The Postman Always Rings Twice
Režie:
Tay GarnettScénář:
Niven BuschKamera:
Sidney WagnerHudba:
George BassmanHrají:
Lana Turner, John Garfield, Cecil Kellaway, Hume Cronyn, Leon Ames, Audrey Totter, Jeff York, Byron Foulger, Jeffrey Sayre, Harold Miller, Frank Mayo (více)Obsahy(1)
Film vycházející z příběhu Jamese M. Caina se točí kolem destruktivního vztahu dvou milenců. Jejich problémy se nakupí poté, co skoncují s manželem, který jim překáží. Nick Smith, majitel restaurace u silnice, si najme Franka Chamberse jako pomocníka. Frank se zaplete s Nickovou krásnou ženou Corou. Ta přemluví Franka, aby jí pomohl zabít Nicka "nešťastnou náhodou". Ale víte, jak dopadají ty nejlépe promyšlené plány? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (73)
Hlavní atrakcí filmu je bezpochyby rajcovní Lana Turner, moc nechybělo a začal jsem si skoro až neslušně cucat palec ( no nic, necháme to bejt, skalní fanoušci jednoho filmu vědí :)). Ale protože znám remake Boba Rafelsona S Nicholsonem a Langeovou ( a mám ho rád ), tak mě vývoj děje neměl šanci překvapit a ve druhé polovině ( u soudu ) začíná ztrácet dech....Ale přihlédnu k filmu jako samotnému a půjdu na 4*... -- Rozleželo se mi to v hlavě a vidím to spíše na 3* :))) ()
Zajímavá noirovka s přitažlivou Lanou Turner, černým příběhem, vykresleným scénářem s charaktery i brilantními dialogy (především Kylea Sacketta) a správnou atmosférou. Scény Postman Always Rings Twice se převážně odehrávají v druhořadém bufetu u silnice, který působí jako mocný obraz vykořeněnosti a omezených možností v době velké hospodářské krize třicátých let. V závěru škoda té zbytečné překombinovatelnosti. [6,5/10] (Loew´s Inc.) (Čb. /// Produkce: Carey Wilson /// Scénář: Harry Ruskin, Niven Busch podle románu Jamese M. Caina /// Kamera: Sidney Wagner /// Hudba: George Bassman) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Zo začiatku som si vravel, aká je táto verzia oproti Viscontimu plochá a jednoznačná. Manžel Lany Turner bol takmer dôchodca a rozdiel medzi nimi tak markantný, že by si ho všimol asi aj slepec. Prvý bozk s novým mužom, ktorý jej skrížil cestu pôsobil dosť strojene a ja som sa začínal lúčiť s (neo)realizmom, ktorý som si pamätal z predošlého spracovania. Veľkú časť filmu som sa v podobnom rozčarovaní utvrdzoval, až kým sa nerozbehla pravá Film-Noir atmosféra s vrstevnatou zápletkou, ktorá pred rozložením vášne medzi dvoch hlavných hrdinov uprednostnila kriminálnu časť, plnú zvratov, intríg a ambivalencie. To je to hlavné slovo. Nebolo ľahké rozlíšiť vypočítavosť od túžby a naopak. Až tu som si navyše uvedomil ten metaforický význam názvu filmu. A dokonca o niečo skôr ako ho vysvetlili. :) A to pokladám za správne vyznenie, preto som si bol na konci tiež istý so 4*. Teraz už len počkať, čo na to povie Jack... ()
Představte si, že Pat a Mat jsou muž a žena. Zamilují se do sebe, jenže Mat má starého manžela. Pata a Mata nenapadne žádné lepší řešení, jak být spolu, než že musí manžela zamordovat. A jak už to tak bývá, když něco Pat a Mat dělají, nedopadne to pokaždé úplně ideálně. Takhle nějak jsem si po skončení filmu vyložil chování dvou hlavních postav. Noir to je moc pěkný, Lana Turner jakbysmet, ale ta inteligence charakterů, jejich stupidní chování a vlastně i scénář, který je do té stupidity tlačí, mi vadil. 6/10 ()
"Pošťák vždycky zvoní dvakrát" podruhé…¬ Krimipříběh "Pošťák vždycky zvoní dvakrát" marylandského spisovatele Jamese M. Caina z r. 1934 patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v tomto literárním genru napsáno. Traduje se, že český překlad Jaroslava Kořána je lepší anglického originálu Cainova; faktem je, že tento překlad (z r. 1987) se vydává dodnes a jeho četba je opravdovou lahůdkou pro milovníky krimi či noir příběhů.¬ Znám a viděl jsem — přiznávám že v různých obdobích svého života, což je na úkor věrohodnosti mého porovnávání — celkem čtyři filmové zpracování tohoto mého oblíbeného a v pravdě silného příběhu o lásce, vášni, neřesti i zradě, s vhledem do USA právního systému své doby. Žádné z nich nesahá ani po pás prožitku z četby; přes to alespoň některá z nich stojí za pozornost do té míry, že není od věci je shlédnouti, třebaže po četbě bude umělecký účinek na diváka dozajista otupen.¬¬¬ 1. "Posedlost" Itala L. Viscontiho z r. 1943 je žel pouze volným zpracováním literární předlohy; důraz klade Visconti na jiné stránky — neorealistické ztvárnění tehdejšího života chudých vrstev, čímž samotný příběh trpí, odsouván do pozadí. Pro milovníka noir snímků asi nejméně vhodné ke shlédnutí — byť nátočet nepostrádá uměleckých kvalit Viscontimu vlastních a byť oba hlavní představitelé příběhu v podání Clary Calamaiové a Massima Girottiho typově k předloze velmi dobře sedí.¬¬¬ 2. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" v režii T. Garnetta a scénáři N. Busche americké produkce z r. 1946 je nátočtem ke knize dobře přiléhajícím, částečně i slušně budovanou dramatickou linkou. Toto zpracování považuji za předloze nejlépe odpovídající a divácky nejvděčnější, také Lana Turnerová a John Garfield v hlavních úlohách odpovídají předloze velice dobře a dobře své úlohy také hrají.¬¬¬ 3. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" americké produkce z r. 1981 režíroval B. Rafelson a scénář napsal známý a kvalitní scénárista D. Mamet. Toto zpracování je záměrně syrové, stavějící do popředí sexualitu; tím se odlišuje od zpracování z r. 1946, které staví na typech a ne na živočišné akci. Herecké umění J. Nicholsona můžeme vynášeti jak chceme vysoko. ale pravdou je, že se na úlohu mladého tuláka Franka vůbec nehodil — věkem, vzhledem, vystupováním. Scénář lze hodnotiti velice sporně, podle mé mínky jeho živočišné pojetí předlohu zabíjí a jí neodpovídá, což s nevěryhodným obsazením Franka Nicholsonem tomuto zpracování nejvíce asi ubližuje a staví je na nejzazší místo ze všech čtyřech, které tu porovnávám.¬¬¬ 4. "Vášeň" je dílo (mimo jiných) maďarského režiséra a scénáristy G. Fehéra, natočené r. 1998. Nátočet je nepříznivě poznamenán spoluprací s lidmi pohybujícími se okolo maďarského tvůrce Bély Tarra, který se také, žel, podílel na scénáři. Vzniklo sice dílo nejvíce umělecké po výtvarné a filmové stránce z porovnávaných, ale obdobně jako u Viscontiho "Posedlosti" dílo, u něhož je literární předloha dávána do pozadí, aby vynikly kvality jiné. K tomu ještě vybraní představitelé Řeka Papadakise a jeho manželky Cory (Ildikó Bánságiová a Džoko Rosič) jsou podobou, ale i herecky vzdáleni duchu knihy.¬¬¬ Z předchozího vyplývá tato sumace: Kdo nečetl knižní předlohu, taktéž kdo nechce ztráceti čas sledováním různých nátočtů a chce si vybrati pouze jeden, tomu doporučuji shlédnouti — pokud si může vybrati — Garnetův-Buschův snímek z r. 1946. () (méně) (více)
Reklama