Mučedníci

MOVIE: „Život kráčí po křehké hranici mezi vědomím a nevědomím. Když ublížíte tělu, rány se zacelí, zůstanou jen jizvy. Ale když ublížíte duši, všeobjímající bolest každou ránu znovu a znovu zotevírá!“ Martyrs jsou zvláštním náhledem za hranice vědomí, za hranice konvence, za hranice únosnosti. Pascal Laugier s nebývalým citem pro detail zkomponoval oratorium bolesti, nesmírně sugestivní brutality a neočekávaného sadismu. Proti tělu, duši, myšlenkám. S nebývalou otevřeností a uvěřitelností, přesně na samý pokraj všeobecně přijímaného vkusu. S takovou intenzitou, že Vás to donutí zamyslet se, jestli za to utrpení ta pointa opravdu stojí. Jednoznačným kladem mučedníků je ta zmíněná SUGESCE, která povznáší atmosféru do roviny nadmíru osobní. Tak prostupující, že mnohdy nevíte, zda-li jsou mučedníky postavy v obraze a nebo Vy, když ten obraz sledujete. Velmi povedené jsou i úvodní titulky, entrée formou promítání skličujících vzpomínek z klasické šestnáctkové kamery. Naopak jistým mínusem je závěrečná pasáž, která pro svou vykonstruovanost zavdává ku podezření ze stereotypu. Avšak i ten souběh náboženských klišé filmu příliš ze zvrhlé působivosti neubírá. Je tak víc než pravděpodobné, že si odsud odnesete podivně nepřijemný pocit (ať už z jekéhokoliv důvodu). Takže ty zvěsti o jisté kultovnosti nejsou zas tak úplnou nadsázkou (alespoň pro mě). Bolest je vždy silnější, když nad ní nepřemýšlíte, ale když jí podléháte... MUSIC: Hudební doprovod z (patrně bratrské) dílny Alex Cortés & Willie Cortés (doposud dělali pouze na soundtracku k úletu Eden Log - jeskyně smrti (2007)) jednoznačně patří k přednostem filmu. Emocionálně působivá, sžíravě dýchavičná akustika klavíru a kytary, sladce zoufalé, smutné aranžé versus klaustrofóbní temné motivy. Klobouk dolů. RATING: atmosféra: 9/10, realizace: 7/10, originalita: 6/10, obsazení: 7/10, hudba: 9/10, vizuál: 8/10, [final rate: 75%] (21.07.2009)

Prvá polovica 5 hviezd, posledná polovica Odpad!, takže celkovo priemer. V prvom rade musím spomenúť sexi riťku Mylène Jampanoï, ktorú by som rád videl aj v iných snímkach. Neviem, ako prišiel rejžo s nápadom na film "Mučeníci", ktorý v divákovi vyvolal hrôzu a fakt, že to, čo prežili hlavné hrdinky, by nechcel prežiť nikto, ale nápad to bol dobrý a neopozeraný. Mučenie úbohého dievčaťa má napospol hluché miesta. Diváka to prestane baviť a skôr od toho odtrhne oči. Každá scéna mučenia je podobná, ak nie rovnaká. Divák len vidí človeka, ako tu dievča mláti. Potom následne príde žena a dievča nakŕmi a tak je to stále dookola. Žiadne hovorené slovo, divák akoby ohluchol. Je to naozaj nudné. Konečné finále prinesie operácie, kedy je dievča naozaj zmučené do krvi a v jej očiach vidíme povznášajúci pohľad. "Mučeníci" doslova umučia vaše zmysly a presunú vás do iného sveta. Sveta bolesti a halucinácií, do ktorého by nikto naozaj nechcel vstúpiť za žiadnych okolností. (27.03.2020)

MARTYRS strhne hneď zo začiatku a pekne ubieha do dobrej polovici kde režisér umne dávkuje a kombinuje vyvražďovacie scény so strašidelnými a pripomenie to najlepšie zo súčasného najdrsnejšieho eurohororu (HAUNTE TENSION, INSIDE, SHIVER) a s otázkou sledujúceho diváka „husté ale o čo ide?“ pripraví na ešte strhujúcejší zážitok, ktorý je „po očakávanej ale majstrovsky hladko podanej pointe“ žiaľbohu totálne zabitý nezmyselným a nekonečným týraním (akože chvíľu to vydržím ale pozerať pol hodinu na to ako nejaké hovädo stále dokola mláti dievča my nebolo ani príjemné ale zároveň som nepociťoval ani nenávisť k tomu zvalu ako skôr k tvorcovi, že to proste neskrátil na nejakú rozumnejšiu mieru) a ukončený ešte menej pôsobivo podaným koncom, ktorý i keď je zaujímavý, nič už nezmenil na tom, že po naskočení titulkov som film sklamaný a viacmenej znechutene vypol. Aj tak mi nedá poznamenať ako sa tu Pascal po bezvýznamnom SAINT ANGE zrazu excelentne vyšvihol formálnou a surovou stránkou, podávanou zaručene pôsobivou „roztrasenou“ kamerou. Nie je to ešte úplne ono, pretože v závere nepochopiteľne brzdí a zlyháva (v mojom prípade, pretože stále som v tom, že dobrý film graduje a nie naopak), alebo sa len proste predvádza, že vie podať a kombinovať tieto subžánre hororu (ten posledný my teda vôbec nesedí), ale rozhodne dokázal, že na to vo všetkých prípadoch má. Dúfam, že do tretice sa mu to už podarí naplno (keby to len bol ten donekonečna odkladaný HELLRAISER). MARTYRS určite stojí za povšimnutie a nezapadne do radu bezvýznamných hororov ale mne tentoraz nesadol takým spôsobom ako by som si predstavoval. Jeho sledovanie je skôr depresívnou záležitosťou ako napr. THE GIRL NEXT DOOR resp. jeho známejšia verzia AN AMERICAN CRIME. (10.03.2009)

Tak ja fakt nevim, jak tohle ohodnotit. Pribeh je hodne jednoduchej a mozna by bylo mnohem lepsi ho pojmout jako film o pomste, kde by uvodni pekne libova akce s brokarnou byla jeho vyvrcholenim a do toho sem tam hazet flashbacky z detstvi. Takle akorat uvod velice prijemne naladi, ale bohuzel je to taky to jediny, s cim si pribeh az nekdy do poloviny vystaci. Druha pulka filmu uz je trochu pritazena za vlasy a dej musi nakopnout nejaky neznamy postavy, o kterejch clovek nic nevi, coz ostatne plati o vsech postavach filmu, vime akorat, ze holku v detstvi mucili. No a druha pulka filmu uz asi scenar nemela vubec, je to vlastne jen bezmyslenkovity muceni a to bohuzel ani kdovijak napadity a vetsinou je furt dokola snedeni hrachovky, nechani se proplesknout od nakyho poreza a furt dokola. Potencialne vrcholna scena z filmu se stahovanim bohuzel neni ukazana. No a do toho vseho na zaver tvurci zacnou montovat nejakou debilitu s nabozenstvim a konec je fakt silne dementni. Navic vetsinu casu se tady ani nemluvi a jen se tu rve a poslouchat to je uz za chvily otravny. A jako horor film absolutne nefunguje, lekacky tu nejsou, strasidelna atmosfera zadna a napeti taky nikde. Za to tu jsou ale sem tam pekne brutalni sceny, ktery sice nevydesi a ani me z toho nak nebylo soufl, na druhou stranu, veceri bych u toho asi nejed. Takze fakt nevim, jak film ohodnotit, na jednu stranu debilni pribeh, zadna strasidelna atmosfera a blbej konec, na druhou stranu pekne brutalni sceny a film celou dobu docela dobre bavi. Lepsi 3*. (11.03.2009)

Takhle dobrý a současně inteligentní horor už tu dlouho nebyl. Martyrs nepřinášejí nic skutečně nového, jen umně kombinují a využívají prvků, které se v hororovém žánru za posledních deset let často objevovaly. Teoreticky by se tento film mohl stát vyvrcholením jedné etapy, protože skoro nevěřím, že s využitím všech těchto přísad by se dalo natočit něco ještě lepšího. První polovina se nese ve znamení strachu, krve a otázek, podobně jako jiná francouzská brutalita Haute Tension. Přelom mezi první a druhou půlí tvoří jedna z nejšokujícnějších a nejodpornějších scén, na které si vzpomínám. Druhá polovina je pak ve znamení toho nejhoršího psychického a fyzického teroru. Drze natočená a divácky nevděčná část připravuje půdu pro závěr, který ohromí. Ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu slova. Tohle je opravdu film jen pro vybranou skupinu lidí. Není to nejkrvavější, nejbrutálnější, ani nejstrašidelnější horor všech dob. Neřeknete si u něj "tohle se mi fakt líbí", protože minimálně takových 20 minut z druhé poloviny se snad ani líbit nemůže. Ale je zatraceně působivý. A pokud přijmete pointu (nebo "POINTU", nebo "pointu?"), nedostanete jej na nějaký čas z hlavy. Filosofický horor plný krve a mučení... Enjoy! Horror movie of the year (07.03.2009)