Sense and Sensibility
Režie:
John AlexanderScénář:
Andrew DaviesKamera:
Sean BobbittHudba:
Martin PhippsHrají:
Hattie Morahan, Charity Wakefield, Linda Bassett, Dan Stevens, Mark Williams, Mark Gatiss, Janet McTeer, David Morrissey, Dominic Cooper, Jean Marsh (více)Epizody(3)
Obsahy(1)
Jít za hlasem srdce nebo si za každých okolností zachovat chladnou hlavu? A měly vůbec na vybranou? Britský seriál podle románu Jane Austenové.
Anglie Jane Austenové na konci osmnáctého století. Doba tradic a neporušitelných pravidel. Dívky z dobrých rodin měly před sebou jasně narýsovanou budoucnost: vdát se a být svým manželům věrnou oporou. Pokud ovšem to dobré jméno bylo jejich jediným majetkem a jediným věnem, nebyla ta budoucnost ani zdaleka tak jistá a přímočará. Což mají brzy poznat i Elinor i Marianna, které musí - i se svou matkou a nejmladší Margaret - po otcově smrti opustit rodinné sídlo, jež podle zákona připadne prvorozenému synovi z prvního manželství.
Román Jane Austenové Elinor a Marianne byl (v první osobě a v dopisech) napsán v r. 1795 poté, co se Austenová zamilovana do Thomase Lefroye, irského právníka, který byl v rodině na návštěvě. Jejich vztah - typické pro tehdejší dobu - přerušili rodiče, protože živobytí mladého muže záviselo na dobré vůli příbuzných. Později jej autorka přepracovala na vyprávění ve třetí osobě a s dialogy, publikován byl ale až v r. 1811 pod názvem Rozum a cit, který je považován za klasické dílo anglické literatury. Jako ve většině románů J. Austenové i zde jsou hlavními postavami inteligentní, morálně silné hrdinky, jejichž životní přístup ostře kontrastuje s pošetilostí a pokrytectvím okolí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
Toto seriálové zpracování románu Jane Austen přináší více ze vztahu mezi Marianne a plukovníkem Brandonem, kterému sice chybí něco z jiskry Alana Rickmana, ale o to více je pochopitelné prvotní odmítání Marianne. Ellinor je nohama stále pevně přimknuta k zemi a Edward je snad ještě víc okouzlující než jindy. ()
V porovnání s jinou seriálovou adaptací Austenové, Pýchou a předsudkem, je zánovní Rozum a cit nevýrazná, nicméně necitlivá fraška. S většinou postav se nedá dost dobře soucítit, všeobecná dobová upjatost ustoupila v tomto zpracování povrchní romantice polibků na schodišti a celkově, jelikož si sám příběh výrazně zachovává austenovské schéma, nelze než srovnávat s výše uvedeným konkurentem. Zkrátka a dobře, slabší trojka za to, že jsem se nebezpečně často nudil. PS: pozoruhodný detail — v příběhu je množství podrobností, jež se shodují se starší filmovou verzí, ačkoli v knižní předloze byly jinak. Není divné, když se tvůrci shodnou na vynechaných detailech předlohy, jak si ale vysvětlit vzácnou shodu na detailech přidaných? Nebýt několika podrobností, jež měl seriál oproti filmu navíc, skoro bych si myslel, že scénárista adaptoval film spíš než knihu… To mi přijde docela vtipné. Obě zpracování nicméně jaksi obrousila hrany až rozjitřené břitkosti, s jakou Austenová (pro mě trochu nečekaně) v této knize popisovala povrchnost a „nesnesitelnou lehkost“ života smetánky, což je trochu škoda. ()
Adaptace klasiky, která je přesnou kopií Sense and Sensibility z pětadevadesátého. Doufala jsem, že uvidím něco osvěžujícího jako se to povedlo nedávno s Pride and Prejudice, ale krom krásné hudby od Phippse (který mimochodem složil i nádherný soundtrack k Persuaison) a pěkných kostýmů, se tvůrci nenamáhali změnit ani postavení herců ve scéně, tak i jejich chování. To, že je zde pár scén navíc bohužel film nezachraňuje. Třešničku tomu všemu dává Morrissey a Stevens, kteří mají dokonce i stejné rysy v obličeji jako Rickman a Grant. Hlavní představitelka je unylá a absolutně nezajímavá, rozhodně nemá dostatek chemie na to, aby jí člověk fandil. Škoda, škoda... ()
Bola som velmi zvedava ako si Briti poradia s novou adaptaciou S&S. Mala som obavy, kedze uz verzia z roku 1995 nasadila latku velmi vysoko. Zial. tato verzia na nu nedosiahla. Roman je spracovany trosku zvlastne, v zapletke sa sice neodlisuje, no postavy su vykreslene inak (niektore). Napr. Edward Ferrars sa trochu viac otvara, zda sa mi spolocenskejsi, nie je taky utiahnuty a hanblivy ako ho pozname z knihy. Sklamala ma Marianne. Vobec neromantizovala a nebola tak presvedciva a skvela Marianne ako (sorrac, nemozem sa vyhnut porovnaniu) Kate Winslet, z kt. bola uplne citit vasnivost. Angazovanie Dominica Coopera ako Willoughbyho tiez nehodnotim ako stastne riesenie. Celkovo obsadenie.. :-/ Este 1 zaporna vec: pre Boha, co tam robila tak otrasna uvodna scena a suboj??!!! Hrozne.. komerce :( Ale podme na pozitiva. Tak., nova ina zvlastna verzia Austenkinho romanu (co si vzdy rada pozriem). Hudba - hoci skladatel Martin Phipps skopiroval svoj motiv z The Virgin Queen (co ma sokovalo), jeho si vzdy rada vypocujem (ma za sebou tak skvelu hudbu ako soundtracky pre North & South, Persuasion, The Virgin Queen). Skoda ze obcas to trochu prehnal (napr. ked opustali Norland) ale v podstate to znie fajn, hoci hudba je dost nevyvazena. Zaujala ma Hattie Morahan ako Elinor. Celkovo .. skoda. dala by som menej ako 3*. Uz si to ani nechcem znovu pozriet. Fakt... je mi luto ale je tu priliz vidno, ze je to z 21. st., ake je to pozmenene a vidno usilie BBC aby to bolo pritazlive i pre nefanusikov Austenky. Skoda.. :( ()
Samo o sobě by to uneslo i vyšší hodnocení, kdyby nexistovala filmová verze z roku 1995, která byla tomuto miniseriálu zjevně značnou oporou. Troufám si tvrdit, že herečku pro roli Elinor vybírali pro odlišení jako brunetu, ale jinak typově, hereckým projevem a hlasově co nejpodobnější Emmě Thompson, a přestože svůj part zvládla bravurně, herectví, gesta, mimika i hlasová modulace Emmy Thompson z ní silně prozařují. Verze z roku 1995 je mi sympatičtější, protože byla první, a tahle série, byť o hodinu delší, nedokázala nabídnout jediný okamžik, který by ve starším zpracování chyběl, a nepřinesla nic inovativního ani lepšího. Naopak, ihned po shlédnutí zjišťuji, že ve mně mnohem silněji rezonují vzpomínky na scény s Emmou Thompson, které jsou, byť především kvůli ní samotné, i po roce silnější než tento čerstvý zážitek. Jinak mě herecké obsazení a ztvárnění rolí v žádném případě nezklamalo, ale mám takový pocit, že když už se něco natáčí podruhé, nestačí, aby to bylo jen stejně dobré a ve všem všudy stejně vyznívající jako předešlé ztvárnění, takhle to působí, že jediným důvodem pro vznik téhle minisérie byla očekávaná divácká popularita a výdělek, a že ani stínem nejde o naplnění umělecké ambice, ale jen a pouze o vypočítavost řemeslníků a zlatokopů. *~ ()
Galerie (48)
Zajímavosti (9)
- Adaptace klasického díla Jane Austen (Rozum a cit, 1811): Sense and Sensibility (1950) - Sense and Sensibility (1971) - Sence and Sensibility (1981) - Sensibility and Sense (1990) - Sense and Sensibility (1995) - Kandukondain Kandukondain (2000) - Sense & Sensibility (2008). (NinadeL)
Reklama