Cadillac Records

Občas neuškodí nahlédnout do nedávné historie a zjistit, co se dělo v době, o které nevím nic víc, než co jsem slyšel ve škole, v televizi, či jsem si o ní přečetl v knihách a na internetu. Tenhle hudební film mi takovou exkurzi nabídl, a já jsem se tak mohl dozvědět o amerických hudebních hvězdách blues, rock´n´rollu a r´n´b, o kterých jsem dosud (možná trochu ostudně) vůbec nic nevěděl ani neslyšel. Exkurze to byla určitě zajímavá, to nepopírám, po hudební stránce naprosto vynikající film, příběh je totiž doplňován úžasnou melodickou hudbou, která se rozhodně dá poslouchat delší dobu, aniž by jakkoliv unavovala nebo se jí člověk přesytil. Taktéž herecké výkony jsou naprosto vynikající, tam není téměř co vytknout, a stejně jako jsem o všech těch hudebních hvězdách minulé dekády slyšel poprvé, tak i téměř se všemi herci jsem měl tu čest se seznámit ve filmu vůbec poprvé (s výjimkou Adriena Brodyho), a bylo to seznámení velice kvalitní a příjemné. Takže pak už zbývá jen příběh. A tam je podle mě největší kámen úrazu. První hodinka je docela příjemná a utíká pěkně rychle a svižně, ale čím byl film delší, tím se stále více vlekl, až jsem si pokládal otázku, kdy to skončí. Bohužel skutečně ten příběh stále více nudil, až už mi to připadalo neúnosné. A právě díky tomu filmu uděluji jen tři hvězdy, jinak je zde všechno naprosto perfektní. Uvažoval jsem i o čtyřech hvězdách, ale právě ten táhnoucí se příběh způsobil, že jsem se přiklonil k nižšímu hodnocení. (07.08.2010)

Tady nemůžu jinak než za 5. Chuck Berry, Etta james, Willie Jackson, to je muzika, co MÁ KOULE a dala základ celosvětovému fenoménu R&B a také mnoha hitům, které posloucháme a milujeme až dodnes. Příjemně plynoucí film, který vám nenásilně nastíní všechna ta plodná léta, která začala v malém hudebním vydavatelství Chess Records. Při scénách z nahrávání mi naskakovala husí kůže stejně tak, jako když se herci proháněli v nádherných Cadillacích. A když na vás ani to nezabere, tak přesvědčivý a překvapivý herecký a dechberoucí pěvecký výkon Beyoncé rozhodně ano. (03.01.2014)

Reziserka Darnell Martin mi teda vela nehovori a film navyse v kinach zhorel .- coz je velka skoda, namet o zacinajucich cernosskych hudobnikoch je zaujimavy.Nemam rad filmovu teoriu, vlastne ju neznasam, ale nemozem sa ubranit akejsi pofidernej reziserskej roztriestenosti /ale fakt nemam rad filmovu teoriu, nekacam/. Brody bol na urovni, ale sam to nemal sancu utiahnut, cierni herci boli mne neznami, snad len Gabrielle Union mi co si hovori- hrala vo filme s Dzetom Li volalo sa to Od Kolisky do hrobu 2003. Dzefry Wrajt /Casino Royale 2006/ bol nudny a len plaval od sceny k scene .- ani ho to nebavilo. Beyoncve Knowles hrat nevie a herecka z nej nikdy nebude, Emmanuelle Chriqui /Wrong Turn 2003/ celkom v pohode, krasna baba. Tempo je navyse nudne, velmi nudne a v strede vladnu len vatovo plane plky : 35 % (07.11.2017)

Poliak a černoch si založia nahrávaciu spoločnosť, jeden má talent na obchody, druhý na hudbu, a tak sa im darí. V tom období v Amerike rasová segregácia ešte prekvitala, takže sa potýkajú s mnohými problémami. Ale keď ide o hudbu, na pódiu a pod ním problémy miznú. Občas som si pripadal ako u Gumpa, keď sa objavili začínajúci Rolling Stones, alebo príde reč na nejakých Angličanov Beatles, a títo všetci sa vraj inšpirovali Muddyho hudbou. Hudba mi vo filme po krátkom čase pripadala monotónna a stále o tom istom, takže som len čakal na príchod Beyoncé. Počkať si treba hodnú chvíľu, viac ako hodinu, ale oplatí sa, popri úlohe producentky celého filmu si asi veľmi rada zaspievala pár starých hitov, a to sakramentsky dobre. Film ako taký ma veľmi nezasiahol, takže len silnejšie tri hviezdy. –––– Zajímala ho jen barva bankovek. Stačí mít pořádnej balík zelených papírků a už nejsi židák. A ani barevnej už nejsi. Jsi jen chlápek s cadillacem. (06.10.2016)

Kdyby už vůbec nic tento snímek neměl, tak skvělý soundtrack určitě. Má ovšem ještě daleko více kladů. Skvělé herce, dobrou atmosféru doby, zajímavé příběhy skutečných hudebních velikánů a ideální délku, během níž se divák nezačne nudit. Filmy jako Walk the Line nebo Ray řadím sice výš, ovšem i Cadillac Records má něco do sebe, zvlášť pokud máte slabost pro hudbu 50. a 60. let. (21.06.2014)