Láska a jiné kratochvíle

Film aj kniha sú určené predovšetkým ženám, mužov nemusí zaujať a mňa tiež neoslovilo. Pozerať sa na síce skvelú herečku, ale v role osoby večne utrápenej, sklamanej a potácajúcej sa v problémoch. A všetko sa to týka lásky a straty dieťaťa. So zadaným mužom, o ktorého by neoprela v skutočnosti ani bicykel a ktorého stvárnil veľmi nesympatický Cohen. Skutočne neviem, čo aké emócie malo toto dielko vzbudiť. (30.01.2017)

Snímek, který dokáže dojmout - na druhou stranu silně nadlimitní množství neurovnaných, traumatizujících vztahů mezi jedinci stiženými rozličnými životními kalamitami ve mně probouzí myšlenky na tichou, leč rozhodnou vzpouru proti takovému systematickému citovému vydírání. Navíc nedokážu říct, nakolik jsou reakce protagonistů v jednotlivých scénkách (ne)reálné. Takže nakonec jen za 3* ... P.S.: 1) Scott Cohen alias Jack je v některých situacích TAK kladnou postavou, až mě to trochu děsí; 2) Hromadné rituály ani zdaleka nepomáhají vždycky ... a rozhodně nepomáhají každému. (27.05.2014)

Dramatické, smutné, depresivní, bezvýchodné, sebemrskačské, bojující, hádavé × zase ta jejich americká nátura. Téma zajímavé, sice hlavní postavu bych propleskla za ty její nálady a výbuchy, i když je ve stresu ze smrti dítěte. Bývalá manželka byla taky lehce histeričtější, ale reálná. A synáček byl moc chytrý, to znamená moc americky urážlivý a donašecký, chápu, bylo to dítě. Natalie super, Scott moc pěkný, prostředí sychravého New Yorku dolaďovalo celou náladu. A to je tak všechno, čekala jsem víc. Film, který možná nemusíme vidět. ..ten pochod mi přišel docela bolestivý, proč rozrývat staré jizvy.. (28.04.2011)

Ta čtvrtá hvězda je nepřekvapivě jen a pouze za Natalii, která tradičně předvádí skvělý výkon a silně zastiňuje zbytek hereckého obsazení. I když v tomto případě jí to asi nedalo zase tolik práce, jelikož její kolegové, zvláště pak Scott Cohen, jsou neuvěřitelně nevýrazní. Film jako takový je značně civilní, a kdo očekává nějaké "kulervoucí" drama, bude zajisté zklamán - naopak ten, kdo si chce jen odpočinout sledujíce problémy obyčejného člověka převedené na filmové plátno, bude pravděpodobně spokojen. (13.07.2012)

Hm. Věděla jsem to. Věděla jsem, že jednou přijde chvíle, kdy se má romantická duše definitivně odporoučí. A právě se to stalo. Zvítězil ve mně realista a zároveň i tak trochu cynik. Naservírují-li mi tvůrci filmu hlavní postavu v podobě krásné slečny, která nakráčí do firmy, zpřehází životní hodnoty jednoho bosse, rozbije mu rodinu, jeho malého syna dokonale mate a neumí se o něj ani v nejmenším zodpovědně postarat, tedy? Co se po mně chce? Mám s ní soucítit? Vžít se do ní? A proč? Mám to celé přijmout s vysvětlením, že se zamilovala? To už se fakt celej svět zbláznil? Postava Carolyn je tu neochvějně kamenována. Tedy já bych se s dovolením postavila za ni. Kdyby mně někdo tímto způsobem naburácel do života, nezván, neočekáván, nechtěn, troufnu si tvrdit, že by to neskončilo jen jedním hysterákem ve škole a jedním horkým telefonátem. A pokud by někdo ohrozil, či ohrožoval život (zdraví) mého jediného dítěte, inu, to by byla teprve mela. Další filmové peripetie snad už ani komentovat nechci, připadala bych si jako při hodnocení silikonových ňader. Umělé. Prostě umělé! Moje hodnocení: dvě pecky. Jedna za poselství filmu a tím je odpuštění, k tomu cítím respekt. Druhá je za herecké výkony všech zúčastněných, klobouk dolů, vážení. (27.12.2014)