Agora
-
Agora
-
Ágora
-
Agora
Drama / Historický / Životopisný / Romantický / Dobrodružný
Španělsko, 2009, 127 min
Režie:
Alejandro AmenábarScénář:
Alejandro Amenábar, Mateo GilKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrají:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris, Amber Rose Revah, Malcolm Galea, Sami Samir, Jordan Kiziuk, Portelli Paul, Nikovich Sammut, Alan Paris, Sylvester Morand, Clare Agius, Omar MostafaProducenti:
Álvaro Augustín, Fernando BovairaStřih:
Nacho Ruiz CapillasZvuk:
Glenn FreemantleScénografie:
Guy Hendrix DyasMasky:
Jan SewellKostýmy:
Gabriella Pescucci75%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
22.07.2010 Bontonfilm |
|---|---|
V kinech
od:
|
07.10.2010 Palace Pictures |
V kinech
od:
|
09.10.2009 20th Century Fox Esp. |
|
Na DVD
od:
|
13.12.2010 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
05.10.2011 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
13.11.2012 Bontonfilm |
Jara.Cimrman.jr
"Váš Bůh ještě nedokázal, že je milosrdnější než jeho předchůdci." Ve jménu Boha vzniklo mnoho "dobra". Jen tak namátkou bych zmínil třeba křižácké výpravy, hamižnou církev či jadernou bombu. Já tedy s Bohem nemám nejmenší problém, pravidelně se navštěvujeme, koukáme se spolu na fotbal a smějeme se všem stádům hledajícím smysl života v Bibli, Koránu nebo časopisu Cosmopolitan. Ovšem, když jsme se spolu dívali na Agoru, tak jsme konstatovali, že Hypatia z Alexandrie nám sice byla celkem sympatická, ale film nás hrozně nudil.(28.4.2016)
cheyene
Při sledování tohoto snímku si říkáme, jak jsou ti lidé strašné plemeno, co si vzájemně dokáží udělat. Klademe si otázky, jak mohli být tak zaslepení a vraždit se skrz jiné vyznání víry. Agora vypráví příběh ze 4. století po Kristu a my žijeme v 21. století a přesto jsme se nezměnili. Dále se vraždí pod záštitou náboženství, pácháme zvěrstva ve jménu boha a omlouváme tím své činy. Víra v něco je neškodná a možná i užitečná věc, ovšem ve většině lidských pojetí se zvrhne do podob, které důvěrně známe z historie. Je až nepochopitelné, jak rychle se křesťanům podařila zlomit dlouholetá pohanská tradice. Film Agora je velmi zdařilý příběh, dobře natočený a poměrně působivý.(18.1.2011)
Ketri
Lidské dějiny se skoro s pravidelností opakují. Po době rozkvětu a výstupu na vrchol padá lidstvo zase do temnoty a bahna (mimo jiné, docela by mě zajímalo v jaké fázi jsme teď). Filmů s tímto pohledem by mělo vznikat více. Nic není černobílé a vždy je třeba znát obě strany mince. Skoro se mi chce napsat: "Co Bůh stvořil, do toho se člověk neser!"(19.2.2010)
Cervenak
Každopádne pozoruhodný film. Výprava veľkolepá, tempo napriek neakčnému námetu slušné, herci výborní, vykreslenie hlavných postáv, ich motivácií a vývoja vzťahov precízne, réžia veľmi zaujímavá. Z rozprávačského hľadiska veľmi dobré. Amenábar prakticky každú dramatickú scénu sníma z širokánskej vtáčej perspektívy, občas dokonca z orbitu, a neváha takýto záber výrazne zrýchliť, aby posilnil dojem, že nech už sa "tam dole" deje čokoľvek prevratné či strašné, je to stále len hemženie mravcov na jednom z mnohých nebeských telies. Amenábar nám vlastne ponúka optiku Boha. A aj napriek tomu, že podanie kresťanov ako ušmudlaných, v čiernom oblečených, zarastených, grimasy strúhajúcich fanatikov, ktorí byvakujú v troskách zničenej knižnice a vraždia všetko okolo, považujem za zjednodušujúce, ba primitívne, predsa ma idey filmu oslovili. Najmä zmena postavenia ženy na sklonku starovekého sveta či náznaky, ktorými tvorcovia poukazujú na podobnosť vtedajších kresťanov s dnešnými moslimskými teroristami (vykrikovanie "Haleluja!" má evidentne pripomínať "Allah Akbar!", ktorým nás straší televízne spravodajstvo). A tak, hoci s viacerými uhlami pohľadu Agory nesúhlasím, pretože sú povrchné a historicky hrubo nepresné, predsa ma film (aj vďaka vynikajúcemu záveru) zasiahol.(17.2.2010)
sportovec
Chopit se látky, která spadá do počátku éry tzv. temných století, a může nabídnout nanejvýš fragmentární pramenné výchozí údaje (je to ovšem významně víc oproti tomu, co víme např. o sv. Václavovi, Strachkvasovi-Kristiánovi či sv. Ludmile nebo posledních velkomoravských mojmírovských králoknížatech), vyžaduje odvahu, nosnou výchozí myšlenku, dostatečně přesvědčivou výpravu i scénář a konečně shodně velkorysý rozpočet. Americkošpanělská koprodukce se z tohoto hlediska ukázala víc než šťastnou. Velkorysost výpravy, nutná pro přesvědčivé znázornění kulis tragického příběhu antické intelektuálky, nepřebila potřebnou myšlenkovou hloubku a současně umožnila získání špičkových herců. Hypatia (kol. 370-415) Rachel Weiszové je krásnou nejen zjevem, ale i duchem; dobrovolná čistota, k níž se uchyluje, aby si zachovala potřebnou nezávislost, působí přesvědčivě a důvěryhodně právě tak jako úspěšné rozbití bezrozporného kladu, který by tuto postavu umělecky zničil (Hypatiiny popudlivě zlostné repliky vůči otroku Davusovi v mezních situacích Músaionu). Příběh konce antické vzdělanosti, tragika bezuzdného fanatismu, zneužívání Ježíšovy-Ješuovy autority či Písma k navozování pogromistických nálad nejen proti Židům, ale posléze i proti hlavní hrdince filmu biskupem sv. Kyrillem (Cyrilem) a skrytě i vůči nepohohodlným souvěrcům propůjčuje Kristovu a Mariinu náboženství neblahou auru fanatismu a omezenosti, známou z ještě horších aplikací naší nedávné minulosti. Domýšlení sporých Hypatiiných životních údajů je funkční a zdařilé pro hlavní účel této filmové epopeje: kytičky na nespatřitelný hrob ženy-myslitelky, která měla odvahu hájit své přesvědčení tváří v tvář hrůze i lůze. Odvaha podívat se na rub dekor, v nichž, dobrovolně či nedobrovolně, dnes žijeme, je zároveň jinak pojmenovanou vůlí po pravdě, mravnosti, čistotě, tj. po těch vlastnostech, jež byly a jsou pružinou skutečného - nebojme se říci nikdy nekončícího boje - o slušnost, vzájemnou úctu, o spojení lidí světla s lidmi naší doby, s jejími problémy. Z tohoto hlediska je tento historický film dílem až překvapivě současným.(26.7.2010)