Víno roku

Jak ohodnotit film, na kterém vlastně není nic špatně uděláno, hraje v něm jeden z nejlepších herců planety a přesto z něho nejste navýsost nadšeni? Dát tři je pod úroveň Alana Rickmana, dát čtyři je nad úroveň filmu. Jen pro lásku k vínům ze země, která nebyla ve filmu jmenována dávám vyšší počet. Je to přeci podle skutečné události. (08.05.2009)

Příjemná vinařská komedie, tentokráte z prosluněné Kalifornie, kde se o nejlepší víno na světě pokouší hipíci a Mexičani. A vychází jim to... Ačkoli jsem nikdy kalifornské víno nepila, věřím, že musí být dobré... A nic nepotěší víc, než nakopat zadky Francouzům, (jedním skečem vtipně podchyceny Německo-Francouzské vztahy). Alan Rickman je boží a jeho angličtina je rovněž boží. Zkuste, uvidíte. (28.12.2008)

Přemýšlím, jak by asi Víno roku vypadalo, kdyby ho napsali a natočili Britové, a říkám si, že by nejspíš bylo lepší. Obzvlášť pokud by se pak Rickmanův snob Spurrier stal regulérní hlavní postavou a nehodil se jen k prokládání předvídatelného a místy i nudného děje něčím dobrým (prakticky každá jeho scéna je totiž skvělá). I tak se ale na Víno roku docela dobře dívá, ačkoliv letecké záběry na prosluněné vinice se brzy okoukají. (16.01.2016)

Asi bychom neměli od takovýhleho filmu chtít moc, vždyť popisuje docela skutečnej život kalifornských vinařů a úplně skutečnou ochutnávku století (když to přeženu). A mezi vinaři to zase akcí a superhumorem lítat nemůže a ochutnávka takhle opravdu proběhla, takže je to vlastně historickej film. K tomu dobře uvolněná hippie atmosféra, nádherný Napa Valley a dokonalej Rickman. A o víně rozhodně poučný, i když malinko prokalifornsky tendenční :-). Ale zase... viz dodatek. Dodatek pro zasmání: Jako vítěz bílejch vín byl např. Chateau Montelena z Kalifornie, dost o hlavu porazil slavný burgundský kousky. A světe div se, podle norem EU nesmí bejt do Evropy dovážený žádný víno s označením Chateau, Village, apod. Prej by se tím "mátli zákazníci". Chudinky. Sladká francouzká pomsta... Hned si objednávám Montelenu z Ameriky :-). (28.06.2011)

Mám rád filmy o vínu, co víc bych měl dodat? I když víno piji spíš příležitostně - tzn. velmi málo - nějakým způsobem mě dokáže nadchnout, když znalci mluví o víně a hodnotí ho. Asi je to tím, že uznávám profesionály, kteří dokáží poznat dobré jídlo, dobré pití. Z tohoto důvodu se mi velmi zamlouval film "Andělský podíl", i když whisky vůbec nepiji, anebo film "bokovka", kde víno rozhodně nehrálo pouze podružnou roli. "Víno roku" je filmem, který je o víně. Víno je zde v první řadě a přesto se o něm zase až tak moc nemluví. Je pravda, že jsem se o víně víc naučil z "Bokovky", tedy alespoň o nějakých základech. "Víno roku" má spíše představit lidskou snahu hnát se za vysněným cílem, kterým je v tomhle případě výroba toho nejlepšího možného vína. Vyrábět luxusní víno není sranda, ale vyrábět ho v Kalifornii, to je sranda ještě menší. Francouzi mají proti takovým vínům předsudky, a proto ho odmítají. Vidět je to v krásné scéně ke konci filmu. Jenže prodejce vína Steven Spurrier není Francouz, ale Brit, i když by to příjmení nemuselo potvrzovat. Ani on nemá na růžích ustláno a jeho malý krámek zrovna neoplývá zákazníky. Chce ale zkusit něco nového. Chce do Francie přivézt vína z Kalifornie a ukázat, že i tamní vína se dají pít. Setkává se s rodinou Barrettových. Mladým hipíkem Bo - Chris Pine s dlouhými vlasy - a jeho otcem Jimem, který zahodil kariéru pro sen, i když vínu zase tak dobře nerozuměl. Pomalu se blíží sklizeň a on má stáčet své víno. Právě po tomhle víně jde i Spurrier. Jenže ne vše se daří, jak má. Kromě toho, že sledujeme osudy dalších postav, dostáváme se nakonec i k tomu vínu. Mysleli jste si, že víno nemůže být hnědé? Tak se přesvědčte o tom, že to tak být může. Dobré herecké výkony, místy až v rámci karikatur, jen koření tenhle zajímavý snímek, který si zaslouží více pozornosti, než jaké se mu dostalo. Zajímavý je i tím, že příběh, který nám odkrývá, se skutečně stal. A jeho aktéři jsou stále naživu. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/wtc-yes-man-mary-max-zambezia-cerna.html (02.03.2013)