Mononoke

O Mononoke by se dalo vlastně říct, že je to seriál o tajemném psychologovi, který chodí tam, kde potřebují jeho služby. neutuchajícími otázky se vždy dopátrá pravdy a psychické nemoci, kterou posléze velmi efektivně vyléčí. Celé toto léčení se navíc odehrává za éry Edo-Meidži, takže už to by příběhu mohlo dát zajímavý háv. Jenomže tady se tvůrci nezastavili a pohráli si s animací, barvami, statickými obrazy a vše pospojovali do zajímavé mozaiky. Kromě vizuální stránky (a vlastně i hudební) je to zajímavé i otázkami psychologa, tedy mastičkáře, a závěrečnými odpověďmi, když už se nemocný rozhodne nevzpírat a provést reflexi dosavadního života. Problémy, na které se zde narazí, jsou velmi aktuální. Dalo by se tedy mluvit o jakési nadčasovosti anime. Přesto všechno to určitě není odpočinková podívaná, vyžaduje určitou soustředěnost. Není to obyčejný horor se sociálním přesahem, proto může být náročnější ho sledovat. OP a EN jsou irelevantní. Slabší 4*. (08.03.2016)

Kvalitně provedéné stylové anime s neobvyklou animací. Obsahově podobné s meditativním Mushishi, oproti kterému se Mononoke odlišuje výraznější stylizovaností a velmi efektní dynamikou, vrcholící zejména v závěrech povídek. Charisma hlavního hrdiny je nemalé, oproti Ginkovi je lékárník temnější a řekněme nesmlouvavější. V hodnocení povídek se budu trochu lišit, osobně mě zaujalo nejvíc asi vězení. Z poslední povídky šlo dle mě vzhledem k porstředí dostat více, ale i přesto se jedná o velmi kvalitní anime, které najít je až přílišnou vyjímkou na to, aby nedostalo plný počet. (16.05.2008)

Mononoke jsem shlédla nedávno a musím říct, že mě jakožto velmi vybíravého anime diváka, nesmírně zaujalo. Co se obsahu týče, nenašla jsem téměř žádné mouchy, no i když pár chybiček se vloudilo. Některé příběhy jsou velmi náročné na pochopení a chvíli trvá než vám dojde o co vlastně jde. Např. Nopperabou, příběh třetí, mě sice upoutal nejvíce, ale můžu se jen dohadovat, jestli chápu, co se vlastně stalo (jsem asi blbá nebo co :D). Na druhou stranu kladů má toto anime víc než dost. Je zvláštní, že v nemá v žánrech napsané, že je i psychologického charakteru. Já sama bych ho označila za úžasnou psychologickou podívanou. Hlavní charakter, tedy spíše takový vypravěč, který celou scénu nakonec ukončí mávnutím vymítacím mečem, mi přišel zkrátka dokonalý. Přesně takové mám nejradši, málomluvný, až přehnaně klidný, trochu zpomalený (i když divili byste se jak umí být rychlý), drzý, sarkastický a jako bonus je ještě i velmi pohledný. Žádného kladného hrdinu však čekat nemůžeme, ochrana lidí a jejich dobro ho upřímně nezajímá, jen si nesmírně užívá sledování tragicky propletených lidských osudů, strachu a utrpení. Když se všechno vysvětlí, je jeho hra u konce a mononoke po krátkém souboji putuje na onen svět. I přesto jsem si postavu potulného lékárníka nesmírně oblíbila a zařadila do nejoblíbenějších charakterů co jsem kdy viděla. Nevím proč na animaci jsem si zvykla hned a nepřišla mi vůbec tak strašná jak někteří říkají, ba naopak. Je pestrobarevná, krásná, její struktura dodává originalitu a celkově úžasně dotváří atmosféru tohoto uměleckého díla. Toto anime je prostě úžasné a myslím, že každý kdo alespoň trochu sleduje anime, by si ho měl zařadit do své kolonky ,,shlédnuté,, protože se opravdu jedná o jeden z pokladů světa anime. (28.08.2012)

Seriál, se kterým jsem měla tu čest se setkat na letošním AnimeFestu v Brně. Přestože nejsem příznivec duchařin a nezvyklá animace mě poněkud vyděsila, nakonec právě tohle anime ve mně paradoxně zanechalo největší dojem. Z počátku mi to, jakožto člověku neinformovanému a nevarovanému, připadlo jako naprostý chaos. Změť barev, tvarů a textur, mix starých japonských dřevorytů a anime. A v tomto haluzním prostředí se pohybuje hlavní hrdina: bezejmenná autorita, přezdívaná Kusuriuri. Kusuriuri se sice většinu času tváří jako obyčejný mastičkář, nicméně tohle je anime a v anime nikdy není nic ,,obyčejné", zvláště, pohybuje-li se to na postu hlavního hrdiny, a tak se mastičkář v určitých situacích mění z potulného obchodníka ve zkušeného vymítače a efekt(iv)ně likviduje démony a jim podobnou havěť, ohrožující nebohé občany. No zkratka blázinec na xtou. Nebudu zastírat, že jsem z toho zpočátku nebyla příliš moudrá(respektive naprosto šokovaná!)a že právě extremně pohledná tvář hlavního hrdiny byla důvodem, proč je Mononoke prvním anime, které jsem se jala po návratu domů lovit. Mám slabost pro elfoidní týpky s hezkýma očima a pochybnou identitou. Kusuriuri je jakousi japonskou obdobou Zaklínače, pohybující se v úžasně fantaskním prostředí, na které si člověk sice musí chvíli zvykat, ale když se mu to podaří, dostane se mu opravdu vizuální lahůdky. Proto můžu jen radit: nenechte se odradit ,,příšernou" animaci, protože v téhle japonské zvláštnůstce se skrývá mnohem víc, než by se na první pohled zdálo. Tohle není jen anime, tohle je umění! ;) (14.05.2008)

Stejně jako Bakeneko arc z Ayakashi i Mononoke mě dostalo téměř ve všem. Způsob vyprávění, vizuální stránka, postavy, soundtrack. Bál jsem se trochu, že oproti Bakeneku to půjde hodně dolů, což naštěstí nebyla pravda i když to je pořád můj nejoblíbenější arc. Proto todle anime taky hodnotím o půl bodíku míň. Postava mastičkáře je mimochodem geniální. :) 9.5/10 (08.09.2010)