Režie:
Chris KrausScénář:
Chris KrausKamera:
Judith KaufmannHudba:
Annette FocksHrají:
Monica Bleibtreu, Hannah Herzsprung, Sven Pippig, Richy Müller, Jasmin Tabatabai, Stefan Kurt, Vadim Glowna, Nadja Uhl, Peter Davor, Edita Malovčić (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pianistka Traude Krüger vyučuje již 60 let hru na klavír v jedné ženské věznici. Až to skoro vypadá, že si sama odpykává trest. Když má začít vyučovat uzavřenou, nevypočitatelnou a agresivní Jenny, která sedí za vraždu, zprvu to odmítne. Ale v okamžiku, kdy tuto vzpurnou dívku uslyší hrát, změní své rozhodnutí. Její nadání je zcela zřejmé a je ukryto pod slupkou drsné holky s násilnickými sklony k sobě samé, ale i k okolí. Hodiny klavíru vypadají spíše jako vzájemné měření sil. A tak se pustí do boje: proti sobě, ale i do boje společného, neboť v sázce je důležitá klavírní soutěž, během níž zbývají Jenny právě 4 minuty, aby dokázala něco, co by od ní nikdo - ani samotná Traude - nečekal. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (100)
Stařičká učitelka hry na klavír dochází téměř celý život do ženské věznice, aby v místních odsouzených probudila lásku ke hře na tento úžasný nástroj. Při jedné bohoslužbě si všimne mladé Jenny, která opakuje prstoklad skladby, kterou právě hraje na varhany. Tu se začíná souboj pýchy, nervů a sebezapření mezi těmito dvěma při snaze vykřesat v Jenny znovu jak lásku ke hře, tak k životu samotnému. V Německu se občas urodí skutečně silné a zajímavé drama, které skutečně stojí alespoň za povšimnutí a toto k nim skutečně patří. Když opominu vcelku nelogické vedení věznice a prakticky volný pohyb trestaných, odsouzených za vraždu, pak se na to koukalo velmi dobře. Takováto dramata určitě nesnese každý, ale mám za to, že svého diváka si tento film najde. U mne velmi pěkných 75% ()
4* další z řady nenápadných filmů, který stojí za pozornost. Je zajímavý jak svým netradičním námětem, výbornými hereckými výkony, hudbou tak atmosférou. Všechny tyhle plusy naštěstí lehce zakryjí i jeho nedostatky jako občasnou nevěrohodnost situací. Své současné hodnocení si toto německé drama rozhodně zaslouží a připojuji se k ostatním s jeho doporučením, [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
S německou kinematografií nemám moc zkušeností a nikdy jsem se do ní nehrnula (nějak pořád byly lepší věci na práci a lepší filmy na koukání). O to víc mě Čtyři minuty překvapily. Příběh je chvílemi předvídatelný, ale napínavost se dá v tomhle případě oželet. Stejně jako bych oželela jednu část příběhu, kterou jsou flashbacky. Ale tímhle můj výčet záporných aspektů filmu končí. Hannah Herzsprung byla naprosto, skvěle a šíleně úžasná. Monica Bleibtreu zdařile sekundovala, ale i slepec by viděl, že Hannah si tuhle show ukradla celou pro sebe. A abych nezapomněla, když hrála na klavír, měla jsem totální Amanda Palmer-deja vu. Je to hodně silný film a i když se toho na první pohled na konci moc nevyřeší (na druhý snad ano), odcházela jsem z promítání se zvláštním pocitem síly a......no vlastně celkově zvláštním pocitem ()
Ach ty arty, zas... Evropské obzvláště... °-/ . . . Čtyři hvězdičky za poslední čtyři minuty hry na hru na piano a jednu dolů za poslední čtyři sekundy hry na... Ne, nechce se mi ani něco vysvětlovat, něco vyčítat za úplně zbytečné a vše packající neustálé tlačení na pilu... Jo, a taky fakt nemám rád tyhle přeexponované závěry (zvláštěpak u seriozně se tvářících dramat!), kdy jednu vteřinu před výbuchem hrdinný pyrotechnik zajistí bombu nebo si pro jednu >hrdinku< přifrčí ze všech stran na houkačkách armáda policajtů a efektně ji zatkne na pódiu operhausu při klace nadšeného publika. . . . Celou dobu téměř dvou hodin děje jsem byl ochoten mistru K. tu jeho pohádku se všemi nuancemi respektovat, i ty prostřiky do minulosti (ach furt ta otravně provařená >dojčenaci< traumata...), ale ten konec přes >strhující< virtuální pianové expozé nakonec zpackal, tlačil a... - ...u mě tedy neprotlačil! Navíc - co si budeme namlouvat - formou celý film působí jako nějaká zbytečně protahovaná televizní inscenace. Škoda. - - - - - (Poprvé viděno 20.9.2011 na >čtyřprocentním prostoru< , hodnocení 642., komentář zde s lehkým úšklebkem a rozčarováním jako třiapadesátý - 21.9.2011) ()
Jeden z těch druhů filmů nad kterými kroutíte hlavou, ale stejně vás něco nutí se dodívat do konce. V tomto případě to bylo to, co šílený scénarista ještě stihne vsunout do děje. Kdyby vynechal incestního otce, lesbickou zdravotní sestru z druhé světové války, nevinnou uvězněnou hrdinku, která ve výkonu trestu porodila mrtvé dítě a možná vynechal úplně prostředí věznice ... pak by z toho mohl být možná zajímavý film. I přes tyto výhrady se mi velice líbil výkon hlavní představitelky Hannah Herzsprung, a i nevšední zážitek v posledních 4 minutách filmu. ()
Reklama