Naši furianti

Na inscenaci jsem se podíval díky komentářům tady na csfd a hra je provedená opravdu pěkně. Zajímalo by mě, jestli publikum o sto let dříve, když byli Furianti sepsáni, bylo srdečnější, ne tak chladné a upjaté. Zdálo se mi, že hra je původně psána tak, že počítala se živějšími reakcemi diváků, které by celkový zážitek ještě pozvedly. Časté záběry do publika jsou zábavně svérázné - díky jim mi z této inscenace asi nejvíc v paměti utkví pohled na pána uprostřed, který měl v divadle brýle se zatmavenými skly. (25.03.2018)

Nemůžu si pomoct, ale jako ikonickou beru verzi z roku 2006. Je teatrálnější, živější, vtipnější, přesněji obsazená pro jednotlivé role a je svou výpravou, kostýmy i hudbou o velký kus výpravnější. V této Macháčkově verzi bych vypíchla Luďka Munzara jako Valentina Bláhu a Janu Hlaváčovou jako Markýtku, jinak ji ve všech aspektech překonává nastudování J. A. Pitínského. 2*. (26.03.2023)

Jako divadelní inscenace lepší průměr, ale jednu hvězdu ubírám za způsob jejího televizního zaznamenání. Spousta prošvihnutých gagů jde na vrub jednak nepohotové kamery, která si občas nevzrušeně odšvenkovává z místa, kde se něco děje, do jiné části scény, jednak necitlivého střihu, který (hlavně v závěru představení) ukazuje smějící se diváky v hledišti, aniž by nám dal šanci vidět, co je vlastně tolik pobavilo. Holt i zkušený praktik František Filip si vybral slabší chvilku a dostatečně nevycepoval svoje podřízené. Anebo bylo na celou přípravu málo času. Což ale neomlouvá. -------- V titulcích pořadu uvedeno: režie František Filip; divadelní režie Miroslav Macháček. (19.11.2013)

Divadelní představení, jehož bezprostřednost a vitalitu nespolykal filmový pás, neboť je typicky ČESKÉ a jeho podstatou je sám ŽIVOT - i všechen smích a slzy prken, která znamenají svět. Bylo mi ctí se s ním seznámit, třebaže jeho opětovné uvedení Českou televizí bylo spojené s nanejvýš smutnou a bohužel zcela definitivní zprávou, že další z velkých furiantů, hodných toho jména - Luděk Munzar - se navždycky odebral do hereckého nebe ... a spolu s ním jakoby zmizel do nenávratna i další střípek z pestrobarevné mozaiky mého mládí. Začíná jich nějak povážlivě přibývat ... poztrácených střípků, které se nedají najít - ani nahradit. (30.01.2019)

Filipovi bych s velkou chutí ublížila za režii televizního přenosu této excelentní divadelní inscenace. Pokud ho zajímali diváci, mohl se na ně dvě a půl hodiny koukat, mě zajímalo spíše to, co se děje na jevišti. To ovšem chybu nemělo. Macháček zrežíroval tak současnou a živou inscenaci, až se zdá, že musí být z jiného světa. (25.12.2012)