Agora

Zabijte je všechny ve jménu Boha! Jeden z těch filmů, po jehož zhlédnutí je člověku blbě. Myslím, že ani není důležitá přesná historická věrohodnost, jako fakt, že nová víra plodí násilí. Na jedné straně miluj bližního svého, na straně druhé víra nebo smrt. Stejné barbarské řádění, jaké uplatňovali křesťané ( ničení, pálení, likvidace), zopakovali o několik století později komunisté. Vypalování pohanských svatyní a svrhávání bohů bylo nahrazeno ničením křesťanských kostelů a pronásledováním nejen církve, ale i křesťanů. Náboženství za náboženství a nemají si co vyčítat. Pohrdání vědou a vzděláním je rovněž společné, jelikož poznání člověka osvobozuje, a to se nehodí. Pro mne silný příběh ve skvělých kulisách s oku lahodící kamerou a sluchu zase hudbou. Ani nevadilo, že nabízející se krvavý masakr nahradilo filosofování a otázky víry. (06.10.2011)

Nechápu, kdo na Agoru mohl dobrovolně dát 70 mega, protože popcorňák se opravdu nekoná. Zajímavý náboženský "melting pot" v pěkných historických kulisách, zase jsem o něco vzdělanější. Rachel Weisz jako frigidní Hypatia standardně dobrá (tzn. fanoušci jí zase budou vynášet), ale pokud někdo září, tak je to herecký nováček Oscar Isaac, který dodává potřebné emoce. P.S. dzej dzej má bod za vynikajicí komentář (16.02.2010)

No, mám takový divný dojem, že se nám aktuálně chystá v Evropě taková malá Agora 2, dokonce to bude možná taková syrová (nebo syrská?) reality show. Teď ale nebudou v hlavní roli zfanatizovaní pomatení křesťané, ale podobně mentálně ovlivnění muslové. Každopádně tohle byl enormně povedený spektákl o tom, že ani Jesus team nehrál vždycky fér plej hru a že v každé knížce (včetně tištěného jízdního řádu) se dá najít odstavec, který normální člověk pochopí nějak standardně a idiot jej pochopí úplně jinak. (21.10.2015)

Film o tom, že proti hrubé primitivní zášti je rozum bezmocný. Je úplně jedno, jestli je zvůle a upocené násilí pácháno jménem kříže, hvězdy, Davidovy hvězdy, rudé hvězdy, hákáče nebo půlměsíce, je pořád stejné, smradlavé a usoplené. Představitelé svaté církve, která v této době budovala svou budoucnost na krvavých základech, byli ze všech ukoptěnců ti nejhnusnější. Z těch dnešních flanďáků, vymydlených a navoněných, by asi nikdo nechtěl návrat ke kořenům, zato pravoslavní popíci, smradlaví špinavci v kutnách s bíbrem a hárem, ti v tom jedou dodnes. Ale zpět k filmu, zaslepená idiocie a vychcanost moci mi připomněla blížící se volby a břichaté tlučhuby z rudooranžových partají, papalášské manýry a konec demokracie prostřednictvím demokratických metod. A v tomto spočívá hlavní poselství filmu: Jako demokrat nesouhlasím s tvým názorem, ale do posledního dechu budu bojovat o tvé právo ho mít. Jak smutná ironie v dobách, kdy rudotemno zalívá choré mozky a tučná břicha už se třesou očekáváním dalších hodů... (21.02.2010)

Náboženství versus jiný náboženství - náboženství versus věda - náboženství versus člověk - všechno jsou to strašlivě smutný příběhy a Agora je památným dokumentem toho, jak hnusnou zbraní náboženství je. Jo, zbraní - jelikož člověk ho stvořil, člověk mu uvěřil, člověk ho stanovil jedinou pravdou a člověk ho použil proti jinýmu člověku. Mocnej závěr filmu je výmluvnou esencí všeho, co může fanatismus zahubit. Vizuál a herecký obsazení super. (04.11.2018)