Tak trochu jiná love story

Slušná dráma miestami i s humorným prístupom, ktorá je plná všakovakých zaujímavých postavičiek a prekvapujúcich situácií. Navyše to bolo výborne natočené, zahraté, s peknou kamerou a s typicky chladným, severským prístupom k výstavbe dejovej linky... Ono vážne väčšinou platí, že s pravdou sa ďalej zájde a že lož má krátke nožičky. O tom sa dosť radikálne presvedčil aj hlavný hrdina, pritom stačilo tak málo - povedať pravdu, a najlepšie už hneď na začiatku. V boji pravdy a klamstva vždy víťazí ten, kto má lepšiu pamäť. A obyčajne je to ten, kto stojí na strane pravdy, pretože ten si narozdiel od toho druhého nič pamätať nemusí. Slušný nadpriemer. 80/100 (30.05.2017)

Parádní dramatický základ v úvodu na sebe začal zbytečně vršit absurdní prvky krimi a thrilleru, což mně spolu s podivně naroubovaným Sebastianem a ujetým chováním osob z okolí Juliiny rodiny i nemocničního personálu dost narušilo hranici uvěřitelnosti. Vše, mimo sebe, tak musel zachraňovat Jonas se svou krizí středního věku a skvělá kamera, která mně v kombinaci s hudbou připravila několik slušných zážitků. P.S. Taky jste čekali, že Jonas každou chvíli spustí: "Když se u nás chlapi poperou... "? :-) (03.05.2013)

Začátek diváka naladí na něco mimořádného a očekává grandiózní film. To se samozřejmě nekoná a přichází snímek, který se postupně propadá kvalitou hereckých výkonů, především představitelka Julie se propracovala až na samé dno trapnosti, atmosférou i logikou. A samotný závěr si nezadá s největšími filmovými klišé. Škoda, začátek byl velice slibný. (04.07.2015)

Taková love story, která je "tak trochu jiná". Jo, takovou love story můžu! Ole Bornedal mě už podruhé hodně překvapil a připoutal mě očima k obrazovce, tak jako u nedávno viděného Fri os fra det onde. Perfektní příběh, s vynikajícím odhalením a perfektním koncem. Opět vynikající herecké výkony, nádherně nasnímaná kamera a dechberoucí hudba, kterou povětšinu filmu tvořila akustická kytara. Nejvíc mě odvařilo, když asi v půlce filmu se střídají pasáže (asi pět minut), když Jonah v obchodním domě nakupuje s manželkou a s dětmi a říká své ženě, že končí a nemůže dál kvůli Julii, a do toho jsou zase střihy když je s Julií a její rodinou a k tomu hraje Vivaldi a jeho Čtvero ročních období a to tak, že v tom obchodňáku je to slyšet jakoby v povzdálí, zatimco záběry s Julií hraje Vivaldiho hudba na plný kule!! To má takovou sílu a výbornej nápad, že jsem se tetelil blahem! Bomba!! A veškerou hudbu nahrála Pražská filharmonie, v čele s dirigentem Máriem Klemensem. Ufff, kult!! (16.03.2011)

Úchylný – perverzní thriller? Na co jste se to lidi dívali? Mám rád severskou tvorbu (ve své podstatě mám její kousky nejraději), ale tohle byl obyčejný průměrný film, který mě v určitých pasážích dokonce pomalu ale jistě uspával. Je sice pravdou, že některé momenty skutečně působili „potemněle či snad depresivně“, ale vždy to byli jen nepatrné záblesky. Podobných filmů jsem už viděl dost a tenhle je ničím nepřevyšoval. No a ten provařený závěr raději ani nebudu komentovat! (12.01.2013)