Čtyři minuty

Silný príbeh, s prepracovanými charaktermi, nabitý úprimnými emóciami. Už sa niekoľkí zmienili o záverečnej scéne hry na klavír. Napriek tomu, že som videl dosť amerických filmov, aby som mohol čakať to, čo prišlo, vyrazilo mi to dych. Po dnešku som skalopevne presvedčený, že sú hudobné žánre, ktoré svojou kvalitou prekonávajú klasickú hudbu. Hlavná hrdinka Jenny bude divákovi počas celého filmu sympatická. Za zmienku stojí aj niekoľko lahôdkových záberov: 1. Múr väznice v kontraste s múrom kostola. 2. Nájazd kamery, keď Traude číta v archíve Jennin spis. Do textu je vložených niekoľko vydarených citátov, ktoré napodiv a chvalabohu namiesto obvyklej gýčovitosti, dávajú scénam filmu a konaniu postáv uveriteľné a silné komentáre. Znelo to približne: "Vráť mi moju slobodu, vráť mi moju slobodu, vráť mi moju vinu, aby sa zo mňa zmyla krv." Takto samostatne ten citát nepôsobí nijak zvláštne, ale kto uvidí film pochopí. Podľa mňa by si tento film zaslúžil trvalé miesto medzi 200 najlepšími filmami CSFD. (02.04.2008)

zase jeden európsky film, ktorý sa môže zvysoka pozerať na tie hollywoodske psiny. Vojnová minulosť, lesbická láska, krvismilstvo, väzenské prostredie, výčitky svedomia, inteligencia ženy a tuposť "zelených bariet" a celé to sprevádza nádherne zahraný Shubert,. O dobrom výkone pani Traude (Monica Bleibtreu) ani nehovorím. (20.03.2013)

Velký film s mnoha silnými momenty, z nichž některé se mne bohužel nedotkly tak, jak by si možná tvůrci představovali a některé mi přišly tak trochu too much- prostě přes čáru. Fakt, že nedávám 5, ale pouze 4 hvězdy přičítám německé mentalitě. Ta jejich tvrdost znemožnila, aby se mi tento neobyčejný film nedostal až pod kůži. (24.01.2013)

Nemám nejmenší pochybnost, že současný německý film je ve vynikající kondici, ale asi už u třetího filmu v řadě mám pocit, že němci sice umí vybírat výborný materiál ke zpracování, dokáží ho poměrně zdařile převést do filmové podoby, umí ve mě probudit emoce, ale absolutně vůbec nevěnují pozornost významným drobnostem. Sice nevím jak to chodí v německých kriminálech, ale že by mohlo jít dítě dozorce za tátou do krímu a být jen kousek od těžkých zločinců ? Já kolikrát ani neměl pocit, že se děj filmu odehrává v kriminále, jak jsem tak pochopil ještě ke všemu pro těžce odsouzené. Jako naprosto zbytečné hodnotím i ty prolínačky do minulosti, velmi mě vyrušovali z hlavního příběhu. Postava učitelky, ač jsem měl pro její chování pochopení, mě byla těžce nesympatická, což ale značí, že byla Monicou Bleibtreu velmi kvalitně zahraná. Absolutní hereckou symfonii však předvedla Hannah Herzsprung, kterou český divák může vidět ve filmu Habermannův mlýn. Hannah tady hraje živelně a emotivně, přesně jak to mám nejradši. Původně jsem chtěl dát tři, ale za ten závěr kdy i já měl chuť samým nadšením tleskat přihazuju čtvrtou hvězdárnu. Opravdu vydržte na poslední čtyři minuty, uslyšíte něco nepopsatelnýho a strhujícího. (01.02.2011)

Drama o sblížení dvou protikladných typů žen. Trošku obehrané, trošku si tím něco nalháváme, ale budiž, v tomto případě je to provedeno docela dobře. --- Jsem ale znechucený z hudebního diletantství, ve filmu, ve kterém jde vlastně o hudbu, produkovaném veřejnoprávními společnostmi, které mají velmi kvalitní hudební redakce. V závěru filmu zjistíme, že pianistka se ve vězení, za příšerných podmínek, připravila na účast v opravdu velké národní soutěži mladých interpretů. To je naprostý nesmysl, hrát na klavír není tak jednoduché. --- Za druhé jsem smutný z toho, jaké nadšení u publika vyvolává ta závěrečná brnkačka. Hudba opravdu není o tom, zahrát co nejvíc not za minutu a dělat u toho na klavíru gymnastiku. Popkulturní show, prosím. Nemám námitek, když se takové věci dělají, ale vydávat to za umění je sebeklam a lež. (02.02.2011)