Cadillac Records

Životopisný hudební film, jehož fígl je, že nevypráví o konkrétním hudebníkovi, ale zaměřuje se na celé vydavatelství Chess Records. A to se mu daří velice dobře. Samotní hudebníci tu pak jsou představeni mnohdy zkratkovitě, ale i to málo stačí, abyste si dokázali udělat představu o tom, jak to v té době vzniku rock n rollu v Americe asi vypadalo. A to je podle mě naprosto dostačující k tomu, abych dostal to, co mi film o vydavatelství může nabídnout. Skvělý zážitek podtrhnutý skvělými herci. Nejsympatičtější ze všech mi přišli Chuck Berry a Muddy Waters. Plus při psaní tohoto komentáře mi musela v pozadí hrát jejich muzika... (10.01.2019)

Na doporučení Kašpiho ml. sem si dal tenhle film. Začátek mě doslova nadchnul. Při vyprávění sem měl pocit stejnej jako třeba u Godefellas. No, ale jak film plynul, tak mě čím dál tím víc nudil, až sem byl na konci rád, že je konec :o). Téma každopádně na jedničku - historie americkýho blues a 1.nahrávacího studia. Ty songy se taky povedly. Zbytečně moc tam bylo songů, těch co zpívala ta ženská. Sice jí to teda zpívalo úžasně, ale nuda. Co mi v tomhle filmu chybělo nejvíc? Drogy a chlast :o). Celý to vypadalo tak jako slušný, ale něco mi říká, že si kluci dávali mnohem víc do trumpety než jak nám to bylo ukázáno. Taky mi chyběl od Chucka Berryho jeho top hit - Johny B. Goode. Chuck sito ale dával pěkně, místo orgáčů na hotelu si ženký tahal k sobě do cadilaku :o). Kéž by bylo víc podobných filmů. Tohodle škoda, páč měl fakt parádní nástup! (26.03.2015)

Cadillac Records vypráví velký příběh černošského blues a počátků rock'n'rollu, líčí dění okolo těch, kteří se jako první opravdu vymanili z údělu černošského etnika a emancipovali se prostřednictvím úspěchu v showbusinessu. Je to úspěch prvních černošských hvězd, které se zapsaly do povědomí nejširších mas posluchačů a zanechaly svůj otisk v hudebních dějinách včetně svých skandálů a rozmařilého životního stylu charakteristického pro ty, kteří se vypracovali z ničeho. Divákovi, kterému je tahle hudební produkce ukradená, bude ukradený i film. Fanouškovi, který ujíždí na soundtrackích 50. a 60. let a jména a životopisy slavných umělců té éry má v malíčku, Cadillac Records vlastně taky nemá co nabídnout, protože znalý divák si nejspíš rychle všimne povrchnosti, nedotaženosti, lehce načrtnutých figurek a veskrze průměrného scénáře. Spíš než vzrušující jízdou do popové minulosti je Cadillac Records v podání Darnell Martin pouhou ilustrací dění kolem jedné nahrávací společnosti, jejíž majitel měl čich a odvahu překročit společenská tabu a oslovit jinou klientelu. Zámořská kritika film brutálním způsobem rozcupovala, ale žádný strach, na jedno pokoukání je Cadillac Records v pohodě. Kritika si, jak známo, nejvíc smlsne na tom, od čeho se hodně očekává a na čem se podílejí známá jména. Pravdou je, že Beyoncé herečkou, natož pak dobrou, není a nebude a Adrien Brody má sice charisma, ale nemá moc co hrát, ale pořád to bez problémů na 3* stačí. Celkový dojem: 55 %. (24.08.2014)

Už od začátku mi bylo jasné, že si ten film užiju, a taky že jo. Takovou hudbu já prostě můžu. U nejedné části jsem měla husinu, a když zazněl song At last, tak jsem byla ohromena, ale dojmout mě tímhle songem dokáže jenom Etta. Beyonce mě taky docela překvapila i jejím herectvím, a při jedné ze závěrečných scén, kde byla s Brodym a začala zpívat "I'd rather go blind", tak ikdyž jsem to nečekala, tak mě to dojalo. Brody byl opět amazing, pomalu se mi začíná vkrádat do top 10. (18.09.2012)

Hmm, aktuálně 78%. Mám rád stará americká auta, mám rád hudební filmy, asi bych měl sdílet podobné nadšení. Ale popravdě řečeno, nějak nesdílílím, jsem z toho filmu trochu v rozpacích. Ano, je to kus americké hudební historie, ale zase na druhou stranu zrovna tahle hudba (rhythm and blues a jejich představutelé Chuck Berry, Muddy Waters, Etta James Willie Jackson, Howlin' Wolf) mě nějak moc nebere. A musím dát do jisté míry zapravdu několika uživatelům, kteří to popsali v komentářích s nejslabším hodnocením, v každém z těch komentářů je kousek pravdy - filmovohudební těsnopis, zfilmované heslo z Wikipedie a podobně. Vzhledem k minimálním znalostem ze zmíněné hudební škatulky mi prostě ti černoši přišli tak nějak všici stejní, trochu jsem se v nich ztrácel, to, co tam zahráli či zazpívali, si nepamatuju už teď, dějově to taky bylo hup sem, hup tam, a do chvíle, než se objevila Beyoncé v roli Etty James, což bylo až někde kolem poloviny filmu, mi to opravdu přišlo až skoro nudné, až ona tomu dala trochu nějaký náboj. I když na ty Cadillacy z padesátých let bych se zase někdy rád podíval, tohle mi asi jednou stačilo. Za průměrné tři *. (24.03.2019)