Režie:
Věra JordánováScénář:
Milena MedováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Zdeněk Žák, Vlasta Žehrová, Vladimír Krška, Vlastimil Fišar, Marie Málková, Ilja Racek, Rudolf Vodrážka, Jiří Lír, Antonín Molčík, Ladislav Dušek, Jan Řeřicha, Jiří Lábus, Petr SvárovskýObsahy(1)
Do dnešní Pohádky pro pamětníky jsme přichystali jednu inspirovanou příběhy Tisíce a jedné noci. Setkáme se s hadačem Zafaránem (Z. Žák), který podvodem získá velké jmění. Jenže pod vlivem dramatické příhody, kterou prožije, dochází Zafarán k poznání, že životní hodnoty nespočívají jenom v blahobytu a štěstí není podmíněno bohatstvím a přepychem. Láska věrné, skromné dívky Mardžány (V. Žehrová) hřeje víc… (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Zafarán je svým vychovatelem dohnán ke změně profese. Sice je z toho pěkně na nervy, ale náhoda mu přeje a tak již brzy může zakoupit sobě lepší šat a milované Mardžáně záclonu na hlavu. Jeho rychle se šířící dobrá pověst se rozšíří až tak, že dolehne k místnímu panovníkovi, na něhož udělá velký dojem svým zmateným plácáním a náhodnou trefou. Dcera panovníkova má už všech kecalů dost a rozhodne se nového oblíbence svého otce podrobit zkoušce charakteru. V takové náš trochu zmatený, trochu hloupý, trochu ješitný a trochu zbabělý hlavní hrdina pochopitelně podle očekávání neobstojí. Ovšem, ještě tu je Mardžána, pro toho svého matlu ochotná i dealovat opium a vytáhnout si ho z kriminálu. Už se moc těším, až poslání téhle pohádky budu vysvětlovat dětem. ()
Pohádka spatřená dnes víceméně náhodou ve mě vyvolává velmi smíšené pocity. Příběh je sice prostý, ale rozhodně ne hloupý, ostatně jako většina jiných arabských pohádek. Slušný scénárista by z něj klidně mohl vykřesat poměrně velkolepě působící "film pro celou rodinu". Bohužel, zoufale papundeklová výprava s velmi malým počtem postav pohádku strhává do šedého průměru pohádkové televizní produkce reálného socialismu. ()
Orientální kulisová pohádka, která nemá ani pořádný vrchol ani nic, čím by zaujala. Příběh jednoduchý a končí dřív, než by se divák dočkal nějaké větší dějové zápletky. Prostá a zcela obyčejná nezáživná pohádka. ()
Klasická televizní pohádka, která nepřekvapí ani neurazí a zápletka je docela zajímavá. Na všední den v rámci pohádkového pásma to není zase tak špatné. ()
V podstatě nic moc. Morální poučení pro dětí spočívá v tom, aby se spoléhaly na náhodu a budou mít vše. Herci nevýrazní. Pan „oficiální text distributora“ se ani neobtěžoval podívat na závěrečné titulky, jinak by nekomolil jméno hlavního hrdiny. ()
I v životě to tak chodí, a děti se to musí naučit, že když se o sobě lže a lže se hodně, pravda nakonec vyjde najevo. A to proto, že vždycky o vás někdo ví všechno. Hrát si na něco, co člověk není se nevyplácí. Na druhé straně se někdy, stejně jako Zafarán, člověk dostane do situace, kdy je to na něj navaleno shodou okolností. Ještě, že má tak oddanou ženu, která pro svého milého i do lochu skočí. Pohádka studiová, ale dobře zahraná a líbily se mi i kostýmy. ()
Příjemně koukatelná pohádka typu z Tisíce a jedné noci. Překvapivě jde o variaci na o 7 let dříve zfilmovanou pohádku s Vladimírem Menšíkem "O doktorovi Vševědovi" ()
Od malička miluju studiové pohádky i s tím strojeným projevem herců. Rozhodně jde mnohem víc o divadlo než o filmy. Orientálních pohádek vznikalo kdysi docela dost. Co takovej soudce Ooka a další ... Dávám Zafaránovi pět hvězd ()