Cesta do lesa
To the Woods
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Tomáš Vorel st.Hrají:
Anna Kameníková, Tomáš Vorel ml., Tomáš Hanák, Barbora Nimcová-Schlesinger, Eva Holubová, Bolek Polívka, Jiří Schmitzer, Marie Štípková, Vojtěch Vovesný (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Honza Marák (Tomáš Hanák) dávno rezignoval na kariéru „ajťáka“ a koupil chalupu na konci malé vesnice, kde se zabydlel se svoji ženou Markétou (Bára Schlesinger), dcerou Anynou (Anna Linhartová) a synem Sayenem (Vojta Vovesný). Honza pracuje v lese jako pomocný dělník, spravuje cesty, oplocenky, těží dřevo, pomáhá lesákům. Markéta se živí masážemi a alternativním léčením pacientů, kteří za ní dojíždí na chalupu. K tomu používá různé psychotropní rostliny a houby, což vede ke konfliktu se starousedlíky a poté s protidrogovou policií. Dcera Anyna navštěvuje přespolní ZDŠ, kde však stále propadá, protože se toulá po lesích a místo z učebnic se učí z přírody. Mezi starousedlíky patří zemědělná rodina Papošova. Ludva Papoš (Bolek Polívka) má svůj statek a polnosti, celý rok se stará o úrodu nebo chodí střílet divočáky nebo chlastá v hospodě. Jeho žena Vlasta (Eva Holubová) pracuje jako lesní dělnice. S dalšími ženami z vesnice sází stromky, žne buřeň, pálí dřevo, sbírá šišky. Jejich syn Ludva jr. (Tomáš Vorel jr.) na statku s rodiči nebydlí a s otcem sedlačit odmítá. Vystudoval vysokou lesnickou, takže pracuje jako adjunkt v revíru Josefa Cvrka (Jiří Schmitzer) a bydlí na hájence uprostřed lesa, sám se svým psem. Po práci chodí střílet škodnou, když tu se jedné noci potká s divoženkou Anynou, vegetariánkou... (Česká televize)
(více)Recenze (298)
To je holt ten reálnej kapitalismus... Se mi líbí tihle milovníci přírody a venkova, kteří musí ledňáčka a jelena generovat v Maye :-) Tomáš Vorel prokázal především v první polovině své kariéry ojedinělý talent pro podvratné groteskno. I první Cesta, byť operující s poněkud amishskými, avšak Krista-prostými tezemi, šla konzumovat právě díky možnosti domnívat se, že ne všechno se musí brát úplně vážně. Po Skřítkovi, kde v tomto směru Vorel pravděpodobně vystřílel všechno co zbývalo, se rozhodl stát Bohdanem Slámou - s tenkým vocáskem Davida Lynche. A vypadá to trochu podobně, jak by možná dopadl Slámův pokus o Kouř. ()
Zhlédnuto v kině. Očekával jsem takový průměrný film. Přesto se mi dostalo vcelku zajímavé podívané. Skvělé umělecké záběry. Snímek je hodně protkaný ekologií, "vírou" v boha, drogami, láskou k lesu. Je to ukázka pravé vesnice a vztahu lidí mezi sebou. Pan režisér vybral zhruba 2/3 herců z gymplu. Což je dle mého názoru skvělý nápad, jelikož ty se velmi dobře osvědčili. Ovšem pro mě je jasná výhra Bolek & paní Holubová. Tahle dvojice mě tu vážně baví. U filmu jsem se i často posmál, ani se tolik nenudil. Takže hodnotím 4**** (sice slabší,ale přeci) ()
Typická Vorlovina - postavy, dialogy, inklinace k přírodě, prostý život venkovanů. Škoda, že netvořila celek, ale shluk všeho možného. Opravdoví a dobří herci zde neměli prostor se vyřádit (třeba Tomáš Hanák, natož Milan Šteindler). Afektovaná Anna Linhartová, zarputilá ekobojovnice, mi lezla na nervy. Cesta z města se mi líbila více. ()
Předchozí Cesta z města mě svou pohodovou atmosférou a konfrontací hektického městského života s klidnou poetikou přírody venkova dokázala zaujmout. Cesta do lesa mi připadá neuvolněná a příliš na sílu se snažící vyvolat poetiku venkova a symbiózy člověka s přírodou. Výsledkem je neobratná ekologická agitka plná houbiček, která občas budí dojem, že i scénář je psán pod jejich vlivem. Film tak zcela ztrácí náboj a místy působí dosti hloupě a naivně. Je táhnut zejména kouzelnou a jiskrnou Annou Linhartovou, se kterou mám tu čest podruhé a tvrdím, že již nyní je v pokročilé fázi cesty stát se dalším článkem řetězu zrzovlasých femme fatale českého filmu po Markétě Hrubešové a Aně Geislerové. ()
Při prvním shlédnutí jsem to měl za eko agitku a scénář psaný na houbičkách. Po druhém jsem situaci přehodnotil a i vzhledem k předcházejícímu filmu i zvýšil hodnocení. Vývoj postav je tam znát, už to není takové vidlácké a i proměna postavy mladého Ludvy z automatů hrajícího sígra na lesníka s vejškou (neplést si s Vejškou) s vcelku rozumným přístupem k životu (až na to píchání nezletilých) příběh pozvedla. A vlastně i mladá Asterová, která diváka v první půlhodině může tak maximálně neuvěřitelně srát se postupem děje trochu zklidní. Snad starý Vorel sežene prachy a trilogii rozumně zakončí. ()
Za mě velmi milé překvapení. Zvláštní slátanina ale v tom dobrém slova smyslu. Sympatické obsazení, krásná A. Kameníková a pohodová zábava. ()
Linhartová je kočka a hrozně milá. Houbičkový trip by ráda zažila. Mladý Vorel je opravdu fešný myslivec. Zbytek je bída smíchaná s notnou dávkou trapnosti. ()
Od tohohle filmu jsem neměl zrovna vysoká očekávání, ale neměl ani chuť, ale pak si říkám - co pro změnu trochu české filmografie. Z nervózního začátku jsem měl sice trochu obavy, ale musím říct, že film se po chvíli otřepal, a s gustem divočáka si to štrádoval lesem, polem i kukuřicí. I když leccos nevoní (houbovaná), a slova houba a houbička uslyšíme asi houbněkrát, jsou scény, který prostě stojej za to (obzvláště záchrana slečny Zrzečky, ta mi docela vzala dech, jak se v malým formátu a v takovýmhe filmu dá vytvořit větší napětí a větší frajerství, než v leckterým americkým akčňáku). Takže zpátky do lesa! ()
Žádná sláva,ale nesrovnatelně lepší než Cesta z města. ()
Život na vesnici hlavně z pohledu myslivců, soukromého zemědělce, ekologické aktivistky a její matky sluníčkové šamanky. Z kamery, stejně tak režie a scénáře jde cítit, že má Tomáš Vorel les rád a rozumí mu. Lesní záběry jsou přenádherné, navíc se do nich výborně hodí Anna Linhartová. Mladší Tomáš Vorel spolu s Jiřím Schmitzerem jsou zase nejlepší dvojce ve filmu. Příběh samozřejmě není nikterak složitý, za to je zde velká spousta vtipných hlášek, na které jen tak nezapomenu. Celkově se mi Cesta do lesa líbila více než Cesta z města, také proto jsem velmi spokojený. I když nemám podobné konce v lásce, zde mě především provedením potěšila i krásná finální svatba. 70% ()
Príjemné pokračovanie jednotky. ()
Proč ne...film s ekologickým smýšlením, který se vyhýbá kýči a ještě se u toho i zasmějete. Jak herecké hvězdy tak i ty herecké hvězdičky se blýskly a tak se na plátně můžete těšit na dobrý film. ()
Méně agitující a vtipnější, než soudí většina hodnotících. A když už je nějaký světonázor sunut, vyrovná jej názor jiný, nebo přebije vtip. Po Gymplu další Vorlova sonda jistého společenského výseku, jež se sice subjektivitě neubrání (a- Proč by také měla? b- Která se ubrání?), avšak vzhledem k tomu, že rozvrh hermeneutické situace je jednoznačně dán, nárok na "určitou míru objektivity" si činit může. *** Herci přesní. Vadil mi způsob přechodu mezi dílčími subkapitolami (styl "pointa - někdy ne - stmívačka, roztmívačka, jedem dál"), přitom mezi kapitolami (léto, podzim, zima, léto) to šlo lépe. *** Rok v lese (a na vsi). Cyklus úplný, zakončený jarem, Vorel promluvil jako střídmý optimista. ()
Vorel filmařsky uzrál do trochu nepředvídatelného tvaru. Mistrovské dílo. ()
Jestli je nějaký film v nápadité kontraindikaci ke všemu konformnímu, tak je to Cesta do lesa. Tomáš Vorel dokázal skloubit v jeden celek přesvědčivý obraz venkova, myslivců, lesáků a vidláků všeho druhu s poetikou hub, mechu a kapradin. Poetické, divné, sklepácké a řemeslně pečlivé. Nemusí přeci být všechny filmy na jedno brdo...a tenhle má svoje brdo stoprocentně. ()
Nemůžu si pomoct, ale takových pohodových nenucených oddechovek tu poslední dobou je jak šafránu. Prostější ten film už být asi ani nemůže, ale tak nějak mi to nepřijde na škodu. Ten jednoduchý nadhled má něco do sebe. Nezbývá než konstatovat - tak to jsem ještě nežral!! ()
I přes všechny výhrady je to něčím nepopsatelným nesmírně sympatický film...tak to cítím... ()
Jé to bylo hezký, taková naivní zelená pohádka. Občas se rád se podívám na tento typ filmu, kde les dostane zelenou. A město s civilizací naopak červenou. Zajímavý že někdo kdo natočil Gympl a Vejšku (filmy o sprejování a ničení majetku), natočí takovýto film. Možná byl pan Vorel pod vlivem houbiček, možná i já při sledování. Ale i přes to že se nedostavil pořádný příběh, tenhle český film se mi líbil. Anička Linhartová nejkrásnější lesní víla, i když trochu impulsivní. ()
8/10 - To je tak, když od filmu toho moc nečekáte a pak jste mile překvapeni... Cestu do lesa jsem zhlédl na Youtube poté, co mám za sebou tři série Temného případu - pro změnu. Vorlovy filmy mám většinou rád a tento nyní řadím mezi jeho nejzdařilejší. Možná je to částečně tím, že k přírodě a lesu mám také blízko, i když ne tak moc, jak hlavní hrdinové filmu. Trampoty rodiny Marákových mě ale bavily a při sledování panoptika vesnických figurek jsem si pomyslel, že konečně někdo zase od Troškových Slunce, seno... natočil praštěnou komedii z rurálního prostředí. Užil jsem si hlavně herectví matadorů Polívky a Schmitzera, také ústřední mladá dvojice odvedla dobrý výkon a potěšilo množství sklepáckých postaviček v různých epizodních rolích (pan farář, ochmelkové v hospodě atd.). Nakonec ani tak new-age agitka mě tak nerušila, jelikož touto módou jsem si také v určité etapě mého života prošel a chápu to, i když se s tím už názorově neztotožňuji. Je to prostě určitá forma rebelie plivat na tradiční hodnoty v duchu Slunce, seno..., jenom v současné době jinou formou. Celkově jsem ale z filmu spíše nadšený, je to taková příjemná oddechovka pro krátké listopadové dny. ()
Vezměte Cestu z města a přidejte kouzelné houbičky. Hooodně houbiček! ()