Vicky Cristina Barcelona

Okouzlující kříženec Woodyho a Pedra a nikdo se mi to nepoukoušejte vymlouvat. Úplně stačí, že bych se týhle charakteristice sama předem vysmála jako něčemu zhola nemožnýmu, ale JE to tam - zamotanej příběh, každej s každym to buď dělá nebo dělat chce, výčitky svědomí se střídaj s odvahou bláznů, myšlenkový pochoďáky s motivem kytary, křehký lidský nádobí a vášně, to celý rámuje ironická grimasa. Abych nezapomněla ... Bardem, Cruz ... další z ingrediencí, co můžou za henten afrodiziakální zážitek a moc pěknej film, 4,5 *. (20.11.2008)

Ufff ... tak to byl zážitek! Ve španělském rytmu se pod taktovkou Woodyho Allena setkává charismatický Javier Bardem s neskutečně krásnou Scarlett Johansson a její skorokopií Rebeccou Hall a živelnou Penelope Cruz. Nejsem bukvice, ale na to Bardemovi něco je. Taky bych chtěl jako on jen tak halabala přijít do restaurace, říct Scarlett pojď si se mnou zašukat a ona by bez mrknutí oka vyšpulila ty svoje kozy. ... Woody prostě chytá v poslední pětiletce druhou mízu a je to jen dobře! (23.12.2010)

Na stará kolena Woody Allen nějak chytil novou uměleckou mízu a dokáže přinejmenším každým druhým filmem, které konec konců chrlí kulometným tempem, překvapovat. Po jeho Matchpointu jde v krátké době o druhý kousek, kde bych jeho typický styl hledal jen s obtížemi. Dlouhou dobu, v podstatě celou první polovinu stopáže, jsem se do snímku nějak nedokázal vnořit, ale s každou další minutou mě tenhle boccacciovský propletenec vztahů a milostných vášní chytal víc a víc. Na rozdíl od svých starších komedií ubral Allen na svých typických dialogových fórcích, vynechal postavu neurotického intelektuála a soustředil se na skupinu lidí, kteří mají problémy se svými city a touží po něčem, co je jim momentálně nedostupné. Ty nevěry, svádění, odmítání a trápení jsou podány přesvědčivě a mají svůj půvab, zvlášť když tvoří pozoruhodný mnohoúhelník. Nejde sice podle mého o vrchol Allenovy tvorby, ale Vicky Cristina Barcelona určitě patří k tomu lepšímu, co režisér stvořil. Celkový dojem: 80 %. (24.05.2010)

Ať už si o sobě myslíš, že máš sám sebe přečteného nastokrát zleva, zprava, seshora i odspodu, že máš ve svých touhách, stanoviscích a cílech jasno tak dokonale jako nikdo druhý, že tvé ideály a přesvědčení jsou ty nejpevnější a nejvytříbenější pylony jistoty držící klenbu životního chrámu, nebo je tomu právě naopak a patříš do skupiny lidí, kteří se nechávají unášet fluidním prostorem svobody na hony vzdálený od chátrajících přístavů zaplněných přízraky obyčejnosti, do té skupiny lidí, kteří jednají impulzivně po vzoru nepolapitelných snílků, děsíce se trvalých závazků a vychutnávajíce si žití plnými doušky hedonismu, Woody tě se svojí uvědomělou (a drze snobskou) autorskou bilancí provoněnou jihoevropským kouzlem "dolce far niente", zalitou krev burcujícími slunečnými paprsky a rozkolébanou uklidňujícím rytmem španělské kytary za kontrapunktu nočního klevetění cikád (i bez), přesvědčí, že jakékoliv charakterové škatulkování je absolutně zbytečné a zhovadilé, protože v životě není jistější nejistoty než hluboké nejistoty z jistoty a neukojitelného hledání ztraceného času - destruktivního i povznášejícího zároveň. Rej herecký, intelektuální i autoreflexivní. Na "milostné psaníčko", které koneckonců je a není pouze exhibicí krásných tváří ve stínu španělských památek, to není špatné, ne? :) (19.02.2009)

Přenádherná letní romance, které nechybí absolutně nic! Podobný pocit jsem měl naposledy při sledování Dobrého ročníku od Ridleyho Scotta. Woody Allen opět dokázal, že je osobitý režisér a mé očekávání naplnil více než vrchovatě! Za mužského představitele nemohl mít Allen lepší výběr než Javiera Bardema, který svými španělskými kořeny a temperamentem dokonale zapadl! Co se týče ženského tria Scarlett Johansson, Rebecca Hall a Penélope Cruz tak všechny obstály na jedničku, obvzláště Penélope Cruz. Myslím, že tato romance musí ohromit každého a neříkám, že každý musí dát pět hvězdiček, ale rozhodně to za shlédnutí stojí..... (25.12.2008)