Šaráda

Šaráda je velmi povedený thriller s krásnou Audrey Hepburn a charismatickým Cary Grantem v jedné z jeho posledních rolí. Jiskření mezi ústřední dvojicí je velmi dobře nasnímané a roztomilé. Ve vedlejších rolích navíc září i můj velmi oblíbený herec Walter Matthau a typičtí představitelé vedlejších rolí šedesátých let James Coburn a George Kennedy. To jest tedy hvězdné obsazení. Navíc je zde i povedená hudba Henryho Manciniho a vynikající scénář, který kousíček po kousíčku tvoří skládačku s překvapivým vyústěním a nemálo dějovými zvraty. Je to trochu zapadlý klasický film, který rozhodně stojí za vidění. (16.06.2011)

"Jaké je pro nejbližší dny Vaše křestní jméno." No přece Brian, Peter, Alexander případně Adam. To dá rozum. Musím se přiznat, že týpek s těmito aliasy, kterej se umí v poklidu osprchovat i v obleku, je mi vzorem. On mě prostě neustále bavil a lepila se na něj v mých očích neodolatelná Reggie, takže chci bejt jako on. Ono to tedy má i drsnější stránku příběhu, která se zase docela slušně zamotala a já jsem si chvílemi připadal jako v legendární Cimrmanově hře Hodina pravdy. Ono se skutečně mohlo stát, že Reggii s Adamem jsou otec a dcera, matka a syn nebo sourozenci. Na to naštěstí neměl autor Mistrovu genialitu, takže se nám to nakonec rozmotalo celkem přijatelně, ale Šaráda to byla opravdu slušná. A ještě nyní mě jímá hrůza z toho, že bych se utopil v posteli. Takže z toho plyne poučení o nebezpečnosti pyžama a já radši budu spát nahej. Dobrou noc. (19.06.2021)

Roztomilá lehkonohá víla půvabně tančí na kouzelný rytmus Manciniho hudby (i kdyz jeho Panteří hudbu to nepřekoná) a pohrává si zvesela s divákem. Ani chvíli nenudí, jen radostně baví svým romantickým příběhem, pro jehož lehkost byla Audrey snad vyvolena, na pozadí vcelku napínavé kriminální zápletky. (17.05.2020)

Chutně okořeněná, šťavnatá a elegantně naservírovaná podívaná. Úvodní scéna naznačuje, že Šaráda nebude jen tak nějaká komediální limonádka, ale perfektní a pikantní směs krimi, romantiky a humoru. Audrey Hepburn je zde okouzlující (jako obvykle), James Coburn působí velmi drsně a nekompromisně a Cary Grant ukazuje své charisma. Scéna s pomeranči je velmi úsměvná a nezapomenutelná, stejně jako telefonování z budky v metru, resp. celá dramatická podzemní "honička". Příběh s sebou nese i překvapení a zvraty, což dodává filmu na poutavosti. (04.12.2010)

Američanka Regina Lambert se při odpočinku na horách rozhodne, že se dá rozvést. Po návratu do Paříže zjišťuje, že ji někdo sice ušetřil papírování s rozvodem a manžela zabil, ale ta horší zpráva je, že nebožtík jí po sobě zanechal jen prázdný byt a na policii ji předali ještě poloprázdnou tašku a v ní pár drobností, např. hřeben, kartáček na zuby a několik jeho pasů. „Ještě před dvěma dny jsem si byla u Charlieho jistá jedině jeho jménem. Teď si nejsem jistá ani tím.“ Ještě ke všemu se kolem ní začíná motat skupinka mužů a přitom ona o společnost vůbec nestojí. „Znám už tak dost lidí a dokud některý z nic neumře, nemůžu se seznamovat s nikým dalším“ (a přesně při téhle větě jsem si vzpomněla, že Charade jsem už kdysi dávno viděla). I když u jednoho by snad mohla udělat výjimku, ačkoliv . „Vy jste podvodník a mě by zajímalo proč. - Tak, to je jednoduché. Líbí se mi to co dělám. Baví mě moje práce. Není mnoho lidí, kteří svoji práci milují jako já.“ Skvělé a ještě jednou skvělé dialogy v zapeklité špionážní „Šarádě“ hemžící se hledači pokladu, CIA, mužem mnoha identit, ale hlavně vtipem, trochou napětí , špetkou té romantiky, báječnými herci a především okouzlující Andrey Hepburn. (12.08.2006)