postavy podívaly do skandinávských měst i Berlína a Paříže, jako by to mělo nějaký význam. O to víc to celé ztroskotává při úvahách o celé společnosti. K čemu by ve světě, který se musí od rána do večer dopovat antidepresivy, bylo, že se za pět minut dostanu do hlavního města cizího města? Stejně tak koncept vniknutí do myslí obyčejných lidí je naprosto špatně uchopen, protože v tomto světě je zájem o lidskou pozornost to poslední, co vám pomůže. Takže vlastně není jasné, o co to v této báchorce jde, když v dystopickém světě, jak byl nastíněn filmem, by takové metro (ostatně kde se vzala technologie?) a našeptávání lidem, co mají dělat, bylo všem na nic. ()

Reklama

genetique 

všechny recenze uživatele

Animačné technológie ponúkajú v súčasnosti unikátnu šancu tvorcom uskutočniť svoje nápady hlavne vtedy, keď im finančná situácia neumožňuje zrealizovať ten-ktorý projekt inak, než skrz nadabované postavičky. Salehova prvotina by však v inom formáte nemala šancu na úspech. Je ale škoda, že tento potencionálne sľubný námet neboli tvorcovia schopní naplno rozprúdiť. Jeho spracovanie mi pripomínalo výborný vtip so skvelou pointou prezentovaný slabým rečníkom, ktorý navyše popletie všetky jeho súvislosti, tie potom spätne vysvetlí a ja sa zasmejem už len zo slušnosti. Keby si film držal celý čas tempo posledných pätnástich minút, tak je naozaj na čo pozerať, pretože aj animácia mala zaujímavé kontúry, hudba veľmi dobre vypĺňala hluché miesta a takisto som evidoval atmosféru pochmúrnej budúcnosti. Inými slovami, bol by z toho skvelý kraťas. 55%. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Zpočátku jsem chtěl dát filmu pět hvězd, posléze čtyři, na konci silnější tři. Animace je zvláštní, a hodně připomíná některé adventure počítačové hry včetně Travelogu. Ta zhroucená tělíčka s velkými hlavami mi ale časem už přišla poněkud divná. Jinak od začátku to pěkně odsýpá - sled náhod / nenáhod vede obyčejného chlápka na dobrodružnou cestu za odhalením konspirace, a za odhalením skutečnosti, kdo za ní stojí. Téma se šamponem je zajímavé, kdyby nekopírovalo tolik oblíbenou paranoidní teorii o ovlivňování lidí fluorem v zubních pastách. Když pak je vše odhaleno, skoro se člověk cítí podveden a říká si, a to je vše? A zůstanou jen nezodpovězené otázky typu, jestli se finančně vyplatí nakecávat lidem reklamy do hlavy a živit spoustu nakecávačů, a kdo vlastně nakecává nakecávačům? A jaký má smysl ovládat myšlení lidí, kteří stejně jen sedí celé dny před bednou? Atd., atd. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Úplně špatně. Nemůžete dělat dystopii postavenou na tak náročném narativním triku jako je vnitřní monolog a přitom disponovat animací, za kterou by se styděla i amatérská adventura. Plochost i strnulost vynikne o to víc, že i dabing je více než křečovitý. Pro mě nekoukatelný eklekticismus, který oč víc vykrádá dystopické klasiky, o to hůře je stravitelnější. V půlce jsem to prostě vzdal... ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Po dokončení scénáře cestoval fotograf Sesse Lind po Evropě a vyfotil potřebná místa ve Stockholmu, Berlinu, Paříži a Kodani. Fotografie byly zpracovány v programu Photoshop a animovány za pomocí programu Adobe After Effects. Produkce trvala dva roky. (Aelita)
  • Hyperrealistický styl, charakterizovaný i často citovanými slovy „jako kdyby Kafka namaloval Poslední večeři kulometem“, je výsledkem propracované techniky kombinující fotomontáž a animaci. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Vizuální podoba filmu byla inspirována díly Terryho Gilliama, Roye Anderssona a Jurie Norštejna. (Aelita)

Reklama

Reklama