Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka

Vedle Lemova Ijona Tichého je Ládínek se svou nafukovací raketou dalším baronem Prášilem kosmického věku... S pocitem nostalgie jsem po letech zasunul do mechaniky originální DVD a nestačil se divit, že seriál, který jsem miloval jako dítě, je úžasně přitažlivý i pro dospělého. Ládínek a ti, s kterými se potkává, ze sebe sypou vtipné hlášky, které často odhalují absurdity lidského života. Nebojím se říct, že jde o jeden z nejlepších animovaných seriálů všech dob a IMHO snese srovnání i se žlutou rodinkou či Futuramou. (08.05.2008)

KRÁÁÁSNÝ ZÁŽITEK, OBRAZ I ZVUK VÁM PŘEJE ZVLÁŠTĚ LÁDÍNEK, ŠIKOVNÝ KLUK, ZACHVÍLY ODEJDE NA STŘECHU SE SVÝMI HOUSLEMI, MOTORY ZAPLANOU VYSOKO NAD ZEMÍ, ČEKÁ HO NÁÁDHERNÝ KOSMICKÝ LET............ Na tomhle seriálu jsem vyrostl a zrovna tuhle sérii mám ještě doma na VHS :) Možná přávě tady vznikla má láska k vesmírným filmům a podobným nesmyslům. No kdo by nechtěl cestovat po surrealistických planetách na bezva vesmírné raketě, která se vejde do pouzdra od houslí ? :-) 90% (29.06.2009)

*** Pro mě ze všech Smolíkovic sérií nejlepší - nejvíc mě fascinoval jako dítě, i později, nejen svou samonosnou imaginací a expedičností, ale také tím prvkem úniku ze sociálně-společenské i rodinné schematičnosti a archetypálnosti, v které se naopak vtipně patlají ostatní série, které využívají spíš absurdních a extrapolačních momentů, aby se ještě lépe předvedly, a dneska se mi tu navíc moc líbí ten rozměr lucidního snění, ať už to byla nebo nebyla intence, je fantasticky rozvedený v nejrůznějších detailech rozpuštěných do syžetů jednotlivých epizod - jak se proměněné prvky z Ládínkova domácího života či uvažování o všedních trablích chlapeckých tísních promítají do prostředí, konstrukce a charakteristiky planet, na které se za nocí s mluvícím Zorem vydává. *** (09.06.2015)

Jak já to jako malej kluk miloval... Tehdy mě dostala neskutečná nápaditost, často jsem si chtěl zaletět třeba na Planetu splněných přání a pak se vrátit. (nebo tam zůstat?) Záviděl jsem Ládínkovi raketu neskutečným způsobem a přemlouval jsem rodiče, aby mi koupili k Vánocům mluvícího psa. Ke Smolíkovým jsem se nedávno po čase vrátil. Kouzlo nezmizelo. Navíc se přidala fascinace odvážnými nadážkami a odkazy, které jsou do seriálu zakódovaně. Navíc Smolík junior umí být i vtipný. Je to bezesporu pohádka mého dětství. (18.11.2011)

Je mi jasné, že opět jdu proti davu, nicméně mně se tento seriál ze Smolíkovské trilogie líbí nejméně. Je to dáno především tím, že zde rodina nepůsobí pospolitě, hlavními postavami jsou pouze Ládínek a mluvící Zoro, zatímco ostatní členové rodiny včetně souseda Halíře se v každém dílu mihnou jen na chvíli. Nedomyšlený od tvůrců je též fakt, že Ládínek jako jediný z rodiny o několik let zestárne (zřejmě aby byly jeho výlety do kosmu věrohodnější). Celkově mi k rodinnému seriálu, jakým Smolíkovi mají být žánr sci-fi nějak nesedí a zážitky z jednotlivých planet často působí ztřeštěně a fantasmagoricky. Proto dávám pouze průměrné 3 * a 55%. (07.07.2020)