Ať vejde ten pravý

Člověk se vždycky víc bojí toho, co jej přesahuje, než toho, nač nedosahuje aneb introvertní skandinávská lovestory... Teď už vím, nadevší pochybnost, že je Låt den rätte komma in velmi pomalý, hořký a smutný film, obrazotvorný ale nikoliv lacině obrazný. Příběh, který s chladem sobě vlastní minutu po minutě obrací vše, co je soudobou společností vnímáno jako klišé (od hodnoty přátelství, důvěry, naděje, upřímné lásky), příběh, který funguje na přísně citové rovině, kterou je nutno (spolu)prožít, jinak zůstává nedotčena. Tomas Alfredson nepřidal vůbec nic navíc, ani jediný motiv navrch k celkově minimalistickému formátu stejně jako kameraman Hoyte Van Hoytema, který si jen syrově pohrál s hloubkou ostrosti, detailem, prostorem a (povětšinou) minimem světla. A vlastně víc než kde jinde poutal pozornost i hudební doprovod Johana Söderqvista, jenžto přesně odhadl, které nástroje umí akusticky vyvolávat chlad - klavír, housle, kytara. Říká se, že skrze krev proudí život tělem, takže skrze nejednoznačně krvavý Låt den rätte komma in proudí život z těla ven. Opravdový, bolavý i upřímný. [final rate: 80%] (05.04.2011)

Ideální film na rande pro náročnější diváky. Kluci dostanou působivou a krvavou podívanou, zatímco holky se budou dojímat nad osudovým "zaláskovaným" příběhem a přát šikanovanému chlapci štěstí. Náročnější diváci pak budou oceňovat, o nakolik pomalý a vyloženě klubový, depresivní film jde a jak je problematika děti a jejich pohled na svět citlivě uchopen. Problém spočívá v tom, že ani jedna linie není zcela uspokojivá, v každé se najdou logické lapsy v rámci fikčního světa a ani jedna se nevyhnula uchýlení se ke klišé a schématizmu (kluk musí být šikanovaný outsider, holka má problémy se svým "otcem" ad.). Jako experiment zajímavé, ale nefunkční, jako ozvláštnění žánrového filmu chytré, ale nedůsledné a ve výsledku nekoncepční. Bojovat proti jedné (americké) emo upřířeně druhou (švédskou) prostě nelze, zvlášť když ta první je mnohem lépe a neotřeleji natočena. (08.03.2009)

Přes všechny výhardy (logické díry, protřelá efektnost, křiklavá snaha o odlišnost, emo nálada) je třeba uznat, že film nápaditě pracuje s principy hororů tím, že obrací tradiční perspektivu. Místo pohledu oběti je zde vše vyprávěno z pohledu sympatiujícího s monstrem. Jako spojení dětského filmu s hororvými prvky a festivalovými trendy (schémata severského filmu, civilní prostředí, nedořečenosti) je film v prvé řadě úctyhodným tahem směrem k mezinárodnímu úspěchu, neboť osloví celé spektrum festivalů i filmových nadšenců. (08.09.2010)

║Rozpočet $4milióny║Tržby USA $2,122,065║Tržby Celosvetovo $11,205,903▐ Tržby za predaj DVD v USA $3,095,065 //počet predaných kusov 174,869║ __NESKUTOČNÉ BRAVÚRNE DIELO!!!__ "Príklad toho, keď v jednoduchosti je sila!" Žiadna veľkoprodukcia za desiatky miliónov, žiadne fantastické trikové efekty, spomaľovačky či efektná počítačová animácia a už vôbec nejaké herecké hviezdy a aj tak je tento film vrchol z toho čo som mal možnosť vidieť ohľadom filmov o upíroch. Napríklad taký veľký hit ako Súmrak sa pri tomto stáva absolútne prehliadnuteľná fraška, lebo Švédsky tvorcovia tohto malého-veľkého filmu dokážu z jednoduchosti ťažiť možné maximum a podávať túto už mnoho krát prevarenú tému tak aby upútala tak že všetko čo bolo videné doteraz pôsobí ako lacný balast. Dej sa vzťahuje a opiera o výkon mladej hereckej dvojice, blonďavého chlapca v podobe Kåre Hedebranta a dievčatka "upírky" Liny Leandersson, popri ich výkone im dobre sekunduje aj ostatné osadenstvo prevažne poskladané z mladých ľudí a táto voľba sústrediť sa na mladosť sa náramne oplatila, týmto deckám sa ich herecký prejav dá jednoducho krásne zbaštiť, rovnako tak ako Eli-nej chuti po krvi. Na celej ploche filmu je minimum poviem, že akcie, ide o veci kde príde na útoky upírov dvojice dievčatka Eli a jej otca ale všetko toto pôsobí tak že to nemá efekt premrštenej krvavej samoúčelnosti, ktorá by musela vyčnievať ponad rozohraný dej ale nádherne to ladí z dejom a ešte to pôsobí tak všedne, reálne ako by sa takéto veci skutočne diali, ... toto treba vidieť, takýchto chuťoviek moc nenájdete. Treba povedať že režisér Tomas Alfredson natočil tento film z obrovským citom a ponúknutú tému vystihol ako asi nikto doteraz. /videl v kine: 100%/ (04.02.2009)

Upíří horor, který díky dětským hlavním představitelům získává nový rozměr koukatelnosti a poutavosti. Příběh o dvanáctiletém bělovlasém klukovi, který je obětí školní šikany svých spolužáků a malé stejně staré černovlasé upíří dívce, který se odehrává na pozadí zasněženého švédského sídliště, kde není až zas tak mnoho scén, které by někoho děsily, ale přesto se na film velice pěkně dívá. Přátelství a romantika spolu s velice realistickou krví, bez použití extrémních efektů a fascinujících triků. 80 % (21.05.2010)