Klub poslední naděje

"Promiňte, slečno, ale radši umřu obutej." Krémová hnedá s prímesou béžovej. Matthew MacConaughey po rokoch romantických komédií/ komédií/ thrillerov nevalnej kvality opäť HRÁ. Dva razy zvýrazňujem a podtrhávam slovo z predchádzajúcej vety, a i keď tým iba budem nosiť drevo do lesa, odvolám sa na otrepanú frázu, že podáva jeden z najvýraznejších výkonov jeho hereckej kariéry, a toho Oscara mu skutočne prajem. Ron Woodroof je v istom zmysle akoby nadviazaním, resp. voľným pokračovaním Matthewovej postavy Marka Hannu z Vlka z Wall Street po tom, čo nadobro skrachoval a utiahol sa do Dallasu, kde pracuje ako elektrikár, holduje pravidelným pohárikom (rozumej fľaškám) whisky a nechránenému sexu s náhodnými dievčatami a prostitútkami. To však trvá len do chvíle, keď mu oznámia, že trpí AIDS... Priznávam, že som sa veľmi bál skĺznutia na parketu rozoberania homofóbie a útrpného vykresľovania spoločenskej nespravodlivosti, sprevádzaného srdcervúcimi výkonmi a melancholickou emocionálnou hudbou, ktorá vás prinúti uroniť slzičku za nejakého toho homosexuála, transku či "hetera", ktorý je v tom nevinne - a ono nie. Miesto toho sa hrdý Kanaďan Jean-Marc Vallée a scenáristická dvojica Wallack-Borten zamerali na vecnú (i keď stále zreteľne hollywoodsky "poupravenú") rekonštrukciu poslednej životnej etapy symbolického "rebela proti svojej vôli", ktorému je jednoducho povedané, koľko dní mu ešte zostáva. Ron sa so situáciou hodlá vyrovnať svojsky, a púšťa sa do boja proti notorickým veľkým zlým vlkom v podaní amerických byrokratov a farmaceutických firiem, a, div sa svete, dosahuje malé, bezvýznamné víťazstvo, aké v dejinách pravdepodobne nemá obdoby. Aby nie, keď má McConaughey k ruke takých skvelých hereckých pomocníkov ako Jared Leto (rovnako zaslúžený Oscar) a Jennifer "ja nie som Elektra" Garner. Ten jeho malý business stál za to a scéna s "kňazom" je na nezaplatenie. Len trochu škoda toho klasického gýčového happyendu v štýle "a žili šťastne, až kým nezomreli". Možno by som šiel aj na plný počet. 85% (11.03.2014)

Matthew McConaughey nejenže konečně hraje, ale hraje brilantně. Slyšela jsem, že se poslední dobou opravdu snaží, ale tak markantní zlepšení jsem nečekala. Jeho texaský křupan Ron je od začátku do konce postavou, které ani nechcete moc fandit (kurví se s děvčinami typu white trash, chlastá, fetuje, je homofob a buhví co ještě), ale přesto je fascinující. Jeho boj o prodloužení života je natočený bez patosu, ale o to více si ho užijete. Chválím za příběhovou rovinu s americkou FDA (ve filmu tuším zazní, že jsou to vlastně jen další obchodníci se zdravím beroucí peníze od farmaceutických firem - jen houšť!), která nastoluje otázku, zda si pacienti mají právo vybrat, jak se chtějí léčit oni sami, nebo jak to chce ona "mafie v bílých pláštích". (22.01.2014)

Můj hon za Oscarovými filmy pokračuje, aneb tenhle film bych si asi jinak nepustila. Prvně musím říct, že jak Matthew McConaughey tak Jared Leto nebyli skoro k poznání a teda mají můj obdiv, protože to opravdu zahráli dobře. Za druhé musím konstatovat, že mě překvapil fakt, že se mi to poměrně líbilo. Ano bylo to možná trošku dlouhé, první část mě doslova pohltila a u té druhé už jsem trošku pokukovala po hodinkách, přesto je to však velmi zajímavý film, který stojí za zhlédnutí. 4* (14.02.2014)

Solidní drama podle skutečné události o umírajících na AIDS, odporu k homosexuálům, lobbingu farmaceutických firem a zkorumpované vládě a o prozření a velkém vítězství malého bezvýznamného napraveného texaského vidláka - samé sázky na jistotu. Nechutně vykalkulovaná oscarová dojímačka, každopádně docela dobrá a s vynikajícím McCounaugheym a Letem. (01.02.2014)

Dallas Buyers Club je v několika bodech zajímavě žánrově ozvláštňující, a to většinou zejména díky hlavní postavě. První takovou věcí je už fakt, že zdejší infikovaný je heterosexuální muž, který navíc nemá žádnou rodinu, ba ani zajímavý okruh přátel. To samo o sobě značně ztěžuje případné citové vydírání, a zároveň upírá více pohledů na postavu samotnou. Ta je, též neobvykle, nesympatická, značně xenofobní s odpudivým životním stylem. Což je samozřejmě, a bohužel, hlavní náplní snímku. Sledování krátké Ronovi životní cesty, během níž přehodnotí veškeré své životní priority a stane se bojovníkem za práva nemocných, by mohlo být zábavnější, kdyby bylo uvěřitelné a snad i lemované zajímavějšími charaktery. (21.01.2014)