Rozum a cit

Od seriálu narozdíl od filmu čekám, že větší prostor dostanou vedlejší postavy a i větší prokreslení postav. Musím říci, že toto zpracování to nesplnilo. Spousta dialogů, byť podstatných, chyběla jako by byla vystřižena a naopak některé byly přidávány, a tak neznat předlohu a jiná zpracování, měla bych tento příběh za špatnou "červenou knihovnu". Volný prostor, který nedostaly postavy byl vyplněn zasněnými pohledy, příbojem a houpajícími mušličkami. Navíc jsem měla pocit, že některé scény jsem již viděla (Rozum a cit 1995 a Pýcha a předsudek 2005). Celkový závěr: scénář špatný a kamera rovněž (nevím, ale detailní závěr na oko bych čekala v nějakém biologickém dokumentu). Chybí tomu lehkost zpracování 1995 a věrnost 1981. p.s. to co udělali s postavou Marianny je až nemravné, velmi lehce přejde k plukovníkovi a při prvním polibku ví, že má otevřít pusu O tempores o mores (07.07.2009)

Úžasné kostýmy. Hlavní představitelka mi byla ovšem silně nesympatická a přišla mi absolutně "neaustenovsky". Historicky to bylo asi ještě víc vedle než všechny předchozí filmy podle Austenové (normálně by mi to nevadilo, ale ten "polibek" se do viktoriánské přísné a decentní Anglie fakt nehodil). A občas jsem měla pocit, že koukám na parodii (možná je to problém autora, nikoliv tvůrců, kdo ví, co je te autor zač, že?). A mimochodem - zdálo se jen mě, že tenhle seriál tvrdě vykádá Leeho starší filmovou verzi? (09.07.2009)

Tohle zpracování se mi líbí ještě víc než verze z roku 1995 a je skoro na stejné úrovni jako Pýcha a předsudek z roku 1995, také z dílny BBC. Není se co divit, vždyť scénář napsal tak jako u Pýchy a předsudku Andrew Davies. Hlavní plus je, že má tři díly a tudíž nemusí dojít k tolika škrtům. Postavy se můžou o to lépe rozvinout. Největším hereckým přínosem pro tuto sérii pro mě je Hattie Morahan představitelka Elinor. Přesně zapadá do této role a zahrála ji opravdu s velkým citem, byť je ona v tomto případě ten rozum :) Velmi oceňuji zejména její chvilky o samotě. Charity Wakefield měla o něco těžší úkol, protože její role se srovnává s výkonem Kate Winslet z dřívější adaptace a to není jednoduché. Ale velmi se jí to povedlo, ačkoliv Kate je pro tu roli prostě jako stvořená. Dále určitě oproti roku 1995 upřednostňuji výběr Janet McTeer do role jejich matky. Vystihuje přesně její postavu a hlavně věk. Mladí pánové Dan Stevens a Dominic Cooper jsou také jak má být. Dan sice není takový milý stydlivka jako Hugh Grant, ale je pro změnu živější. A David Morrissey se na plukovníka prostě hodí. Sice jsou tam oproti předlohy přidány nějaké polibky, ale je to tak nějak do kontextu, takže mi to ani tak nevadí. Trošku to chtěli přizpůsobit dnešní rychlé době a tudíž je tato minisérie oproti verzi z roku 1995 mnohem živější. A výprava je prostě výborná. (26.05.2014)

V mnohém lepší verze než ten slavný film se scénářem Emmy Thompson, i když uznávám, že tato minisérie spoustu motivů kopíruje, ale často je i vylepšuje. Obecně platí, že minisérie mají prostor na to se ve scénáři rozšoupnout, takže prostor dostanou i scény z knihy, které byly ve filmu vynechány. Co ovšem v téhle adaptaci považuju za zásadní, je perfektní výběr herců, Dan Stevens jako Edward je správný fouňa, ale ne až tak moc, aby nám to lezlo na nervy, upřímně je vpravdě neodolatelný. David Morrissey možná nemá charisma Alana Rickmana, ale já myslím, že je to jen dobře, a scéna, kdy si nese Marianne do domu, se mi strašně líbí. Marianne je vůbec asi nejlépe obsazená postava, Charity Wakefield ji hraje opravdu výborně. Proti Hattie Morahan jako Elinor bych měla své výhrady, ale žádné zásadní. Willoughby je konečně koukatelný Dominic Cooper, u něj se člověk nediví, že mu Marianne propadla. Za zmínku určitě stojí další herci jako Janet McTeer jako paní Dashwoodová nebo Mark Williams jako sir Middleton. Tvůrci si opravdu pohráli s kostýmy, kulisami i lokacemi, to je vidět, ostatně jako v dalších BBC adaptacích. Také je tu opravdu nádherná ústřední hudba. (05.09.2011)

Pustila jsem si film i seriál krátce po sobě a s překvapením jsem zjistila, že nejen příběh, ale i herci jsou si v obou adaptacích typově velmi podobní. I když je seriál o půlhodinku delší než film, v obsahu se to nijak zvlášť neodrazilo. Opět je třeba pochválit hudbu, krásné kostýmy i přírodní lokace, v nichž se natáčelo. Přestože v seriálu, na rozdíl od filmu, nevystupovali herci zvučných jmen, vůbec to nevadilo. Pouze pro roli Willougbyho by se mohl najít vhodnější - romantičtější a charismatičtější představitel, aby Mariannino okouzlení bylo snáz uvěřitelné. U mne ho plukovník Brandon v klidu převálcoval. K dokonalosti seriálu chybělo trochu té staré austenovské atmosféry a některé vysvětlující dialogy. Bylo to velmi příjemné podívání, ke kterému se ráda někdy vrátím, ale Pýchu a předsudek nezastínilo. (10.01.2012)