Agora
-
Agora
-
Ágora
-
Agora
Drama / Historický / Dobrodružný / Romantický
Španělsko, 2009, 127 min
Režie:
Alejandro AmenábarScénář:
Alejandro Amenábar, Mateo GilKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrají:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris, Amber Rose Revah, Malcolm Galea, Sami Samir, Jordan Kiziuk, Portelli Paul, Nikovich Sammut, Alan Paris, Sylvester Morand, Clare AgiusProducenti:
Álvaro Augustín, Fernando BovairaStřih:
Nacho Ruiz CapillasScénografie:
Guy Hendrix DyasKostýmy:
Gabriella Pescucci75%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
22.07.2010 Bontonfilm CZ |
|---|---|
V kinech
od:
|
07.10.2010 Palace Pictures |
V kinech
od:
|
09.10.2009 20th Century Fox Esp. |
|
Na DVD
od:
|
13.12.2010 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
05.10.2011 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
13.11.2012 Bontonfilm |
cheyene
Při sledování tohoto snímku si říkáme, jak jsou ti lidé strašné plemeno, co si vzájemně dokáží udělat. Klademe si otázky, jak mohli být tak zaslepení a vraždit se skrz jiné vyznání víry. Agora vypráví příběh ze 4. století po Kristu a my žijeme v 21. století a přesto jsme se nezměnili. Dále se vraždí pod záštitou náboženství, pácháme zvěrstva ve jménu boha a omlouváme tím své činy. Víra v něco je neškodná a možná i užitečná věc, ovšem ve většině lidských pojetí se zvrhne do podob, které důvěrně známe z historie. Je až nepochopitelné, jak rychle se křesťanům podařila zlomit dlouholetá pohanská tradice. Film Agora je velmi zdařilý příběh, dobře natočený a poměrně působivý.(18.1.2011)
Rover
Agoru hodnotím za lepší tři hvězdičky už jen proto, že mě skoro nenapadá, co bych měl komentovat. Film je snad perfektně zvládnutý, docela i autentický (jen na mě ta architektura působila možná moc monochromně), ale hlavně obsahově originální. Asi jsem jinde neviděl, že by bylo křesťanství zpodobeno tak negativně jako tady. Což je rozhodně plus, alespoň jsem si hlouběji uvědomil, že za zástěrku náboženství, ať už je jakékoli, se schovají veskrze negativní pohnutky vždy. Otázkou je, zda to my můžeme po více než patnácti stech letech pochopit - myslím, že ne. HUDBA: Dario Marianelli - ve filmu hodně zapadla, jediná zapamatovatelná je zpěvačka snažící se napodobit Lisu Gerrard, vtipné. Hudba o ničem.(9.9.2010)
liborek_
Ačkoli Agora byl můj nejočekávanější film roku, nechtělo se mi do psaní jakéhokoli komentáře. Nicméně při čtení reakcí nejen zde, ale i na IMDB, jsem se přiměl k zvěčnění skromné úvahy, spojující myšlení postav filmu s myšlením četného davu recenzentů… Amenábar ve svém netypickém snímku vypráví tragický příběh největší antické (a jediné známé) matematičky a novoplatonské filosofky Hypatie. Tento příběh je též příběhem předělu jedné kulturní epochy v jinou, příběhem dějinné proměny - přechodu od antického starověku ke křesťanskému středověku. Posud je to vcelku nekonfliktní a střízlivé (přestože značně zjednodušené) konstatování - tedy že film pojednává o určitých faktických událostech (navíc ve filmu málo zpracovaných). Problém nastává při hlubším ponoření se do děje a analýze vlastního příběhu. Amenábar poměrně dobře rozvíjí popis střetu pohanů s křesťany a křesťanů s židy - nikdo z nich není jednoznačně pozitivně nebo negativně vykreslen, vraždí všechny skupiny, dobré úmysly lze nalézt na všech stranách. Využití ideologie pro mocenské účely je pojednáno s hlubokou znalostí současných událostí, i událostí dávno minulých, a to ve smyslu, že historie má (bohužel) své určité paralely. Nad tímto ční impozantní postava a myšlenky ženy, která má tendenci sváry urovnávat, vědouc, že dosud poznaná pravda není jednoznačná, že se o ní musí pochybovat a že jsme všichni na stejné lodi plující ke stejnému cíli. A zde je nutno konečně zmínit, že vedle obecných faktů (dějinný zvrat) nastupuje do popředí interpretace jednotlivostí (ten a ten páchal zlo, to a to by se mělo dělat tak a tak). Interpretace sama o sobě špatná není (naopak), špatná však je agresivní až militantní snaha svou interpretaci prosazovat za každou cenu. V případě postav filmu to bylo pro mocenské účely a z téhož důvodu je tomu i v dnešním životě - např. v politice, obchodě apod. Ovšem dnes se k tomu přidávají i snahy o jakousi osobní prestiž, která je umožněna až nezdravou mírou blahobytu obecného obyvatelstva… Všimněme si, kolik „znalců“ dějin středověku kritizuje nepřesnosti či dokonce lži ve scénáři a vyjmenovávajíce jména starých učenců argumentují ve prospěch vlastní sebeprezentace a demonstrují tím jednu z chorob současné společnosti, společnosti diskusních fór – „já to vím lépe, jsem lepší, mám vyšší hodnotu“. Přitom dnes stále není o Hypatii mnoho známo, ponejvíce legendy, a podobně i o podrobnostech tehdejších událostí. Amenábar v rozhovorech jmenuje řadu historiků, kteří korigovali scénář, aby odpovídal současné interpretaci (!) tehdejších dějin, ale aby současně umožňoval vyplnit bílá místa v našem poznání a užitím metafor poukázal na nadčasové souvislosti. Jsem v rozpacích z přemoudřelých všehoznalých recenzentů a komentátorů. Jednou z myšlenek filmu je hledání pravdy a na příkladu křesťanů a pohanů je ukázáno, že jejich směr hledání je špatný. Naopak v postavě Hypatie je vyzdvižena alternativní cesta, která člověka naplňuje i přesto, že ani věda není neomylná. Vždyť Hypatie zpochybnila Ptolemaiovu teorii a nabídla jinou (pro mě osobně krásná fabulace :-) ). Jde o způsob hledání oné pravdy. Např. než jsme se dopracovali k dnešnímu pojetí pohybu, museli jsme urazit dlouhou cestu od Aristotela přes teorii impetu, Newtonovu teorii až k Einsteinovi… Cesta je dlouhá, cíl v nedohlednu! Amenábar natočil skvělý film, který by se mohl stát prototypem (evropského?) historického velkofilmu současnosti. Neklade důraz na obrazovou a efektní preciznost v Hollywoodském stylu, ale inteligentním scénářem (dle mého neprávem kritizovaným jako slabý) a výbornými hereckými výkony nutí člověka k aktivnímu diváctví (na rozdíl od nepodarků typu Fridrich Barbarossa či Bathory). Je pravda, že k dokonalosti mnohé chybí. Amenábar rezignoval na větší osobitost, ale vyhnul se většině klišé, kterými historické filmy oplývají. Ale jak už jsem naznačil výše – je to jen moje interpretace výsledku jednoho filmového díla. Každá interpretace vychází z určité zkušenosti – a co divák, to jiná zkušenost.(24.7.2010)
Radyo
No, mám takový divný dojem, že se nám aktuálně chystá v Evropě taková malá Agora 2, dokonce to bude možná taková syrová (nebo syrská?) reality show. Teď ale nebudou v hlavní roli zfanatizovaní pomatení křesťané, ale podobně mentálně ovlivnění muslové. Každopádně tohle byl enormně povedený spektákl o tom, že ani Jesus team nehrál vždycky fér plej hru a že v každé knížce (včetně tištěného jízdního řádu) se dá najít odstavec, který normální člověk pochopí nějak standardně a idiot jej pochopí úplně jinak.(21.10.2015)
gogo76
Z tohto filmu by Vatikán a celá cirkev na čele s pápežom nadšení určite neboli. Naopak divák si užije nádherný historický film. Keď tak spomínam, nič podobné okrem Gibsonovho Umučenia krista som nevidel. Treba ukázať kresťanov aj z tohto pohľadu a či sa im to páči alebo nie, minulosť jednoducho taká bola. Davové a bojové scény i malé náboženské konflikty či hádky sú výborné a divák zistí, že byť ukameňované tiež nie je najpríjemnejšia smrť. Nádherné exteriéry a interiéry Alexandrie, výprava, hudba, obsadenie, bombastická réžia, či nájazdy a pohľady kamery z božských výšin to všetko je nadčasové. R. Waiszvá u mňa po prvý krát zabodovala naplno a treba povedať, že toto jej dokonale sadlo. Rovnako zaujal aj O. Isaac, ale mňa dosť zaskočilo aj príjemne prekvapilo meno Max Minghella. Netušil som, že je to syn slávneho režiséra a svoju úlohu vo filme, no najmä v závere zvládol skvele a tak on ako aj režisér dokázal, koľko sa dá zahrať očami, či sústredeným pohľadom. Tak silný a dojímavý záver som už dávno nevidel. Zvlášť silné a dobre umiestnené boli retrospektívne zábery nenaplnenej lásky a priznávam, že záver mi trhal srdce. Dávam plný počet a teším sa na reprízu. 90%.(17.6.2011)