Persepolis
Persepolis
Scénář:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrají:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (více)Obsahy(1)
Kritiky uznávaný memoár Marjane Satrapiové s názvem "Persepolis" ožívá v tomto zábavném a upřímném animovaném celovečerním filmu. Snímek vypráví dojemný příběh o mladé umíněné dívce a jejím dospívání v Íránu za dob islámské revoluce. Rodiče se začnou obávat o bezpečí neohrožené Marjane a rozhodnou se ji poslat do školy v Rakousku. Bezbranná a opuštěná Marjane prožívá v cizím městě typické strasti puberty. Navíc zde musí odrážet narážky na náboženský fundamentalismus, kvůli kterému uprchla ze své vlasti. Postupem času ji společnost přijímá mezi sebe a ona dokonce prožije i lásku. Po dokončení střední školy ale zůstává sama a její stesk po domově je stále nesnesitelnější. Aby mohla být zase se svou rodinou, rozhodne se Marjane vrátit zpátky do Íránu. Třebaže to znamená nosit šátek na hlavě a být součástí tyranské společnosti. (Cinemax)
(více)Recenze (444)
Ne, ne a ne....tohle už nikdy vidět nechci. Nestává se mi často, abych se už těšil na konec filmu, ale zde tomu tak bylo. Opravdu nechybělo mnoho a závěrečných titulků jsem se nedočkal. Ve filmu jsem se nedokázal ztotožnost ani s jednou postavou, kladnou postavu bych také nenašel. Spolu se Spalovačem mrtvol dle mého jednoznačně nepřeceňovanější film, který jsem měl zatím tu čest vidět. Takže ta jedna jediná hvězdička je snad jen díky libozvučné francouzštině. ()
Jednoduchost, uprimnost, priamost, doveryhodnost...takto by sa dal nazvat tento animovany film pre dospelych. Spociatku ked som videl ciernobiely film som nemal chut to pozerat ale teraz nelutujem. Tento film pomoze zapadnemu svetu urobit si predstavu o ...I ked je to subjektivny pohlad...ini obyvatelia Iranu to mozu vidiet inak.. ()
Projděte se historií člověčenství. A co uvidíte? Stále stejný příběh nesmiřitelnosti, nenávisti a zloby. A do toho občas svým jasem vstoupí taková babička. Nositel klidu a míru a vyrovnání (a naděje?). Ten příběh se odehrává v Íránu. Ale najděte místo na této zemi, které si člověk přivlastnil, abyste nenašli podobných příběhů nesčetně. A nemusíte hluboko do minulosti, či daleko odtud. Rozhlédněte se a přemýšlejte. To je poselství, které tento animovaný film dělá nadčasovým. A zvolená forma dělá prožitek intenzivnějším. ()
Zajímavé dílo! Snad to bylo tou nocí, když jsem jej sledoval, ale upoutal mě natolik, že jsem se musel dívat až do konce s otevřenou "hubou" :-). Styl animace se mi velmi líbil a zároveň střihové pojetí, hudba...vše ladilo a bylo přehledné. Víc psát nemá smysl, vše je výstižně řečeno v ostatních komentářích. ()
Viděl jsem spoustu filmů o Protektorátu, revolucionářích, prostě o místech a o lidech, kteří si musí dát pozor co říkají, jinak vás stát sebere. Tento snímek patřil mezi nejlepší s touto tématikou. Pohled poberťáka na život v režimu, který si mi nemůžeme představit (Je mi 17. Nechci urazit starší, co zažili totalitní režim). A ještě k tomu v animovaném podáni. Skvělá práce. ()
Moc povedené drama kterému kreslené černobílé zpracování dodalo zvláštní kouzlo. I když popisuje poměrně známou nedávnou historii Íránu nenudí ani náhodou. Z lehkostí a snad i vtipem se pokouší popsat co všechno si může prožít žena, která se narodí v ne zrovna vhodné době na ne zrovna vhodném místě ()
Príbeh o detstve a dospelosti Marjane Satrapiovej a o jej pohľade na rodnú hrudu - Irán. Emócie človekom mávajú ako voda s Martikánom v Čunove a ja sa nimi nechávam tak rád unášať... ()
Silný příběh člověka semletého irácko-iránskou válkou, střetem se západním životem, iránskou revolucí, a následně náboženským fanatismem. Brilantně povedená animace, a nemyslím tím styl od Disneye, která v černobílém podání přiblížuje vtipné i kruté vzpomínky tak, že jste rádi, že autorka volila animovanou formu. Číslo 1 v žebříčku francouzských filmů. Ja dávám 90% za jedinečnost. Vše podstatné vytlačil Radek99. ()
Původní komix neznám, nemám tak s čím srovnávat. Film se mi líbil, i přes svoj jednoduchou kresbu. Ta mi místy připadala trochu jako z nějakého Večerníčku. Jen téma fimu bylo oproti večerníčkum váždější, ale i přesto se místo pro humor i tady našlo. ()
Film, který naprosto dokonale zkombinoval vážná témata utrpení a zbytečné smrti kvůli nesmyslným ideologiím s vtipnými scénami, u kterých jsem se nasmál víc než u mnoha klasických komedií. Jednoduchá grafika umožnila lépe si vychutnat silný příběh dospívání poznamenaného válkou, revolucemi a odloučením od rodiny, které v konečném důsledku vede k samotě hlavní postavy. Nedovedu si ani představit lepší zpracování takového tématu. Z každého záběru je jasné, že Marjane Satrapi vychází ze svých vlastních zkušeností a vzpomínek, díky čemuž působí příběh mnohem realističtěji. Naprostá filmová lahůdka....vřele doporučuji ()
...strašně, ale STRAŠNĚ depresivní film.... ()
Neuvěřitelně originální a hravé, zároveň však poučné. ()
Človek môže v tomto filme nájsť veľa ()
Krásné zpracování nádherného a procítěného příběhu. ()
Lidi mají prostě rádi dramatické osudy jiných lidí. A o tom tenhle film je. O osudu holky , která neměla štěstí , protože se narodila ve špatné zemi. Zní to jako klišé , protože to samé právě prožívají milióny lidí po celém světě. Avšak zpracování vás vyvede z omylu. Animace a vyprávění hlavní hrdinky mě doslova vtáhly do děje během několika málo minut filmu. ()
Netradiční animák, který docením o to víc, že v této zemi jsem určitý čas strávil a kulturní rozdíly Persie-Evropa jsem si vyzkoušel z druhé strany. Je to jeden z mála materiálů, který otevřeně upozorňuje na to, že většina Íránců nestojí za fundamentální vládou, a také vtipně ukazuje pronikání západní kultury mezi zdejší mládež - což vydrželo dodnes. Islámská revoluce bohužel skončila tak, jak skončila, a mladých lidí, jako je Marjane, jsou v Íránu přinejmenším statisíce. Persepolis tak nehodnotím ani tak z hlediska filmových kvalit, jako z hlediska celkového poselství. ()
Související novinky
Oscary 2008 - Výsledky
Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)
Nominace na Oscara
Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)
Zlaté glóby vyhlášeny, ale nepředány
Jak již bylo řečeno, oficiální ceremoniál předávání Zlatých glóbů byl zrušen poté, co se ho rozhodli bojkovat i samotní herci, aby tak podpořili již několik týdnů se táhnoucí protestní stávku… (více)
Nominace na Zlaté globy
Ve čtvrtek 13.12.2007 ráno byly vyhlášeny nominace na Zlaté globy. Zatímco porotu, která rozhoduje o udělování Oscarů, tvoří filmoví tvůrci, Zlaté globy udělují novináři. Mezi nominacemi na letošní… (více)
Ve svých intencích jistě nezvyklý snímek, který mírně narušuje obecné postupy, na které jsme zvyklí z jiných animovaných počinů, čemuž jistou měrou přispívá i fakt, že Persepolis vychází z autobiografické komiksové předlohy od spolurežisérky Marjane Satrapi ... Již názvem snímek poukazuje na jedno ze svých nosných témat, totiž bohatou historii íránského lidu, která je plná válek a utrpení, vedle čehož autorka staví své vlastní životní peripetie a humorně je glosuje skrze rozdílné rastry podle toho, v jakém věku se zrovna jako vypravěč nachází (zamyšlení nad tím, kolik verzí nás samých je obsaženo ve vzpomínkách). Krom toho, že je snímek téměř celý černobílý (konkrétně retrospektivní pasáže, které tvoří většinu stopáže), je také svou formální stylizací bližší spíše snímkům artovým než běžným animovaným a vykazuje některé postmoderní znaky (např. žánrová hybridnost - syntéza animovaného příběhu s dokumentaristickými rysy; metafikčnost - zamýšlení se nad vlastním médiem a zpochybňování reality; či značná eklektika), jež svěže ozvláštňují jeho vyznění a prohlubují interpretační pole ... Satrapi do svého, ženským pohledem parafrázovaného příběhu kóduje nepřeberné množství myšlenek a tezí, z nichž nejvýrazněji vystupuje tematizace nesvobody islámských žen a kladení emancipačních a migračních otázek. Samotnou kapitolu pak tvoří hodnotový střet západu s východem. Hlavní hrdinka je již v útlém věku konfrontovaná nejen s poltickými otázkami, nýbrž také v jednoduchých a značně zkreslených fragmentech se západním myšlením, uměním (zejména s hudbou - vydařené jsou pasáže znázorňující evoluci jejího vkusu) nebo stylem oblékání ("PUNK IS NOT DED":), tyto hodnotové rámce jsou ovšem, jak jsem již poznamenal, velmi primitivní, jelikož proudění západních vlivů do těchto oblastí světa je omezeno pouze na ten největší mainstream, což také dokazuje i to, co vlastně hrdinka vnímá a používá jako symbol vzdoru i alternativnosti, například tedy nosí placku Michaela Jacksona (všimněme si, že interpreti zde spíše reprezentují ony západní hodnoty než samotnou hudbu) připnutou na punkové bundě, z čehož by v našich krajích vyznívala jakási pachuť pozérství a absentoval hlubší význam sdělení, což dokládá i pozdější scéna, kdy Marjane ve Vídni poznává současnou tamější alternativu, která ji ovšem příliš neoslovuje ... Nevyhnutelná kritika západu je ve snímku orientovaná především na koloniální pohled ("divoši"), skrze který se Marjane pro své okolí stává spíše exponátem, jakožto i na vyprázdněnost tamější kultury a myšlenkových vzorců (zlehčování války, drogové závislosti, znuděnost cestováním...), pohledem autorky je nám nabízeno mentální vystřízlivění ze zidealizovaných představ o dokonalé západní společnosti, kde zažívá pocity zmaru, absurdity ("k čemu je přežití války, když jste zrazeni v lásce?") a odcizení, tento pocit však nezmizí ani při jejím přesunu zpět do domoviny, je traumatizovaná, stále prožívá nesvobodu a propadá depresím (scéna u psychiatra krom kritického podtextu přesně vystihuje to, jak se Marjane nejspíš cítí - neposlouchána a neschopna nalézt svou identitu ani místo na tomto světě), přesto se však v konečném součtu se svými osudy vyrovnává vcelku se ctí, nadhledem i nerušivým optimismem ... Snímek střídá tematické polohy, nepostrádá vážnost i nenucený vtip, nabízí stručný vhled do íránské historie pro nepoučené, spolehlivě boří některé kolektivní představy a jak jsem již výše zmínil, je také prosetý všemožnými popkulturními referencemi (krom již zmíněných např. Derrick, Bruce Lee, Jane Fonda, ...), které mi jakožto poučenému západnímu diváku vyvolávaly mimovolné úsměvy na tváři. O absolutním hodnocení z mé strany tedy není pochyb. () (méně) (více)