Reklama

Reklama

Rozum a cit

(seriál)
  • Velká Británie Sense and Sensibility
Trailer

Epizody(3)

Obsahy(1)

Jít za hlasem srdce nebo si za každých okolností zachovat chladnou hlavu? A měly vůbec na vybranou? Britský seriál podle románu Jane Austenové.
Anglie Jane Austenové na konci osmnáctého století. Doba tradic a neporušitelných pravidel. Dívky z dobrých rodin měly před sebou jasně narýsovanou budoucnost: vdát se a být svým manželům věrnou oporou. Pokud ovšem to dobré jméno bylo jejich jediným majetkem a jediným věnem, nebyla ta budoucnost ani zdaleka tak jistá a přímočará. Což mají brzy poznat i Elinor i Marianna, které musí - i se svou matkou a nejmladší Margaret - po otcově smrti opustit rodinné sídlo, jež podle zákona připadne prvorozenému synovi z prvního manželství.

Román Jane Austenové Elinor a Marianne byl (v první osobě a v dopisech) napsán v r. 1795 poté, co se Austenová zamilovana do Thomase Lefroye, irského právníka, který byl v rodině na návštěvě. Jejich vztah - typické pro tehdejší dobu - přerušili rodiče, protože živobytí mladého muže záviselo na dobré vůli příbuzných. Později jej autorka přepracovala na vyprávění ve třetí osobě a s dialogy, publikován byl ale až v r. 1811 pod názvem Rozum a cit, který je považován za klasické dílo anglické literatury. Jako ve většině románů J. Austenové i zde jsou hlavními postavami inteligentní, morálně silné hrdinky, jejichž životní přístup ostře kontrastuje s pošetilostí a pokrytectvím okolí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze uživatele elizabeth_ba k tomuto seriálu (1)

Rozum a cit (2008) 

Původně jsem těch hvězdiček chtěla dát pět, protože jsem všechny díly zhlédla v jeden večer a "jedním dechem". Jenže spolukomentátoři mají pravdu, je to příliš podobné filmovému zpracování z roku 1995, např. u Dana Stevense opravdu nemůže být pochyb, že jej k pojetí role inspiroval Hugh Grant, na druhou stranu zase taková Charity Wakefield se moc na Kate Winslet nepodívala. ;-)) No a protože je to seriál a navíc televizní, musí to být horší než originál, i když to mělo světlé záblesky (výše zmiňovaný Stevens, jak jinak, řekla bych že je i hezčí Edward Ferrars než Hugh Grant, a to už je co říci ;-)) ale např. pan Willoughby se mi zase nezamlouval vůbec, takže se člověk jen podivuje, jak mohla být Marriane tak hloupá (narozdíl od zpracování z roku 1995, kde tu v podání Winslet skutečně lituje), takže opravdu jen záblesky a na pořádnou záři, bohužel, nedošlo... ()

Reklama

Reklama