Kuličky

Čtyři povídky mají jednoznačně gradující tendenci, proto váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nejslabším místem jsou typizace až karikaturizace jednotlivých postav a prostředí, nejsilnějším momentem vypointování třetí i čtvrté povídky. Kvůli hereckému skřípání na několika místech jsem se nakonec rozhodl pro tři hvězdy, byť tím filmu bezesporu křivdím. (20.04.2011)

MFF KV 2009 Ačkoliv byl tento film v kinech už asi dva roky, já jsem ho shlédla až na festivalu ve Varech. Nevěděla jsem o něm téměř nic, snad jen to, že je to český film a mnoho mých přátel na něj mělo rozporuplné názory. Na začátku filmu mě trochu naštvalo úvodní intro ke třem příběhům - svatba dětí atd., ač to kino rozesmálo, mě se to rozhodně vtipné nezdálo (a nejhorší na tom je, že jsem to intro pochopila až večer, když jsem si v programu přečetla, co to vlastně mělo metaforicky znamenat... Možná jsem blbá, ale já jsem v tom na první pohled opravdu neviděla to, že ženy manipulují chlapama, a to jsem taky ženského pohlaví...). První příběh celkem vtipný (ten slovník... "ty pičo jedna vole kurva..." - netřeba komentovat, ale sem se docela hodil), jenže pointa se dala předpokládat, bylo to vlastně celkem jasné už tak od třetiny příběhu. Takže překvapení skoro žádné. Druhý příběh už byl mnohem zajímavější a opravdu jsem byla zvědavá, jak to vlastně skončí. Vezme si kněz ženskou, která ho skoro znásilnila (dejme tomu, no ;-)). Výborně a vtipně zahrané a hlavně dokonalé dialogy. Už kvůli tomuhle bych si pustila Kuličky znovu. No a nakonec třetí příběh. Neskutečně sympatický hlavní "hrdina", starý umírající dědeček. Nemůžu si pomoct, ale tenhle třetí příběh mi přišel nejvíc milej, úsměvnej, prostě takovej "hodnej" a opravdu ze života. Celkově se mi Kuličky líbily a docela mě překvapily, konečně něco trochu jiného, než většina českých filmů! (16.07.2009)

Film jsem videl na "Finale ceskych filmu 2008" v Plzni, kde se stal tzv. oteviracim filmem. Nu prvni povidka je bida s nouzi, teenageri jsou tu vykreslovani jako naprosti debilovove kteri nereknou ani jedno slusne slovicko. Tohle je cz filmech porad, nevim jestli to prilaka vic lidi nebo si pani reziserka vazne mysli za takhle proste vsichni mluvime, ale tuto povidku jsem vazne jen kroutil hlavou, navic je zde pribeh rozvetven ale ne moc stastne a cele to pak vyzera nedodelanym dojmem. 1/3 se nepovedla a vsak 2 a 3 povidka temito neduhami vubec netrpi, drzi se jednoho lidskeho pribehu ktery bezchyb vykresluje a nezanecha milionoy otazkikua ako v povidkce prvni. Diky tomu a taky snad diky skvelemu uvodu do povidek ( :D jeste ted se pri vzpomince na to smeji, kdo videl smeje se tez:)) davam 4x* (25.04.2008)

Sám nechápu, jak mi film scenáristky Samotářů mohl prokloznout, aniž bych ho vůbec zaznamenal. A scenáristicky je to velmi kvalitní snímek, který převyšuje většinu české produkce filmů o vztazích. Všechno už za mě napsali jiní, velkou nevýhodou jsou špatné herecké výkony některých, zbytek je skvělý. Jako ostatní, i já oceňuju, že autorka nestraní svému pohlaví, vlastně to spíš vypadá, že lehce straní mužům. Nicméně, ono je tu vůbec velmi malé množství kladných postav. U povídky o puberťácích jsem si uvědomil, jak přehaná byla stopáž Pusinek. Všechno, co Karin Babinská vyprávěla 100 minut, je tu řečeno lépe za 30! Poslední poznámka už je jen úsměvný detail: Točit noční scénu může být obtížné, ale myslím, že je lepší raději obětovat další finance a vymyslet důmyslnější osvětlení, než přejít k variantě: muž přijede ke svému domu a světla auta nechá rozsvícené (kvůli kameře). Jakéhokoli řidiče tenhle nesmysl doslova udeří přes oči. (07.08.2017)

Film jsem viděl dvakrát a musím říct, že Mravní imperativ mě naprosto dostal. Znám ženy tohoto typu, které vždy dostanou to co chtějí. Když zlomí i faráře jen proto, že je to výzva, její kamarádka už je fakt zoufalá- Chtěla jsem jí ukázat, že my obyčejní kluci a holky, jsme šťastnější. Na škole mi přebrala kluka, přefikla předsedu maturitní komise, tentokrát jí to prostě nesmí vyjít! - Ale těmto (jak už někde v komentářích bylo) "predátorkám" to vždycky vychází. Hnány představou, že jen hledají opravdovou lásku, vyberou si vždycky tu nenevhodnější oběť a pak brečí, že to nevyšlo a skočí na další, aby se z toho dostaly. Povídka to krásně rozehrává, zradu kněze v komunitě, snahu komunity zachránit svůj pracně vybudovaný svět, pragmatickou reakci církve, ketrá je především institucí, i návštěva, velmi poučná, u evangelického kněze. I já jsem v té chvíli pochopil význam celibátu, když manželka diktovala knězi kázání rovnou do notebooku. Vytržené z reality? Ano, ale ne vytržené ze života. Pomalu ale stárnu je naprosto brutální (pro mne) vykreslení partnerského teroru staré paní vůči manželovi. Její sebestřednost, návyky a zhrzenost ze sebeobětování vede až k tomu, že ani nezaregistruje manželovu smrt a jede si dál ve své sebelítosti. Strašlivé. Zbytek povídek nepřekračuje průměr, ale stojí také za vidění. Originální to není, ale chytré, propracované a zábavné je to velmi. (30.01.2011)