Rok vlka

Velmi citlivě natočený film o lásce, o rozpadu rodiny, o lidských předsudcích a o epilepsii. Mladá studentka trpí touto zákeřnou nemocí, a proto nemůže bydlet sama. Rozhodne se vzít si do tetina bytu spolubydlícího - svého profesora, kterého žena vyhodila z domu a rozvádí se s ním. To zapříčiní spoustu diskuzí lidí z jejich okolí, spoustu kritiky i pomluv. A přitom ti dva spolu zatím vůbec nic, kromě vzájemných sympatií, neměli. Tento film stojí za to vidět, oba hlavní hrdinové hrají skvěle. (17.03.2020)

Tento nenápadný film ukazuje všedný šedivý život, ale ak vydržíte do konca, dá vám to, čo hľadáte - emócie! Bude to príbeh, ktorý ste už neraz videli v rôznych filmoch, lenže kým americkí scenáristi vám dávkujú pocity marketingovo po kvapkách počas celého filmu, Rok vlka to do vás napumpuje predovšetkým v posledných 20 minútach. A bude to zmes všetkých možných pocitov, od negatívnych po pozitívne, ktorých náhly príliv vás nenechá chladnými. Otázka, ktorá ma trápi je, či sa Rok vlka vývojom zápletky predsa len až príliš nepodobá na "konzumnú produkciu". Stále je to Škandinávia, ale s nádychom globalizácie. A to mi brani dať 5 hviezd. (03.08.2009)

Kterej pták napsal, že je to romantický? To už těm distributorům hrabe? Tohle není romantika, je to drama se vším všudy, a že se tu někdo do někoho zamiluje z toho slaďák prostě nedělá. Skvělá a nekonečně zvláštní atmosféra a sympaticky nevšední postavy, které se setkávají s absolutním nepochopením okolí, protože odmítají žít podle diktátu společnosti. "Všechno, v co můžeme doufat, už tu je." Možná... (20.04.2010)

Severský film jak má být se zvláštním příběhem, neobvyklým ale přesto prostým vypravováním a hlavně s atmosférou, kterou ti seveřani vyrobit umí a doteď nechápu jak se jim to daří. Na romantický bych se nespoléhal, hlavně je to drama, a docela dost dobře vydařené. Sice jsem z příběhu měl ze začátku zvláštní pocit, ale po chvíli mě to chytlo a dokázalo, že Sever mě prostě baví. (21.06.2009)

Povaha epilepsie prakticky vylučuje, aby filmy o ní končily dobře (viz Control, Dobrou noc, mami ad.), Rok vlka v tomto nepředstavuje výjimku, přesto vyznívá velice povzbudivě a svým nadreálným finále navíc opodstatňuje propojení s Baudelairovým dílem. Krása v bolesti a nekonečném utrpení. Vizualizace hrdinčiných záchvatů je rovněž založena na symbolech, krev v žilách z nich tuhne spolehlivěji než z přímého zobrazení. Sariin stav bolí o to víc, že ji hraje křehká, podmanivě krásná a pronikavým pohledem obdařená Krista Kosonen. Stejně jako si nikdo nevybírá, jaká nemoc jej bude sužovat, nedokáže ona moc ovlivnit, do koho se zamiluje. Pomalu prohlubovaný milostný vztah působí ve vší své „danosti“ maximálně věrohodně a pár romantických klišé (sblížení na vánočním večírku) mu škodí jenom trochu. Věřil jsem jim, dýchal jsem s nimi, topil se stejně jako oni – silný zážitek. 80% (29.11.2009)