Agora
-
Agora
-
Ágora
-
Agora
Drama / Historický / Životopisný / Romantický / Dobrodružný
Španělsko, 2009, 127 min
Režie:
Alejandro AmenábarScénář:
Alejandro Amenábar, Mateo GilKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrají:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris, Amber Rose Revah, Malcolm Galea, Sami Samir, Jordan Kiziuk, Portelli Paul, Nikovich Sammut, Alan Paris, Sylvester Morand, Clare Agius, Omar MostafaProducenti:
Álvaro Augustín, Fernando BovairaStřih:
Nacho Ruiz CapillasScénografie:
Guy Hendrix DyasKostýmy:
Gabriella Pescucci75%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
22.07.2010 Bontonfilm |
|---|---|
V kinech
od:
|
07.10.2010 Palace Pictures |
V kinech
od:
|
09.10.2009 20th Century Fox Esp. |
|
Na DVD
od:
|
13.12.2010 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
05.10.2011 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
13.11.2012 Bontonfilm |
castor
Nevtíravý režisér Alejandro Amenábar se jednou za čtyři pět let představí filmovému divákovi, ale vždy to stojí za to. Agora sice není tak suverénní jako jeho předchozí Hlas moře (který byl rovněž inspirován skutečným osudem), nicméně i pro tentokrát předvedl, že je mistrem ve zdrženlivosti. V duchařském hororu Ti druzí dokázal převést na plátno horor i bez zvláštních efektů a nejrůznějších bubáků, v Hlasu moře zase téma utrpení ustál bez melodramatických a sentimentálních berliček. I tady má po Nicole Kidman a Javieru Bardemovi silného koně v hlavní roli. Rachel Weisz, coby Hypatie z Alexandrie, první filosofka a astronomka západního světa, je díky režisérově vedení výborná. I když scénář není tak úderný jako v předchozích případech a v několika scénách jsem se nachytal, že (a to bylo dřív naprosto vyloučené) zívám, Amenábar ví, komu a kdy dát dominantní prostor, jak zkomponovat hudbu i kde uhodit na ta správná místa. 70%(28.6.2010)
Malarkey
Agora je sám o sobě dost důležitý film, který vypráví příběh o křesťanství. Jak začalo, co způsobilo, a hlavně kdo dal ten první podnět v Římě, aby vůbec mělo nějakou šanci se trošičku rozvést. Film sám o sobě je to parádní. Kdybych se u něj v jistých chvílích nenudil, možná bych mu dal i plný počet. Je totiž naprosto parádně natočenej a pojednává o jednom z nejdůležitějším náboženství nejlíp jak může...třeba ty kulisy. Ty bych v Hollywoodu nejradši nechal jako muzeum a multikulturní zážitek pro Američana. Škoda jen, že jsou z 99ti procent digitální.(14.8.2010)
Mahalik
Kdyby člověk zanechával květy na místech, kde zažil v průběhu života pocity štěstí, svět byl byl rozkvetlou loukou. Kdyby to šlo a mohl jsem jednu z nich položit, pak před Agoru. Před velkolepou kompozici, která vypráví o začarovaném kruhu, ve kterém se proplétá konflikt mezi náboženstvími a lidská inteligence s nepochopením. Nemám rád podobné náměty, protože to vrhá na mě splín a otázku: "Proč jsou lidé kreténi?!", ale těžko se tomu staví čelem, když jdete proti podobným lidem vyzbrojeni ničím. Pak jim můžete předložit letopočet 4. stol. př. n. l. a vyslovit jméno Hypatia. Mučednici, která bojovala rozumem a vedla něco k něčemu. Jsem šťastný, že se nejednalo o krmnou směs letopočtů a jmen. Je to velký film a v tichu půzobí jako majestátná socha, která se na vás dívá upřeným pohledem. Podlomí se vám z ní kolena. A pokud by mi zbyl z květu alespoň jeden lístek, položím ho k nohám Rachel Weisz, protože to byla ona, kdo si mě obtáčel kolem prstu a se závěrem rozkouskoval. 80%(28.3.2010)
Zeck
Nádherný historický a realistický film. Po dlouhé době skvělé kulisy a film skládající poctu matičce Antice a všemu, co představovala. Úžasný výkon Rachel Weisz a v podstatě poloviny herců, kteří si alespoň trochu zahráli. Mám rád historii a tento film mě zkrátka naprosto uchvátil. Jednak věrohodným ztvárněním, ale hlavně demonstrativní ukázkou slabosti lidského druhu, oddávajícímu se jakékoliv fanatické formě náboženství. Rozhodně realisticky vykreslení křesťané, kterým se nepochopitelně v drtivé většině západních filmů podsouvají vlastnosti a zásluhy, které nikdy neměli. Vzhlížet ještě dnes k něčemu tak amorálnímu, co vzešlo z tak ubohých základů, je nemoc v pokročilém stádiu. Ano, křesťané nikdy nebyli pokojní pastevci koz, co se modlili k Bohu a milovali všechny okolo, byli to fanatici nebo otroci církví udávajících dogma (ne tempo). Kéž by nikdy pravý Řím nepadl, Konstantin se nezbláznil a tempo Evropě udával pantheon a ne katolická církev. 90%(7.3.2010)
GilEstel
Film Agora si vybírá velké množství zajímavých témat. Jsou to vzestup křesťanství a násilný útlak ostatních náboženství, život Hypatii z Alexandrie, pohled na tehdejší vědu a její následný úpadek, biblické postavení ženy jako podřízené muži a mnoho dalšího. Tohle je téma tak obsáhlé, že by vydalo na mnohahodinový epos. Bylo chybou, že se film snažil vše obsáhnout. Sice se režisérovi podařilo vše pospojovat, ale ke smůle věci příliš povrchně. Pojďme si to trochu rozebrat. Snímek začíná rozpadem starých antických hodnot, zakořeňěných v tradici a suchém filosofickém poznání. Věkem zkostnatělý systém nemohl odolávat přílivu nového náboženství, které běžným věcem dávalo nové hodnoty. Byla to bouře, kterou nešlo zastavit. Cena za ní byla vysoká. Náboženské tlaky křesťanských fanatiků ve 4. století, které pronásledují tradiční starověký polyteismus a vlastně i celou starověkou kulturu, jsou smutným obdobím lidské historie. Vše lze zneužít k mocenským a politickým cílům. Zde to byla víra. O to tragičtější to zneužití bylo. Jestli se něco v antice ctilo, bylo to umění, filosofie a věda. S příchodem křesťanství se mnoho ztratilo. V náboženských válkách se během staletí ztratilo mnoho poznání. Jedinou učebnicí se mělo stát písmo svaté. Nerespekt k odlišné kultuře, nerespekt k historii, je nerespekt k samotnému člověku. Film postrádá dramatičnost, kterou toto téma nabízí. Povětšinu pouze sledujeme běh událostí, které nemají dostatečně silnou vypovídající hodnotu v myšlení lidí, kteří tyto události řídí. ….. Dalším silným tématem je přežívající tradiční římská aristokracie. Samotná postava Hypatii by vydala za vlastní film. Nejvýraznější filosofka a astronomka pozdního starověku. Symbol tehdejší ženské emancipace v mužském světě. Jako nevěřící pronásledovaná křesťany. Bylo zbytečné sledovat ještě příběhy dalších několika lidí. To nemohlo ve dvouhodinové stopáži dopadnout dobře. Tahle postava si zaslouží mnohem větší filmařskou péči, než jí bylo dopřáno. Její jednání ve filmu nevyznívá dost dominantně a přesvědčivě. Hypatiino bádání a snaha o proniknutí do poznání exaktních věd, lze svým ztvárněním přirovnat k nevinné radosti batolete, které je šťastné, když dokázalo udělat své první krůčky. To je sice vhodně navozený pocit pro náhled součastného diváka, jelikož představa dobové vědy o vesmíru připomíná v konfrontaci s dneškem dětskou naivitu, ale naprosto neodpovídá charakteru a důstojnosti postavy, kterou Hypatia musela být. Žena, která si dokázala ve své době získat uznání a respekt společnosti, musela působit mnohem rozhodněji a přesvědčivěji. Úcta k ní je ve filmu způsobena spíš věkovým rozdílem od jejích žáků, společenským postavením a tradicí než charakterovými vlastnostmi. Ta důstojnost tam nebyla a hlavně chyběl všeobecný respekt okolí. Ve filmu pak Hypatia v některých scénách působí spíš jako děvče hrající si na intelektuálku, než jako skutečná matematička a filosovka navazující na Platona. Po některých názorných „vědeckých“ experimentech jsem už jen čekal, zda se dočkáme tradičního zahradnického fígle s vytyčením elipsy (dva kolíky a špagát)a skutečně, dočkali jsme se. Mimochodem závěrečná hypotéza, že střídání léta a zimy je způsobena vzdáleností Země od ohniska elipsy, je též špatná. Země skutečně obíhá po elipse, ale téměř kruhového tvaru. Střídání léta a zimy je způsobeno natočením Země ke Slunci (úhlem dopadu slunečního záření). Nevím, proč tam ve scénáři je prezentována jako konečný objev, který téměř budí roli reality. Stejně přesně nevíme, jaká byla tehdejší skutečná představa. …….. Opakované záběry na Zemi z vesmíru mi přijdou jako zbytečná hra na efekt. Jako by v tom byla snaha nadchnout diváka pro snažení hlavní hrdinky, když toho film není schopen dosáhnout tradičními prostředky. To mi přijde jako hodně laciné. Další témata jsou boje o moc v Alexandrii pod záštitou víry a osudy Alexandrijské knihovny. Zkrátka film se dotkl řady zajímavých témat, ale žádné z nich nebylo uspokojivě dotaženo. Budu doufat, že některého z nadhozených témat se časem chopí nějaký dobrý režisér a dodá mu váhu a důstojnost, kterou si zaslouží. 59%(10.12.2010)